Ratenice
| Ratenice | |
|---|---|
Hlavní ulice | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Pečky |
| Obec s rozšířenou působností | Kolín (správní obvod) |
| Okres | Kolín |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′30″ s. š., 15°3′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 663 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,73 km²[2] |
| Katastrální území | Ratenice |
| Nadmořská výška | 196 m n. m. |
| PSČ | 289 11 |
| Počet domů | 253 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Ratenice 67 289 11 Pečky ou-ratenice@c-box.cz |
| Starosta | Ing.Pavel Rek |
| Oficiální web: www | |
Ratenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 537748 |
| Kód části obce | 139742 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ratenice jsou obec ležící v okrese Kolín. Obec se nachází v úrodné polabské nížině cca jeden kilometr východně od města Pečky, necelých 40 km východně od Prahy u dálnice D11. Leží v nadmořské výšce 196 m n. m. V obci žije 663[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 4,73 km2.[4] V roce 2011 zde bylo evidováno 251 adres[5] a průměrný věk obyvatel činil 37,6 let.[6] Obec je součástí Mikroregionu Podlipansko a dobrovolného svazku obcí Pečecký region.[7]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v polabské nížině cca jeden kilometr východně od města Pečky. Severně od Ratenic je obec Vrbová Lhota a východně městys Cerhenice. U obce se nachází železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního.
Směrem k Vrbové Lhotě je stará pískovna na koupání-rybaření na kraji lesa, kterým probíhá zmíněný zřídka používaný okruh. Aleje ovocných stromů rostou podél každé silnice vedoucí ke vsi. Na půl cesty k uzlovému městu Pečky teče od Dobřichova potok Výrovka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky
[editovat | editovat zdroj]V místě dnešních Ratenic je doloženo dočasné zemědělské osídlení z přibližně 5. tisíciletí př. n. l. Nalezena zde byla keramika s lineárními a závitcovými vzory (volutami). Na konci doby bronzové zde žil lid knovízské kultury a později též Keltové. V místě dnešního zemědělského družstva byly archeology nalezeny zlomky nádob římskoprovinciálního původu, dvě chaty z mladší doby laténské a čtvercová studna. Asi 2 km od Ratenic byla rovněž nalezena římská soška.[8]
Středověk a novověk
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z berního rejstříku, datovaného k roku 1340, z něhož se dochovalo pouze několik stran použitých na obaly novějších knih. Rejstřík byl součástí knihy Summa cancellariae Caroli IV., obsahující seznam panství patřících králi Karlu IV. Kniha byla uložena v hornorakouském premonstrátském klášteře Schlägl.[9]
Ve středověku byla historie obce úzce spojena se šlechtickým rodem Stillfriedů (známým je například cestovatel a fotograf Raimund von Stillfried). Poblíž rakouské domovské obce rodu Stillfried byla roku 1278 svedena bitva na Moravském poli, v níž členové rodu bojovali na straně krále Přemysla Otakara II. Po porážce v bitvě své panství opustili, přičemž část se jich usídlila v Ratenicích a část v Kladsku.[10]
Stillfriedové v Ratenicích založili dodnes stojící kostel svatého Jakuba Většího a dnes již zaniklou tvrz, podle všeho stojící v místě dnešního domu č. p. 1. Roku 1420 obec vypálilo vojsko Zikmunda Lucemburského, usazené v Nymburku.[11] George Stillefrede z tohoto rodu pomohl roku 1488 Jiřímu z Poděbrad dobýt Prahu a po jeho korunovaci získal od krále za věrné služby kladské lenní panství Nowa Ruda (Neurode). Rod tam přesídlil a roku 1472 Ratenice prodal. Obec často měnila majitele a již nikdy se nestala šlechtickým sídlem. Ztratila tak na významu.[10]
Roku 1512 založil Mikuláš Cerhenský z Dražic, na blatech v blízkosti obce, rybník Klenot o rozloze 416 ha, napájený potokem Výrovka. V německých pramenech je rybník zván též Domek Teich = Domecký rybník. Hlavní stavidla a barokně upravený renesanční dům rybářské bašty byly postaveny u Ratenic. Budova bašty dodnes osamoceně stojí nad železniční tratí.[12]
V letech 1602–1848 byly Ratenice součástí cerhenického panství.[13] Z roku 1762 je první zmínka o místní zádušní škole. V roce 1792 byla v obci otevřena triviální škola.[14] V letech 1777–1850 se počet domů v obci více než zdvojnásobil.[15] Roku 1811 obec zasáhl rozsáhlý požár, při kterém vyhořel kostel, škola a 54 dalších domů.[16] Škola byla opravena v roce následujícím, kostel však na začátek oprav čekal plných 12 let.[17] Požáry se obci nevyhýbaly ani v budoucnosti, například v roce 1850 shořelo 25 domů a 23 stodol.[18]
Období industrializace
[editovat | editovat zdroj]V letech 1843–1845 byla v blízkosti obce, na dně vypuštěného Domeckého rybníka, vybudována železniční trať Praha - Kolín. V okolních obcích vznikaly první průmyslové podniky a začalo se také rozvíjet cukrovarnictví.[19] Roku 1848 se Ratenice osamostatnily z Cerhenického panství.[20] V 50. letech 19. století byla v obci postavena nová jednotřídka a založena knihovna. V roce 1866 bylo v obci na několik dní ubytováno 1 230 pruských vojáků, bojujících v prusko-rakouské válce a místní museli domácí armádě poskytnout své koně a povozy. Všichni odvedenci z obce válku přežili.
