Karel Hoffmeister
| Karel Hoffmeister | |
|---|---|
| Narození | 26. září 1868 Liblice |
| Úmrtí | 23. září 1952 (ve věku 83 let) Hluboká nad Vltavou |
| Povolání | klavírista, muzikolog a hudební pedagog |
| Příbuzní | Ferdinand Hoffmeister (bratr) Adolf Hoffmeister (synovec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Hoffmeister (26. září 1868 Liblice[1] – 23. září 1952 Hluboká nad Vltavou)[2] byl český klavírista a pedagog, profesor klavírní hry. Je také autorem prací v oboru hudby a biografií hudebních skladatelů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval gymnázium v Praze, zároveň byl krátce žákem B. Jeremiáše na Waňousově škole, potom navštěvoval pražskou filozofickou fakultu (zde si oblíbil přednášky prof. Otakara Hostinského z dějin umění a estetiky) a zároveň pražskou varhanickou školu (učili ho mj. Josef Klička, Karel Knittl a Karel Stecker) a klavír (u prof. Jindřicha Káana z Albestů). Pak působil jako varhaník u trinitářů ve Spálené ulici a učitel hudby – nejprve v Lublani (1891 – 1898) a pak na pražské konzervatoři (od roku 1898 jako adjunkt, poté od roku 1920 profesor mistrovské školy). Zde přednášel hlavně teorii, dějiny hudby a klavír, šestkrát byl jejím rektorem[3] (v roce 1923 a v období 1930–1932). Na konzervatoři působil přes čtyřicet let, mimo jiné zde zavedl výuku clavicembala.[4]
K jeho žákům patřili Josef Páleníček[5], Jaromír Weinberger[6], Věra Řepková, Vilém Petrželka, František Rauch, Otakar Vondrovic, Miroslav Klega, Jindřich Jindřich nebo Oskar Moravec.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Uplatnil se jako klavírista – byl zakladatelem a klavíristou Českého tria – a jako redaktor především v redakci Hudební revue, odborný spisovatel a skladatel několika klavírních skladeb.[2] Redigoval různé sborníky a je autorem odborných studií, knih a článků.
Je autorem monografií o životě a díle Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany (Spolek výtvarných umělců Mánes, 1915), Josefa Kličky (Česká akademie věd a umění, 1944), Jana Kubelíka (Česká akademie věd a umění, 1941), Vítězslava Nováka (Tvorba Vítězslava Nováka z let 1941-1948, Hudební matice Umělecké besedy, 1949 a 50 let s Vítězslavem Novákem, Hudební matice Umělecké besedy, 1949) aj. Rovněž napsal publikaci Klavír (Hudební matice Umělecké besedy, 1930) o nástroji a hráči, o klavírní hře, o pedagogice a literatuře.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Interiér jeho bytu (pánského pokoje) navrhl v roce 1902 architekt Jan Kotěra.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Liblice
- ↑ a b KLÍNKOVÁ, Hana. KAREL HOFFMEISTER [online]. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví (LemonBone s.r.o.) [cit. 2019-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-05.
- ↑ BÍLEK, Karol. KAREL HOFFMEISTER [online]. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví (LemonBone s.r.o.) [cit. 2019-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-02.
- ↑ MALÝ, Jan; POLÁČEK, Jiří. Hoffmeister, Karel [online]. Praha: Langhans [cit. 2019-01-05]. Dostupné online.
- ↑ POKORA, Miloš. Portréty velkých klavíristů 20. století IV - Josef Páleníček. Hudební rozhledy. Dostupné online. Archivováno 8. 5. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ KAREL HOFFMEISTER, profesor mistrovské školy klavírní při státní konservatoři v Praze. Světozor. 11.10.1923, roč. 1923-1924 (24.), čís. 2, s. 54. Dostupné online.
- ↑ ŠLAPETA, Vladimír. Jan Kotěra : 1871–1923, zakladatel moderní české architektury. Praha: Obecní dům a KANT ISBN 80-86217-46-9, ISBN 80-86339-08-4. S. 281, 285, 287, 291.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hoffmeister na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hoffmeister