Přeskočit na obsah

Žabníkotvaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŽabníkotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádžabníkotvaré (Alismatales)
R.Br. ex Bercht. & J.Presl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žabníkotvaré (Alismatales) je řád jednoděložných rostlin. Řád představuje jednu z bazálních vývojových větví jednoděložných rostlin. Pochází pravděpodobně z období rané křídy, nejstarší dochované fosílie jsou datovány do svrchní křídy. Zahrnuje recentně celkem 14 čeledí a asi 4600 druhů a je celosvětově rozšířen. Řada druhů je zastoupena i v české květeně. Největší čeledí jsou árónovité. Mezi zástupci řádu je mnoho vlhkomilných a vodních rostlin, také suchozemské rostliny, geofyty, epifyty i dřeviny (čeleď árónovité). Představuje jedinou skupinu krytosemenných rostlin, mezi nimiž nalezneme ponořeně rostoucí mořské rostliny.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

S výjimkou bazální čeledi árónovité lze žabníkotvaré charakterizovat jako řád vlhkomilných, bahenních až vodních rostlin. Je to také jediná skupina krytosemenných rostlin, v níž lze nalézt ponořeně rostoucí mořské rostliny. Konkrétně se jedná o zástupce čeledí vochovité (Zosteraceae), posidoniovité (Posidoniaceae) a Cymodoceaceae, které jsou někdy označovány souhrnným názvem mořské trávy. Dále jsou zde zástupci rostoucí charakteristicky v brakických vodách, zejména z čeledí táhlicovité (Ruppiaceae), rdestovité (Potamogetonaceae) a voďankovité (Hydrocharitaceae). Árónovité se co do životních forem řádu žabníkotvaré vymykají, neboť zahrnují mimo vlhkomilných a vodních druhů i četné suchozemské rostliny, včetně geofytů obývajících suché oblasti, a rovněž epifyty, liány a dřeviny. Lze však mezi nimi najít i volně plovoucí sladkovodní rostliny (babelka a celá podčeleď okřehkové).[1]

Řád je kosmopolitně rozšířen, a to od tropických oblastí až za polární kruh. V české květeně jsou zastoupeny čeledi árónovité (Araceae), rdestovité (Potamogetonaceae), žabníkovité (Alismataceae), bařičkovité (Juncaginaceae), blatnicovité (Scheuchzeriaceae), kohátkovité, (Tofieldiaceae), šmelovité (Butomaceae) a voďankovité (Hydrocharitaceae).[2]

  • Šípatka Sagittaria latifolia z čeledi žabníkovité
    Šípatka Sagittaria latifolia z čeledi žabníkovité
  • Vodní vzplývavá bylina babelka řezanovitá (čeleď árónovité)
    Vodní vzplývavá bylina babelka řezanovitá (čeleď árónovité)
  • Mořská bylina Syringodium isoetifolium (čeleď Cymodoceaceae)
    Mořská bylina Syringodium isoetifolium (čeleď Cymodoceaceae)
  • Suchomilný drakovec obecný (čeleď árónovité)
    Suchomilný drakovec obecný (čeleď árónovité)
  • Tropická liána šplhavnice zlatá
    Tropická liána šplhavnice zlatá

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Řád představuje jednu z bazálních vývojových větví jednoděložných rostlin a v současném pojetí (systém APG IV) je monofyletický. Zahrnuje celkem 14 čeledí, 166 rodů a asi 4600 druhů. Zdaleka největší čeledí řádu jsou árónovité (128 rodů a více než 3300 druhů). Následují žabníkovité (120 druhů v 17 rodech), rdestovité (100 druhů v 7 rodech) a voďankovité (80 druhů v 17 rodech). Řád obsahuje také 3 monotypické čeledi, a sice šmelovité, blatnicovité a Maundiaceae.[3]

Širší vztahy řádu Alismatales

[editovat | editovat zdroj]
 Liliopsida 
 

 Acorales (puškvorcotvaré)

 
 
 

 Alismatales (žabníkotvaré)

 
 
 

 Petrosaviales

 
 
 
 

 Dioscoreales (smldincotvaré)

 
 

 Pandanales (pandánotvaré)

 
 
 

 >>> další řády třídy Liliopsida

 
 
 
 
 

Struktura řádu Alismatales

[editovat | editovat zdroj]

Bazální větví řádu jsou Araceae, které zároveň představují největší skupinu řádu co do počtu rodů a druhů. Od zbytku řádu se tato čeleď odlišuje mj. přítomností endospermu v semenech. Následuje větev Tofieldiaceae, která byla v klasické taxonomii, založené na morfologii, řazena do čeledi Melanthiaceae. Následující klad tří čeledí (Hydrocharitaceae, Butomaceae, Alismataceae) se vymyká zbytku řádu tím, že jejich zástupci mají okvětí rozlišené na kalich a korunu a větší počet tyčinek a/nebo pestíků než tři. Zbývající klad řádu zahrnuje celkem 9 čeledí, které mají společné znaky zejména v morfologii pylu.[1]

Vývojové vztahy čeledí řádu Alismatales

[editovat | editovat zdroj]
 
 

 Araceae (árónovité)

 
 
 

 Tofieldiaceae (kohátkovité)

 
 
 
 
 

 Hydrocharitaceae (voďankovité)

 
 

 Butomaceae (šmelovité)

 
 
 

 Alismataceae (žabníkovité)

 
 
 
 

