Kilián Nowotny
| Franz Nowotny | |
|---|---|
| Narození | 1. prosince 1905 Jihočeský kraj |
| Úmrtí | 12. března 1977 (ve věku 71 let) Waldkirchen |
| Povolání | obchodník, pašerák, agent a mule |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kilián „Franz“ Nowotny (1. prosince 1905 Staré Hutě u Nových Hutí – 12. března 1977 Waldkirchen,[2] Západní Německo) byl českoněmecký pašerák, převaděč a agent americké zpravodajské služby CIC, původem z jihočeských Starých Hutí, který mnohokrát nelegálně překročil hranici mezi Bavorskem a jižními Čechami.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v německé rodině na Šumavě ve Starých Hutích (Kaltenbach) nedaleko Nových Hutí. Vyučil se řezníkem, oženil se a přestěhoval k ženě do usedlosti na Pláních. Přivydělával si pašeráctvím přes hranici do Bavorska. Za války sloužil v německém wehrmachtu. Po válce se vrátil na Šumavu, ale v roce 1946 byla celá rodina odsunuta do Bavorska. Usadil se nedaleko hranic v bavorském Röhrnbachu, kde založil velkoobchod se dřevem.
I když se v řadě publikovaných článků o něm objevuje tvrzení, že se jmenoval Franz a Kilián bylo krycí jméno, ve skutečnosti to bylo obráceně, o čemž svědčí nápis na hrobě i zápisy v matrikách.[4]
Po komunistickém převratu v roce 1948 se stal agentem americké zpravodajské služby CIC. Převáděl přes hranici do Československa americké tajné agenty a z Československa do Bavorska emigranty. V roce 1950 byl nedaleko Františkova na Šumavě zraněn při přestřelce s příslušníky tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Díky znalosti terénu se mu podařilo uniknout zpět do Bavorska, kde byl dopraven do bavorské nemocnice v Grafenau,[3] jeho tři společníci byli dopadeni a odsouzeni a jednomu z nich, bývalému příslušníkovi SNB Bohuslavu Benešovi, byl udělen trest smrti.
Po tomto incidentu se do Československa už nikdy nevrátil. Zůstal však nadále ve styku s československou emigrací. Rádio Svobodná Evropa v Mnichově a ve Vídni s ním natočilo celou řadu relací. Roku 1957 byl na něho ze strany StB dokonce i spáchán pokus o atentát. Do konce svého života v roce 1977 se živil jako obchodník se dřevem. Zemřel ve věku 72 let ve Waldkirchenu.
Kiliánova trasa, nazývaná někdy jako Kanál 54,[5] začínala na výpadovce z Vimperka směrem přes lesy na stráních kopců Jilmová a Kamenná hora k Medvědímu potoku. Po jeho překročení pak okolo Michlovy hutě vzhůru mezi kopci Kamenná a Bukovec, směrem na Nový Svět. Dále přes silnici z Borových Lad do Nových Hutí a pak přes Chalupskou slať k Janské hoře a pod ní k osadě Františkov. Potom bylo nutné překročit Vltavu a stoupat ke Stolové a Stanové hoře a dále k silnici mezi Bučinou a Kvildou. Pak se trasa stáčela přímo ke státní hranici v oblasti pramenů Vltavy.[6][7]
Koncem 50. let se na Šumavě, hlavně v Kvildě a jejím okolí a na Prášilech, natáčel ideologicky zaměřený film Král Šumavy. Scenáristé se inspirovali stejnojmenným románem spisovatele Rudolfa Kalčíka, který však nemá se skutečným životem Nowotného nic společného.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ORTSAUSSCHUSS KALTENBACH (ČESKY: MÍSTNÍ VÝBOR KALTENBACH). Kaltenbach: Heimat im Böhmerwald (česky: Kaltenbach: domov na Šumavě). Ilustrace Kilian Heigel. Röhrnbach, okres Freyung-Grafenau: Kaltenbach / Röhrnbach, 1980. 504 s. Dostupné online. S. 317. (německy) (Vlastivědné muzeum Röhrnbach Kaltenbach se nachází v obci Röhrnbach v zemském okrese Freyung-Grafenau v Bavorsku).
- ↑ Kilián Nowotný, Král Šumavy [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31.
- ↑ a b Kdo vlastně zastřelil Krále Šumavy?. Reflex.cz [online]. [cit. 2019-08-30]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.kallich.tym.cz [online]. [cit. 2014-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31.
- ↑ Král Šumavy a jeho Kanál 54
- ↑ Za králem Šumavy
- ↑ Král Šumavy – mapa
- ↑ GÁLIS, Radek. Král Šumavy zachytil drsný život u hranic. ceskobudejovicky.denik.cz. 2011-06-24. Dostupné online [cit. 2019-08-30].