Herceg Novi
| Herceg Novi Херцег Нови | |
|---|---|
znak vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°27′11″ s. š., 18°32′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 40 m n. m. |
| Časové pásmo | středoevropský čas UTC+01:00 |
| Stát | |
Herceg Novi | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 235 km² |
| Počet obyvatel | 16 493 (2003) |
| Hustota zalidnění | 70,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1382 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 31 |
| PSČ | 85340 |
| Označení vozidel | HN |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herceg Novi (v srbské cyrilici Херцег Нови, italsky Castelnuovo) je město v severní části pobřeží Černé Hory. S okolím zde žije až 27 000 obyvatel.
Poloha
Herceg Novi leží u ústí boky Kotorské do Jaderského moře, poblíž hranic s Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou (jejíž území začíná směrem do vnitrozemí). Z hlediska souvislé zástavby navazuje na městečko Igalo. Před vlivy z vnitrozemí je chráněn vysokým horským masívem pohoří Orjen.
Historie
Město Herceg Novi založil roku 1382 bosenský král Tvrtko I.[1] za účelem zlepšení obchodních vztahů (konkurence pro Dubrovnik) a střežení Boky Kotorské. Původně se jmenoval Sveti Stefan podle zdejší pevnosti, přízvisko Novi zřejmě vzniklo díky tomu, že město je ve zdejší oblasti jedním z nejmladších.
Druhá část názvu – Herceg, je odvozena od hercega (vévody) Štěpána Vukčiće Kosačiho, jemuž titul udělil německý císař Fridrich III. Továrna na hedvábí, která zde vznikla roku 1449, byla teprve druhou v Evropě. Mezi lety 1483 a 1687 ovládali město, až na krátké období v letech 1538 a 1539 kdy se ho zmocnili Španělé, Turci. Poté do roku 1797 spravovali Herceg Novi Benatčané. Ti umožnili vznik autonomní samosprávy. Po nepodařeném pokusu o sjednocení s Černou Horou na počátku 19. století připadla boka Kotorská Rakousku-Uhersku. Černá Hora nicméně o město usilovala i nadále a např. během první světové války jej neúspěšně ostřelovala dělostřeleckou palbou z vrcholu Lovćen.[zdroj?] Srbská armáda do Hercegu Nového vstoupila dne 7. listopadu 1918. Po skončení konfliktu se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Po roce 1929 bylo součástí tzv. Přímořské bánoviny, za druhé světové války byla okupována italskou armádou.
Turistika a zajímavosti
Město je vyhledáváno turisty zejména kvůli svému historickému centru a okolním plážím. Známé je díky své soustavě parků a zahrad s bohatou vegetací, kterou sem přiváželi námořníci ze svých plaveb.
Zajímavé je splynutí několika architektur a stylů. Opevnění města lze rozdělit na Mořskou pevnost (Forte mare) a směrem do vnitrozemí Gorni grad. Zajímavou památkou je turecká hodinová věž Sahat kula z 15. století. Ze století sedmnáctého zase pochází studna Karandža s arabským nápisem. Jako divadlo v přírodě slouží stará turecká pevnost Kanli Kula (doslova její název v češtině znamená Krvavou věž). Velmi zachovalá je španělská pevnost Spanjola. Další pevnosti, které střeží vjezd do boky Kotorské, jsou Mamula (za 2. světové války sloužila jako koncentrační tábor) a Arza. Centrem „Starog grada“ je náměstí vévody Štěpána (srbsky Trg hercega Stjepana) s kostelem sv. Archanděla Michaela. Svatostánek je jednou z dominant města. Za zmínku stojí ještě kostel sv. Jeronýma, který je postaven na základech bývalé mešity a dále kostel svatého Leopolda. Ve městě najdeme Námořní muzeum a Regionální muzeum. Jediným nepřetržitě hrajícím divadlem v Černé Hoře je místní scéna, založená roku 1920. Vyžití pro turisty nabízí Městská riviéra s mnoha plážemi. Známý je i zdejší letní festival Sunčane skale.
Okolí
V okolí města se nachází městečko Igalo, které přímo navazuje na Herceg Novi. Mezi nimi leží lázeňská čtvrť Topla. Turisty je rovněž navštěvována i Modrá jeskyně a oblíbené[zdroj?] jsou rovněž výlety do pohoří Orjen.
Podnebí
Herceg Novi má specifické mikroklima, neboť je na rozdíl od většiny měst na území Černé Hory ničím nebráněno proudění vzduchu z Jaderského moře. Hory naopak město chrání před chladným větrem ze severu. Město má ročně v průměru 200 slunečných dní; v měsíci červenci a srpnu dokonce 11 slunečných hodin denně. Průměrná roční teplota dosahuje 16,2 °C. Změny teplot jsou málo časté a v průměru se pohybují okolo 4 °C denně. Průměrná teplota v období od května do září činí 25 °C, což umožňuje turistickou sezónu v délce přes 4 měsíce. Roční úhrn srážek činí v Hercegu Novém 1930 mm. Největší relativní vlhkost je na podzim a pohybuje se okolo 80 %, nejnižší je potom v létě.
Doprava
Městem prochází známá Jadranská magistrála, která byla postavena výše a severněji od historického jádra města. Staví zde i některé výletní lodě.
Reference
- ↑ Balkan i istorija: Pet stvari koje možda niste znali o Tvrtku Kotromaniću, prvom kralju Bosne. BBC [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (srbsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herceg Novi na Wikimedia Commons