Přeskočit na obsah

8. benátsko-turecká válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
8. benátsko-turecká válka
Obléhání Bělehradu v roce 1717 (anonymní mědiryt, Vídeň, Rakouská národní knihovna)
Obléhání Bělehradu v roce 1717 (anonymní mědiryt, Vídeň, Rakouská národní knihovna)

Trvání17141718

Některá data mohou pocházet z datové položky.

8. benátsko-turecká válka se odehrála v letech 1714–1718. Tento konflikt bývá označován také jako benátsko-rakouská válka s Turky, 6. rakousko-turecká válka, či 1. turecká válka Karla VI.

Jednalo se o pokus Osmanské říše o revizi podmínek karlovického míru z roku 1699, který zpočátku začal jako konflikt Turků s Benátskou republikou.

9. prosince 1714 vyhlásilo Turecko válku Benátkám. Teprve v červnu 1715 však turecká flotila opustila Dardanely a Turci brzy dobyli benátský Peloponés (nazývaný také Morea), čímž porušili ustanovení karlovického míru.

Teprve v roce 1716 vstoupilo do války na straně Benátek Rakousko. Císařským vojskům velel princ Evžen Savojský. Začala tak 6. rakousko-turecká válka, v níž nejprve byla turecká armáda v srpnu 1716 poražena u Petrovaradínu, v říjnu 1716 Rakušané dobyli Temešvár a v srpnu 1717 Bělehrad.

21. června 1718 byli Turci přinuceni uzavřít Požarevacký mír. Na základě této mírové smlouvy získaly Benátky části Dalmácie a dvou měst v Epiru výměnou za ztracený Peloponés a Krétu.

Chronologie války

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků VIII wojna wenecko-turecka na polské Wikipedii a Venezianisch-Österreichischer Türkenkrieg na německé Wikipedii.