Přeskočit na obsah

Paleoindiáni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Paleoindiáni jsou nejstarší známí osadníci Ameriky. Paleoindiáni loví Glyptodonta – obraz od Heinricha Hardera (1858–1935), z roku cca 1920.

Paleoindiáni (z řeckého palaios – starý) jsou první lidé, kteří vstoupili a následně osídlili americký kontinent během posledního kvartérního zalednění v pozdním pleistocénu. Jedná se o předky Indiánů a nejpůvodnější obyvatele amerického kontinentu.

Původ

[editovat | editovat zdroj]

Vědci dnes většinově tvrdí, že Paleoindiáni přišli na americký kontinent z Asie přes Beringův průliv, který byl díky nižší mořské hladině překročitelný suchou nohou. O této cestě se uvažovalo již od 16. století. Archeologické důkazy pro tuto teorii začaly však být shromažďovány až od 30. let 20. století (důležitou se stala lokalita Mesa na Aljašce).[1] Paleoindiání byli tradiční lovci a sběrači, kteří následovali pleistocenní býložravou megafaunu skrze nezaledněné koridory. Odhady doby příchodu Paleoindiánů do Ameriky se pohybují mezi 40 000–12 000 lety,[2] avšak minimálně před 11 000 lety, protože v té době došlo k opětovnému zatopení Beringova pevninského mostu.[3][4] O přesnější dataci se mezi vědci stále vedou debaty. Tradiční odhady na základě dostupných archeologických nálezů hovoří o překročení Beringovy úžiny před 14 000 lety, avšak moderní výzkumy posouvají toto datum ještě dále.[5] Na objevených pozůstatcích mamuta bylo doloženo, že lidé obývali severovýchodní Sibiř již před 45 000 lety, což je nejméně 10 000 let dříve, než se původně předpokládalo.[5] Podobně i na americké straně Beringovy úžiny se v arktických oblastech lidé vyskytovali již někdy před 32 000 lety[6] a některé archeologické objevy nasvědčují možnosti, že na Coloradské plošině se první lidé usídlili již před asi 37 000 lety.[7]

Mapa migrujících Homo sapiens na základě teorií

Existuje i teorie dvou odlišných migračních vln, starší a mladší.[8][9] Podle výzkumu německých a chilských paleoantropologů, kteří prostudovali lebky Paleoindiánů, jejichž stáří bylo 11 000 let a následně lebky Indiánů jejichž stáří bylo 1000 let. Ze studií zjistili, že mezi oběma lebkami jsou nápadné odlišnosti, které dokládají existenci ještě mladší migrační vlny do Ameriky. Potomky této nejmladší migrační vlny jsou dnešní Indiáni.[10][8]

Podle alternativní hypotézy se paleoindiání mohli dostat do jižních oblastí Severní Ameriky někdy před 16 000 lety na primitivních lodích. Tato teorie by vysvětlovala některé zásadní skutečnosti jako rychlý vznik pobřežních sídel podél západního pobřeží obou Amerik, nicméně archeologické doklady jsou dnes již zatopeny asi 120 m pod vodou.[11][12][13]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]
Hrot folsomské kultury

Paleoindiánské kultury náležely k paleolitu (pojem Paleoindián nelze srovnávat s pojmem Indián z paleolitu, neboť překryv zde není přesný). K nejstarším paleoindinánským kulturám patří kultura Clovis, která se objevila někdy kolem roku 11 500 př. n. l. Kultura Clovis je spojována s lovem velkých savců, jako jsou mamuti.[14][15]

Nejstaršími nalezenými nástroji lidské výroby na americkém kontinentu jsou kamenné hroty šípů a kamenné škrabáky. Paleoindiánské kultury byly původně kočovné (přesuny menších skupin asi 360 km ročně), přechod k zemědělskému způsobu života patrně došlo před 10 000–7000 lety, což patrně bylo podmíněno oteplením severoamerického klimatu před 10 000 lety. Podle výzkumů byla strava Paleoindiánů bohatá na bílkoviny, zřejmě zásluhou lovu nyní již vyhynulé megafauny (mj. mamut a mastodont). Oděvy byly vyrobeny z kůží zvířat. Kůže byly použity také pro stavbu přístřešků. Paleoindiánské, ani pozdější indiánské kultury nedomestikovaly koně, protože koně (stejně jako velbloudi) vyhynuli při velkém vymírání savců možná ještě před příchodem lidí na americký kontinent, nebo krátce po něm. Koně se na americkém kontinentě objevili znovu až v 15. století se Španěly. Populační hustota všech paleoindiánských kultur byla vždy poměrně nízká.

