roztřídit

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔstr̝̊iːɟɪt],  roztřídit^{? • info}

dělení

• roz-tří-dit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	roztřídím	roztřídíš	roztřídí	roztřídíme	roztřídíte	roztřídí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	roztřiď	roztřiďme	roztřiďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	roztřídil	roztřídila	roztřídilo	roztřídili	roztřídily	roztřídila
trpné	roztříděn	roztříděna	roztříděno	roztříděni	roztříděny	roztříděna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	roztřídiv	roztřídivši	roztřídivše

význam

1. rozdělit do skupin podle odlišných vlastností

překlady

1. rozdělit podle vlastností

   • angličtina: sort, sort out, assort, classify
   • francouzština: trier, classer
   • italština: assortire
   • němčina: sortieren

synonyma

1. rozčlenit, klasifikovat

antonyma

1. smíchat, promíchat, sloučit

související

• třídit
• třídění
• setřídit
• roztřídění
• roztříděný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-06-26]. Heslo roztřídit.