 Scheuchzeriaceae (blatnicovité)

 
 
 

 Aponogetonaceae (kalatkovité)

 
 
 

 Juncaginaceae (bařičkovité)

 
 
 

 Maundiaceae

 
 
 
 

 Posidoniaceae (posidoniovité)

 
 
 

 Ruppiaceae (táhlicovité)

 
 

 Cymodoceaceae

 
 
 
 
 

 Zosteraceae (vochovité)

 
 

 Potamogetonaceae (rdestovité)

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Vývoj pojetí řádu

[editovat | editovat zdroj]

V klasických taxonomických systémech založených na morfologii byl řád Alismatales řazen do podtřídy Alismatidae (Tachtadžjanův a Cronquistův systém), resp. v Dahlgrenově systému do nadřádu Alismatanae. Tyto vyšší jednotky nad úrovní řádu jsou v hrubých rysech souznačné s dnešním vymezením daného řádu, zatímco čeledi řádu Alismatales, tak jak je dnes chápán, byly v daných systémech rozčleněny do většího počtu úžeji vymezených řádů (v Tachtadžjanově systému je jich celkem 10). Výjimkou jsou čeledi Acoraceae a Araceae, které nebyly v těchto systémech považovány za skupinu příbuznou s Alismatidae a byly řazeny do jiných tříd (Arecidae v případě Cronquistova, Aridae v případě Tachtadžjanova systému), resp. nadřádů. Druhy čeledi Tofieldiaceae byl v minulosti řazeny do čeledi Melanthiaceae. V průběhu aktualizací systému APG se pojetí řádu měnilo jen málo. V systému APG III byla do Alismataceae vřazena původně samostatná čeleď Limnocharitaceae, v systému APG IV byla z čeledi Juncaginaceae vyjmuta monotypická čeleď Maundiaceae.[4][5][6][7]

Prehistorie

[editovat | editovat zdroj]
Fosílie †Orontium wolfei z období přelomu křídy a paleogénu

Korunová skupina řádu Alismatales je datována do období před asi 110 až 130 milióny let, tedy do období spodní křídy.[3][8] Nezpochybnitelné fosílie, náležející mezi předky čeledi Araceae, pocházejí z období svrchní křídy. Většinou se jedná o pozůstatky listů, kdežto reprodukční orgány dochované z tohoto období jsou vzácné. Jedním z nich je aroidní plodenství, popsané v roce 2005 z Kanady jako †Albertarum pueri.[9] Z období paleogénu jsou již fosilní záznamy četnější a zahrnují listy, pylová zrna, plody i semena.[9] Z období pozdní křídy až raného miocénu jsou známy fosílie rodu †Limnobiophyllum. Byla to oddenkatá plovoucí vodní rostlina, stojící stavbou na pomezí mezi podčeleděmi Aroideae a Lemnoideae. Druh †Limnobiophyllum expansum byl popsán z Mostecké pánve blízko Bíliny.[10] Z jezerních uloženin svrchně křídového stáří v Kanadě byla popsána plovoucí vodní árónovitá rostlina †Cobbania corrugata. Později byla nalezena také v Amurské oblasti v Rusku.[9] Z období konce křídy a začátku paleogénu jsou známi i další zástupci árónovitých, z nichž někteří jsou přiřazováni k žijícím rodům. Jmenovitě se jedná o †Orontium wolfei, †Orontium mackii a †Symplocarpus hoffmaniae ze Severní Ameriky a †Lysichiton austriacus z Rakouska.[11] Z uloženin svrchně křídového stáří v kanadské Albertě je známa žabníkovitá rostlina †Cardstonia tolmanii, považovaná za příbuznou s rodem Limnocharis.[12]

Přehled čeledí

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky) 
  2. ↑ ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (editor). Květena České republiky 8. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1824-3. 
  3. ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ BREMER, K. et al. An Ordinal Classification for the Families of Flowering Plants. Annals of the Missouri Botanical Garden. 1998, čís. 85(4). 
  5. ↑ BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG II. Botanical Journal of the Linnean Society. 2003, čís. 141. 
  6. ↑ BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. Botanical Journal of the Linnean Society. Říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339. 
  7. ↑ a b BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online. 
  8. ↑ STOCKEY, Ruth A. The fossil record of basal Monocots. A Journal of Systematic and Evolutionary Botany. 2006, čís. 22(1). Dostupné online. 
  9. ↑ a b c GALLEGO, Julieta et al. Fossil Araceae from the Upper Cretaceous of Patagonia, Argentina, with implications on the origin of free-floating aquatic aroids. Review of Palaeobotany and Palynology. 2014, čís. 211. Dostupné online. 
  10. ↑ KVAČEK, Zlatko. Limnobiophyllum Krassilov a fossil link between the Araceae and the Lemnaceae.. Aquatic Botany. 1995, čís. 50. 
  11. ↑ MAYO, S.J.; BOGNER, J.; CUSIMANO, N. Recent progress in the phylogenetics and classification of Araceae. Early Events in Monocot Evolution.. [s.l.]: Cambridge University Press (anglicky) 
  12. ↑ RILEY, Michael G.; STOCKEY, Ruth A. Cardstonia tolmanii gen. et sp. nov. (Limnocharitaceae) from the Upper Cretaceous of Alberta, Canada.. International Journal of Plant Sciences. 2004, čís. 165(5). 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žabníkotvaré&oldid=21842704“