Přeskočit na obsah

Anders Eldebrink

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anders Eldebrink
Anders Eldebrink (10. ledna 2013)
Anders Eldebrink (10. ledna 2013)
Narození11. prosince 1960 (63 let)
Morjärv
Povoláníhokejista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anders Karl Daniel Eldebrink (* 11. prosince 1960, Morjärv) je bývalý švédský lední hokejista (obránce) a trenér. Se švédskou reprezentací vyhrál mistrovství světa v roce 1987. Ze světového šampionátu má též tři stříbra (1981, 1986, 1990). Ve sbírce má i bronz z olympijských her v Calgary roku 1988.[1] Stříbro a bronz má též z Kanadského poháru (1984, 1987). Jako asistent trenéra (zastával tuto funkci v letech 2005–2007) se podílel i na zisku švédské zlaté medaile na olympiádě v Turíně roku 2006. Hrál též na MS 1985 a MS 1989, na němž byl zařazen do all-stars.[2] Za národní tým nastupoval v letech 1982 až 1992 a odehrál za něj 165 utkání (vstřelil 38 gólů). Se Södertälje SK se stal v roce 1985 mistrem Švédska. V roce 1985 byl vyhlášen nejlepším hráčem švédské ligy (anketa Guldpucken), dvakrát též získal ocenění Zlatá helma pro nejužitečnějšího hráče ligy (1988, 1989).[3] V Södertälje působil v letech 1976–1981, 1983–1990 a 1995–1998. S klubem EHC Kloten se stal třikrát mistrem Švýcarska (1993, 1994, 1995). Hrál též krátce v NHL, za Vancouver Canucks a Quebec Nordiques. Jeho bilance v základní části NHL je 55 zápasů, 14 bodů, 3 branky, ve vyřazovací části (Stanleyově poháru) pak přidal 14 utkání.[4] Jako trenér vedl Kloten, AIK, Rapperswil-Jona či Rögle BK. Je bratrancem hokejisty Roberta Nordmarka, bratrem oštěpaře Kentha Eldebrinka a strýcem basketbalových reprezentantek Fridy a Elin Eldebrinkových.

  1. Anders Eldebrink. Olympedia.org [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  2. Anders Eldebrink. Eliteprospects.com [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Anders Eldebrink. Eurohockey.com [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  4. Anders Eldebrink. NHL.cz [online]. [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]