V 60. letech 19. století byla přes obec vybudována silnice spojující Cerhenice, Ratenice a Pečky (silnice do Vrbové Lhoty byla vybudována o půlstoletí později).[20] Roku 1876 byla dostavěna budova staré fary, kterou o 14 let později nahradila nová fara. V 19. století byly rovněž zakládány první spolky, včetně sboru dobrovolných hasičů. Řada obyvatel obce se stala členy spolku Prokop vzniklého roku 1879 za účelem zřízení pomníku Prokopa Velikého v nedalekých Lipanech. Ten byl odhalen roku 1881.[21] Dne 18. září 1886 byl založen obecní hasičský sbor.[22]
Do života obce silně zasáhla první světová válka, do které bylo postupně odvedeno 100 mužů, z nichž ve válce padlo 29. Roku 1921, po vzniku samostatného Československa, jim byl zbudován pomník.[23] Velká hospodářská krize na počátku 30. let znamenala nezaměstnanost pro desítky ratenických rodin (70 rodin v roce 1933).[24] Za druhé světové války byli v Treblince zavražděni dva rateničtí občané židovského původu, Ota a Berta Lustigovi.[25] Obec v květnu 1945 osvobodila Rudá armáda. Ovšem ještě v noci z 10. na 11. května 1945 byl na nádraží v Pečkách při přestřelce mezi německými vojáky a českými ozbrojenými oddíly zastřelen ratenický občan Josef Syrový.[26]
Po válce odešlo na 40 ratenických rodin osidlovat pohraničí, ze kterého byli odsunuti Němci.[26] V prvních poválečných volbách v roce 1946 pak 57 % ratenických občanů volilo KSČ.[26]
Po únorovém převratu nastala řada dalších změn. Roku 1950 bylo založeno JZD[27] a v obci začala kolektivizace, byla znemožněna činnost fary, která se změnila na školu a později na školku, kterou je dodnes. Roku 1961 byl v blízkosti obce zřízen zkušební železniční okruh. Života obce se dotkly rovněž akce Z – v 60. a 70. letech tak občané postavili dešťovou kanalizaci a chodníky a v 80. letech rovněž samoobsluhu. V 70. letech si občané také zřídili fotbalové hřiště.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[28]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
- 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
- 1877 země česká, politický i soudní okres Poděbrady [29]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady [30]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Poděbrady [31]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady [32]
- 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[33]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 1996 Středočeský kraj, okres Kolín [34]
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi Ratenice (899 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[35] autodoprava, obchod s dobytkem, holič, 3 hostince, kolář, 3 krejčí, obuvník, pekař, obchod s lahvovým pivem, 3 pokrývači, 3 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, 3 tesařští mistři, trafika, 3 truhláři.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Obec je součástí regionu Podlipansko. Je v ní obecní knihovna, hostinec s tanečním sálem, školka a samoobsluha. Veřejnou dopravu tvoří autobusy. V obci byly opraveny chodníky a od roku 2008 je též stavěna obecní kanalizace. V první etapě vznikla možnost připojení pro 165 nemovitostí, na druhou fázi obec hledá prostředky.[36] Modernizována byla rovněž mateřská škola a dětské hřiště. Aktivní jsou některé spolky, například sbor dobrovolných hasičů, myslivci a dobročinný spolek Ratenická včela.
