ovečka

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔvɛt͡ʃka]

dělení

• ove-čka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ovečka	ovečky
genitiv	ovečky	oveček
dativ	ovečce	ovečkám
akuzativ	ovečku	ovečky
vokativ	ovečko	ovečky
lokál	ovečce	ovečkách
instrumentál	ovečkou	ovečkami

význam

1. (zdrobněle) ovce
   • Kozičky a kravičky, beránci a ovečky tancovali a skákali, slepice kdákaly a kačeny štěbetaly, s rybičkami se honily.
   • Nejprve se narodil ovečkou. Jednou z oveček, které pásával náš praotec Jakub u strýce Labana.
2. (přeneseně) svěřený farník, křesťanský věřící z pohledu kněze či jiného duchovního správce

překlady

1. —
2. knězi svěřený farník

   • francouzština: ouaille ž

související

• oveččin