Square Kilometre Array
Square Kilometre Array | |
---|---|
Pojmenováno po | kilometr čtvereční a pole antén |
Místo | Západní Austrálie |
Stát | Jihoafrická republika Austrálie a další země |
Souřadnice | 30°43′16,07″ j. š., 21°24′40,06″ v. d. |
Založena | 2011 |
Webová stránka | https://www.skao.int |
Teleskopy | SKA Telescope, Australia |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Square Kilometre Array (SKA, v překladu Pole o ploše kilometr čtvereční) je budovaná soustava radioteleskopů, která vznikne v Jihoafrické republice a v Austrálii. Přijímací plocha všech antén by měla být 1 km². Po dokončení půjde o absolutně největší soustavu radioteleskopů na světě.
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Centrální část každé ze dvou soustav antén by měla být umístěna na území o průměru asi 10 km, z ní budou vybíhat spirály dalších stanic, které budou až 3 000 km daleko.[1] Australská část proto bude mít nejvzdálenější stanice až na Novém Zélandu, jihoafrická pak na Madagaskaru.
Typy antén
[editovat | editovat zdroj]Aby bylo možné přijímat signály o různých frekvencích, bude se Square Kilometre Array skládat ze tří typů antén:[1]
- klasické parabolické antény o průměru 12 m pro frekvence 350 MHz – 14 GHz,
- dipólové řídce rozmístěné antény pro nízké frekvence,
- kompaktní pole radiometrů pro střední frekvence.
-
Parabolické antény
-
Dipólové pole
-
Jednotka radiometrů
Datové komunikace
[editovat | editovat zdroj]Signály z antén Square Kilometre Array budou klást extrémní nároky na přenos a zpracování dat. Podle projektu z roku 2017 má např. jen pole parabolických antén produkovat datový tok, který bude desetkrát větší, než byl celosvětový provoz na internetu v roce 2018.[2] U pole antén s nižšími frekvencemi by to mělo být ještě o jeden řád více.
Vědecké cíle
[editovat | editovat zdroj]Podle představ z roku 2017 by se projekt měl zaměřit na pět základních okruhů témat:[1]
- hvězdy: síť by měla být schopná zachytit světlo prvních vznikajících hvězd (jeho frekvence se vlivem rozpínání vesmíru posunula do radiové oblasti),
- zachycovaní gravitačních vln: bude se tak dít sledováním odchylek v periodách pulsarů,
- mapování vodíku v galaxiích: mělo by to umožnil poznat, jak se galaxie a především nadgalaktické struktury vyvíjejí,
- vznik magnetických polí, především v mezigalaktickém prostoru,
- výzkum temné hmoty: pomocí gravitačního čočkování.
Další oblastí bude hledání a výzkum složitých organických molekul ve vesmíru, kdy by měly být teleskopy zvlášť citlivé na záření způsobené změnami jejich jemné struktury.[3]
Vedení projektu a financování
[editovat | editovat zdroj]Ředitelství projektu sídlí v současnosti na observatoři Jodrell Bank ve Velké Británii.[1] První etapa projektu (2018 – 2023) má stát celkem 2 miliardy euro. Na projektu se kromě států, na jejichž území bude zařízení ležet, podílí několik evropských zemí, především Spojené království, Francie, Itálie a Španělsko, dále Kanada, Indie a Čína.[1]
Historie projektu
[editovat | editovat zdroj]Koncept projektu byl navržen v roce 1991. Pro ověření koncepce vznikly dva projekty:[1]
- Austrálie: ASKAP – Australian Square Kilometre Array Pathfinder – síť 36 stejných antén o průměru 12 m. Je provozována od roku 2012.
- Jižní Afrika: MeerKAT, původně Karoo Array Telescope – soustava 64 parabolických antén o průměru 13,5 m. Staví se od roku 2016, v červnu 2018 bylo dodáno 36 antén, které se uvádějí do provozu.
Etapy projektu SKA
[editovat | editovat zdroj]- 1. etapa: 2018 – 2023 (označovaná jako SKA 1): během ní by mělo být v Austrálii rozmístěno 500 antén a v Jižní Africe 200 antén,
- 2. etapa: 2023 – 2030: během této etapy by měla být zcela dokončena soustava dipólových antén a radiometrů pro nízké a střední frekvence,[4]
- 3. etapa: po roce 2030: dokončení soustavy parabolických antén pro vysoké frekvence.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f KULHÁNEK, Petr. Největší "ucho" lidstva - budoucí radioteleskopické pole SKA [online]. Český rozhlas, 2018-07-28 [cit. 2018-08-05]. (Planetárium). Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Amazing Facts [online]. SKA, 2017 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
- ↑ SKA Science [online]. SKA, 2017 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
- ↑ GRYGAR, Jiří. EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (3) [online]. Česká astronomická společnost, 2017-07-12 [cit. 2018-08-09]. (Astro.cz). Kapitola Synergie aparatur VLA - VLBI - LOFAR - ALMA - SKA - ATHENA - IceCube a LIGO. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Square Kilometre Array na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky