František Nepil
| František Nepil | |
|---|---|
| Narození | 10. února 1929 Hýskov |
| Úmrtí | 8. září 1995 (ve věku 66 let) Praha |
| Místo pohřbení | Stradonice |
| Povolání | spisovatel, prozaik, rozhlasový moderátor a scenárista |
| Podpis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Nepil (10. února 1929 Hýskov – 8. září 1995 Praha) byl český spisovatel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po maturitě na obchodní akademii (1948) se stal propagačním referentem. V této době pracoval i jako textař.
Od šedesátých let publikoval mj. v časopisech Plamen, Literární noviny, Dikobraz, Kmen či Tvorba.
Od roku 1969 pracoval v redakci vysílání pro děti a mládež v Československém rozhlase. Dlouhá léta působil jako autor a osobitý vypravěč celoročních cyklů minifejetonů. Od roku 1972 byl spisovatelem na volné noze.
| „ | Kdybych měl říci, čím je František Nepil, řekl bych, že vypravěčem. A to je vzácné, protože vypravěčů ubývá. Kdyby v nějaké zemi ubývalo hlíny, mizeli by hrnčíři. A vypravěčů ubývá po celém světě proto, že mizí posluchači. Ono totiž vyprávět je těžké. Skoro tak těžké, jako naslouchat. František Nepil je rozený vypravěč, ne snad povoláním, ale posláním. Když se ozve jeho hlas, zabrání to člověku spěchat. A teprve potom pochopíme, že jsme vlastně nikam nespěchali a čas, kdy jsme se zastavili s Františkem Nepilem, byl časem dobrým a požehnaným. | “ |
| — Miroslav Horníček | ||
V březnu 1995 přednesl na výstavě T.G. Masaryk, člověk a umění, kterou uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí v Praze na Národní třídě, poutavé a výborně připravené přednášky "Masarykovy cesty světem" a o "Generálovi Hasalovi-Nižborském". Masarykovy cesty doložil i vhodně vypracovanou speciální mapou. Zajímavé bylo tehdy i jeho vyprávění o osudech památek na prezidenta Masaryka na Křivoklátsku (most TGM ve Zbečně, busta v Nižboru) a v okolí jeho rodného Hýskova, kam se dokonce dostal TGM z Lán i na koni.
Byl velkým obdivovatelem a příznivcem sportu a konkrétně pražské Sparty.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jeho dílo bylo populární i díky jeho ranním rozhlasovým vystoupením.
- Kde jsi chodil, Satane? (1966) – soubor povídek
- Srpen s Bejbinkou (1966)
- Jak se dělá chalupa (1968)
- Střevíce z lýčí (1982)
- Dobré a ještě lepší jitro (1983) – knižní vydání jeho rozhlasových pořadů
- Apokryfy z éteru (1989)
- Kněžnin prsten (1990)
- Malý atlas mého srdce (1991)
- Dobrou a ještě lepší neděli (1992)
- Lipová alej (1985)
- Dobrá a ještě lepší jitra (1996) – vydané posmrtně
- Satan s prstenem (1996) – vydané posmrtně
Pro děti
[editovat | editovat zdroj]- Kola, strojky, nápady (1963)
- Pohádky z pekelce (1967)
- Lišky, dobrou noc (1971)
- Já Baryk (1977) – také zfilmované jako večerníček
- Polní žínka Evelínka (1979)
- Naschválníčci (1981)
- Makový mužíček (1985) – také zfilmované jako večerníček
- Pět báječných strýčků (1987)
- Štuclinka a Zachumlánek (1994) – také zfilmované jako večerníček
Kromě této tvorby je autorem řady scénářů a televizních pohádek.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NEPIL, František. Má stoletá lásko!. Praha: Olympia, 1993. 112 s. ISBN 80-7033-284-0. S. 10–11.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEPIL, František. Má stoletá lásko!. Praha: Olympia, 1993. 112 s. ISBN 80-7033-284-0. S historickým faktografickým přehledem s fotografiemi "Sparta - století slovem a obrazem".
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu František Nepil na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Nepil
Osoba František Nepil ve Wikicitátech
- Rozsáhlý článek s podrobným dílem a fotografií
- Profil ve Slovníku českých spisovatelů