Přeskočit na obsah

Josef Krofta (politik)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Josef Krofta
Josef Krofta r. 1889 (kreslil Jan Vilímek)
Josef Krofta r. 1889 (kreslil Jan Vilímek)
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1876 – 1892[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1877 – 1891[2]
Starosta Plzně
Ve funkci:
1889 – 1892
PředchůdceKarel Houška
NástupceVáclav Peták
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(staročeši)
Narození27. února 1845
Potvorov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. listopadu 1892 (ve věku 47 let)
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov (Plzeň)
ChoťMarie Kroftová rozená Svátková
RodičeJosef Krofta, Anna Kroftová rozená Hrušková
DětiMarie Hegnerová rozená Kroftová (dcera), Richard Krofta (syn), Kamil Krofta (syn), Otakar Krofta (syn), Josefa Schmiedová rozená Kroftová (dcera), Marie Charvátová rozená Kroftová (dcera), Anna Schüllerová rozená Kroftová (dcera)
PříbuzníJiří Krofta a Jan Krofta (vnoučata)
Alma materKarlo-Ferdinandova univ.
Profesepolitik, advokát a právník
CommonsJosef Krofta (politik)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Krofta, též Josef Victorin Krofta (27. února 1845 Potvorov[3] – 3. listopadu 1892 Plzeň[4])[5], byl rakouský a český advokát a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady; starosta Plzně.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1856–1864 vystudoval premonstrátské gymnázium v Plzni a v roce 1868 absolvoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1870 získal titul doktora práv.[6][7] Profesí byl advokátem.[5] Po dokončení vysoké školy nastoupil jako koncipient v plzeňské kanceláři dr. Steinschneidera. Později si zřídil vlastní advokátní kancelář.[7]

Od roku 1878 zasedal v plzeňském obecním zastupitelstvu. V období let 1889–1892 byl starostou Plzně. Za jeho působení v čele radnice došlo k výstavbě několika významných silnic (například z Plzně přes Lobzy a Božkov do Letkova), proběhla výstavba mostů v Doudlevcích a v Doubravce. Dokončen byl též městský vodovod. Byl aktivní v místních spolcích a organizacích. V letech 1876–1879 působil jako jednatel Českého politického spolku v Plzni. Stál u zrodu Spolku přátel vědy a literatury české, jenž byl založen v Plzni v roce 1878. Prvním předsedou, plzeňského odboru Národní jednoty pošumavské se stal po zvolení 28. července 1884. Byl předsedou kuratoria městských muzeí. Publikoval v místním tisku (Plzeňské listy).[7]

V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1876 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Plzeň).[8] Uspěl za svůj obvod i v řádných volbách roku 1878.[9] Mandát obhájil i ve volbách roku 1883[10] a volbách roku 1889.[11] Patřil k staročeské straně (Národní strana).[12] Ve volbách do sněmu roku 1889 kandidoval nadále za staročechy, přičemž mladočeská strana zde nepostavila vlastního protikandidáta.[11]

Zasedal i na Říšské radě, kam byl zvolen v doplňovacích volbách roku 1877 za městskou kurii, obvod Plzeň.[13] Z politických důvodů (česká pasivní rezistence) se ale nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát prohlášen za zaniklý. Do vídeňského parlamentu byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1879. Český bojkot Říšské rady skončil a mandátu se proto aktivně ujal. Obhájil ho ve volbách do Říšské rady roku 1885.[14]

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[15] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[16]

Zemřel v listopadu 1892.[6] Byl pohřben na Mikulášském hřbitově. Jeho hrob byl po roce 1902 přesunut na plzeňský Ústřední hřbitov. S manželkou Marií Terezií Kroftovou, rozenou Svátkovou (29. března 1852 Plzeň – 10. října 1932 Plzeň) [4] měli sedm dětí, jenž se dožili dospělého věku. Jejich synem byl právník Richard Krofta, který působil ve funkci předsedy správní rady Měšťanského pivovaru v Plzni a taktéž jako předseda Svazu československých pojišťoven.[17] Další syn,historik Kamil Krofta, byl univerzitní profesor, československý diplomat a politik.[18] [19]



Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V letech 1876–1878 se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. ↑ V letech 1873-1879 se kvůli politice pasivní rezistence na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  4. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  5. ↑ a b Krofta Josef [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Dr. Josef V. Krofta. Národní politika. Listopad 1892, roč. 10, čís. 305, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Záhlaví : Krofta, Josef, 1845-1892 [online]. Knihovna města Plzně - katalog Tritius [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/002schuz/s002001.htm
  9. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  10. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  11. ↑ a b Národní listy 7. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7307744&picp=&it=0&s=djvu
  12. ↑ Národní listy 21. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011283&picp=&it=0&s=djvu
  13. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=9191
  14. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  15. ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  16. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  17. ↑ Richard Krofta. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2022-11-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ Kamil Krofta (17. 7. 1876–16. 8. 1945) [online]. abicko.avcr.cz [cit. 2013-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-19. 
  19. ↑ Prof. PhDr. Kamil Krofta [online]. vlada.cz [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Krofta_(politik)&oldid=24353921“