Po Aljašce jsou nejstarší paleoindiánské archeologické lokality v severní Britské Kolumbii, západní Albertě a v oblasti Old Crow Flats v Yukonu. Patrně nejstarší komplexnější kulturou, již Paleoindiáni zformovali, byla Kultura Clovis (nazvaná podle města Clovis v Novém Mexiku, kde v roce 1936 došlo ke klíčovým nálezům), vzniklá asi před 13 500 lety. Pro Severní Ameriku se později stala typickou kultura Folsom, která se živila lovem velkých bizonů. V Jižní Americe je klíčovou lokalita Monte Verde v severní Chile.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BOHÁČEK, Ivan. Paleoindiáni. vesmír.cz [online]. Vesmír, 1994-04-05 [cit. 2018-10-05]. Čís. 4. Dostupné online. 
  2. ↑ SONNEBORN, Liz. Chronology of American Indian history. Updated ed. vyd. New York, NY: Facts On File, 2007. (Facts on File library of American history). Dostupné online. ISBN 978-0-8160-6770-1. S. 3. (anglicky) 
  3. ↑ ELIAS, Scott A.; SHORT, Susan K.; NELSON, C. Hans. Life and times of the Bering land bridge. Nature. 1996-07, roč. 382, čís. 6586, s. 60–63. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/382060a0. (anglicky) 
  4. ↑ JAKOBSSON, Martin; PEARCE, Christof; CRONIN, Thomas M. Post-glacial flooding of the Bering Land Bridge dated to 11 cal ka BP based on new geophysical and sediment records. Climate of the Past. 2017-08-01, roč. 13, čís. 8, s. 991–1005. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 1814-9324. DOI 10.5194/cp-13-991-2017. (anglicky) 
  5. ↑ a b PITULKO, Vladimir V.; TIKHONOV, Alexei N.; PAVLOVA, Elena Y. Early human presence in the Arctic: Evidence from 45,000-year-old mammoth remains. Science. 2016-01-15, roč. 351, čís. 6270, s. 260–263. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.aad0554. (anglicky) 
  6. ↑ VACHULA, Richard S.; HUANG, Yongsong; LONGO, William M. Evidence of Ice Age humans in eastern Beringia suggests early migration to North America. Quaternary Science Reviews. 2019-02-01, roč. 205, s. 35–44. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 0277-3791. DOI 10.1016/j.quascirev.2018.12.003. 
  7. ↑ Timothy B. Rowe, Thomas W. Stafford Jr., Daniel C. Fisher, Jan J. Enghild, J. Michael Quigg, Richard A. Ketcham, J. Chris Sagebiel, Romy Hanna and Matthew W. Colbert (2022). Human Occupation of the North American Colorado Plateau ∼37,000 Years Ago. Frontiers in Ecology and Evolution. 10: 903795. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2022.903795
  8. ↑ a b HUBBE, Mark; NEVES, Walter A.; HARVATI, Katerina. Testing Evolutionary and Dispersion Scenarios for the Settlement of the New World. PLOS ONE. 14. 6. 2010, roč. 5, čís. 6, s. e11105. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0011105. PMID 20559441. (anglicky) 
  9. ↑ SKOGLUND, Pontus; MALLICK, Swapan; BORTOLINI, Maria Cátira. Genetic evidence for two founding populations of the Americas. Nature. 2015-09, roč. 525, čís. 7567, s. 104–108. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature14895. PMID 26196601. (anglicky) 
  10. ↑ Byl Nový svět osídlen dvakrát?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2010-06-15 [cit. 2018-10-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ FLADMARK, K. R. Routes: Alternate Migration Corridors for Early Man in North America. American Antiquity. 1979-01, roč. 44, čís. 1, s. 55–69. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 0002-7316. DOI 10.2307/279189. (anglicky) 
  12. ↑ ERLANDSON, Jon M.; BRAJE, Todd J. From Asia to the Americas by boat? Paleogeography, paleoecology, and stemmed points of the northwest Pacific. Quaternary International. 2011-07-01, roč. 239, čís. Shell Midden Research: An Interdisciplinary Agenda for the Quaternary and Social Sciences, s. 28–37. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 1040-6182. DOI 10.1016/j.quaint.2011.02.030. (anglicky) 
  13. ↑ ERLANDSON, Jon M.; GRAHAM, Michael H.; BOURQUE, Bruce J. The Kelp Highway Hypothesis: Marine Ecology, the Coastal Migration Theory, and the Peopling of the Americas. The Journal of Island and Coastal Archaeology. 2007-10-30, roč. 2, čís. 2, s. 161–174. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 1556-4894. DOI 10.1080/15564890701628612. (anglicky) 
  14. ↑ WAGUESPACK, Nicole M.; SUROVELL, Todd A. Clovis Hunting Strategies, or How to Make out on Plentiful Resources. American Antiquity. 2003-04, roč. 68, čís. 2, s. 333–352. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 0002-7316. DOI 10.2307/3557083. (anglicky) 
  15. ↑ GRAYSON, Donald K.; MELTZER, David J. Clovis Hunting and Large Mammal Extinction: A Critical Review of the Evidence. Journal of World Prehistory. 2002-12-01, roč. 16, čís. 4, s. 313–359. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. ISSN 1573-7802. DOI 10.1023/A:1022912030020. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paleoindiáni&oldid=24134255“