Herceg Novi
Herceg Novi Херцег Нови | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°27′11″ s. š., 18°32′15″ v. d. |
Nadmořská výška | 40 m n. m. |
Časové pásmo | středoevropský čas UTC+01:00 |
Stát | Černá Hora |
Herceg Novi | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 235 km² |
Počet obyvatel | 16 493 (2003) |
Hustota zalidnění | 70,2 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1382 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 31 |
PSČ | 85340 |
Označení vozidel | HN |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Herceg Novi (v srbské cyrilici Херцег Нови, italsky Castelnuovo) je město v severní části pobřeží Černé Hory. S okolím zde žije až 27 000 obyvatel.
Poloha
Herceg Novi leží u ústí boky Kotorské do Jaderského moře, poblíž hranic s Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou (ta se nachází dále od moře). Navazuje na městečko Igalo. Před vlivy z vnitrozemí je chráněn vysokým horským masívem pohoří Orjen.
Historie
Město Herceg Novi založil roku 1382 bosenský král Tvrtko I. za účelem zlepšení obchodních vztahů (konkurence pro Dubrovnik) a střežení Boky Kotorské. Původně se jmenoval Sveti Stefan podle zdejší pevnosti, přízvisko Novi zřejmě vzniklo díky tomu, že město je ve zdejší oblasti jedním z nejmladších.
Druhá část názvu – Herceg, je odvozena od hercega (vévody) Štěpána Vukčiće Kosačiho, jemuž titul udělil německý císař Fridrich III. Továrna na hedvábí, která zde vznikla roku 1449, byla teprve druhou v Evropě. Mezi lety 1483 a 1687 ovládali město, až na krátké období v letech 1538 a 1539 kdy se ho zmocnili Španělé, Turci. Poté do roku 1797 spravovali Herceg Novi Benatčané. Ti umožnili vznik autonomní samosprávy. Po nepodařeném pokusu o sjednocení s Černou Horou na počátku 19. století připadla boka Kotorská Rakousku-Uhersku. Rakouský vliv se podepsal i na architektuře. Po světové válce se Černá Hora stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Turismus a zajímavosti
Město je vyhledáváno turisty zejména kvůli svému historickému centru a okolním plážím. Známé je díky své soustavě parků a zahrad s bohatou vegetací, kterou sem přiváželi námořníci ze svých plaveb.
Zajímavé je splynutí několika architektur a stylů. Opevnění města lze rozdělit na Mořskou pevnost (Forte mare) a směrem do vnitrozemí Gorni grad. Zajímavou památkou je turecká hodinová věž Sahat Kula z 15. století. Ze století sedmnáctého zase pochází studna Karandža s arabským nápisem. Jako divadlo v přírodě slouží stará turecká pevnost Kanli Kula. Velmi zachovalá je španělská pevnost Spanjola. Další pevnosti, které střeží vjezd do boky Kotorské, jsou Mamula (za 2. světové války sloužila jako koncentrační tábor) a Arza. Centrem „Starog grada“ je náměstí vévody Štěpána s kostelem sv. Archanděla Michaela. Za zmínku stojí ještě jedna církevní památka – kostel sv. Jeronýma, který je postaven na základech muslimské mešity. Ve městě najdeme muzea Námořní a Regionální. Jediným nepřetržitě hrajícím divadlem v Černé Hoře je místní scéna, založená roku 1920. Vyžití pro turisty nabízí Městská riviéra s mnoha plážemi. Známý je i zdejší letní festival Sunčane skale.
Okolí
V okolí města se nachází městečko Igalo, které přímo navazuje na Herceg Novi. Mezi nimi leží lázeňská čtvrť Topla. Turisty je rovněž navštěvována i Modrá jeskyně a oblíbené[zdroj?] jsou rovněž výlety do pohoří Orjen.
Podnebí
Herceg Novi má specifické mikroklima, neboť je na rozdíl od většiny měst na území Černé Hory ničím nebráněno proudění vzduchu z Jaderského moře. Hory naopak město chrání před chladným větrem ze severu. Město má ročně v průměru 200 slunečných dní; v měsíci červenci a srpnu dokonce 11 slunečných hodin denně. Průměrná roční teplota dosahuje 16,2 °C. Změny teplot jsou málo časté a v průměru se pohybují okolo 4 °C denně. Průměrná teplota v období od května do září činí 25 °C, což umožňuje turistickou sezónu v délce přes 4 měsíce. Roční úhrn srážek činí v Hercegu Novém 1930 mm. Největší relativní vlhkost je na podzim a pohybuje se okolo 80 %, nejnižší je potom v létě.
Doprava
Městem prochází známá Jadranská magistrála. Staví zde i některé výletní lodě.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Herceg Novi na Wikimedia Commons