V roce 2011 se obec chystá na rekonstrukci fotbalového hřiště, vybudování permakulturního sadu v jeho sousedství a na vybudování cyklostezky do Peček.[37]
Památky a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jakuba Většího – založen byl pravděpodobně někdy ve 13.–14. století na nejvyšším bodu návsi. První písemný doklad o jeho existenci je z roku 1352. Nejstarší části kostela je hranolová věž s navazující lodí a valeně podklenutou kruchtou. V letech 1695–1700 byl kostel rozsáhle upravován, byla zbudována nová sakristie, kazatelna a samostatný kůr.[38] Presbytář kostela pochází z let 1777–1778. Roku 1811 kostel kompletně vyhořel a jeho obnova začala až po 12 letech. Malíř Adolf Liebscher kostel roku 1912 vyzdobil nástropní malbou „Nanebevzetí Panny Marie“.[39] V těsné blízkosti kostela se nacházel starý hřbitov, obehnaný kamennou zdí. Ta byla roku 1960 rozebrána a částečně použita na stavbě JZD.[40] V posledních letech kostel prochází rekonstrukcí. V prosinci 2010 byla ukončena její první etapa, spočívající v rekonstrukci střechy. V druhé etapě bude restaurována přímo Lienscherova nástropní freska.[41]
- Nová fara – budova nové fary byla postavena roku 1890 jako náhrada za menší budovu ratenické staré fary. Stojí naprosti kostelu. Po roce 1948 byla činnost fary ukončena a budova v letech 1952–1975 sloužila jako škola. Když byla škola pro nedostatek žáků uzavřela, bylo fara přeměněna na školku. Ta v budově funguje od roku 1978 dodnes.[42]
- Obecní úřad – dnešní budova obecního úřadu byla postavena roku 1855 jako obecní jednotřídka s bytem pro učitele. V roce 1885 byla budova přestavěna na dvoutřídní a učitel bydlel v jiném domě. Po přesunu školy do fary se z budovy stal obecní úřad. Je zde i knihovna. Současná podoba domu je z roku 1978.[42]
- Pomník vojákům padlým ve světové válce – zřízen byl na počest 29 ratenických občanů, kteří padli na frontách první světové války. Pomník zhotovil nákladem 8 000 Kč pečecký sochař J. Král. Odhalení proběhlo 14. srpna 1921. Na současné místo byl pomník přesunut v roce 1975.[40]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]František Hatlák: (*1873 Maršovice – †1943 Řečany nad Labem): v Ratenicích učil o roku 1899, od roku 1919 až do své penze v roce 1932 vykonával funkci řídícího učitele. V roce 1920 se zasloužil o založení veřejné lidové knihovny.[43]
Eduard Jaksch (*1898 Březnice – †1983 Ratenice): navázal na pana Františka Hatláka v práci v knihovně, které se věnoval až do své smrti. Současně v letech 1946 až 1959 byl řídícím učitelem v ratenické škole. V obci vedl také pěvecký sbor a namaloval mnoho obrazů Ratenic.[43]
Blahoslav Forman (*1916 Čáslav – †1960 Nízké Tatry): rovněž vyučoval na ratenické škole, a to během druhé světové války, v letech 1939–1944. Během svého ratenického pobytu žil v podnájmu na statku Hlaváčových v čp. 8, kam za ním přijížděli na letní prázdniny i jeho dva bratři: pozdější známý režisér Miloš Forman a Pavel Forman.[43] Zahynul ve vánici 29. června 1960 v Nizkých Tatrách (při výstupu na Ďumbier), kde jako učitel by s turistickým oddílem základní školy na výletě.[44]
Josef Hlaváč (*1917 Ratenice – †1989 Praha): ze statků Hláváčových pocházel evangelický farář a teolog Josef Hlaváč. Působil v evangelických sborech v Jilemnici, Brně a v Olomouci.[43]
Jaroslav Kulač (*1887 Ratenice – †1970 Šestajovice) byl církevní hodnostář a politický vězeň. Nejprve působil jako katolický kněz v chrámu svatého Bartoloměje v Kolíně, později (od roku 1932) byl kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. V roce 1950 byl zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu a odsouzen na 17 let žaláře. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Je pohřben v rodných Ratenicích.[43]
Antonín Hoffmann (*1888 Ratenice – †1958 Nymburk) byl další významnou osobní Ratenic, působil jako varhaník, sbormistr a skladatel, později jako violista a korepetitor Národního divadla a opery v Kluži v tehdejším Uhersku (dnešní Rumunsko Byl dlouholetým sbormistrem pěveckých sborů Hlahol v Nymburce a v Poděbradech. Je také pohřben v rodných Ratenicích.[43]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Starostou obce je jako nezávislý kandidát Pavel Rek. Zastupitelstvo obce Ratenice je devítičlenné. Ve volebním období 2006–2010 získali Nezávislí čtyři mandáty, ČSSD tři mandáty a Koalice NESTRANÍCI a KDU-ČSL dva mandáty.[45] Pro volební období 2010–2014 získali nezávislí kandidáti 5 mandátů a TOP 09 4 mandáty, přičemž ČSSD nezískala žádný.[46]
| VOLBY 2010 | POČET HLASŮ | POČET MANDÁTŮ | |
|---|---|---|---|
| Nezávislí | 54,79 % | 5 | |
| TOP 09 | 37,28 % | 4 | |
| ČSSD | 7,93 % | 0 | |
Znak a vlajka obce
[editovat | editovat zdroj]Dne 11. května 2011 byly obci poprvé v historii uděleny znak a vlajka. Tvoří ho v černo-zlatě polceném štítě svatojakubská mušle opačných barev. Mušle hřebenatka byla zvolena podle patrona místního kostela svatého Jakuba Většího, který mušli používal jako talíř na sběr jídla a milodarů. Zlatá a černá barva byly převzaty z rodového erbu prvních známých středověkých majitelů obce – pánů a hrabat ze Stillfriedu a Ratenic.[47]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Ratenicích trvale 476 osob, z toho 238 žen. Celkem 440 občanů se hlásilo k české národnosti, 3 ke slovenské a 1 k polské. Ze 476 osob bylo 144 věřících, z toho se 118 lidí hlásilo k římskokatolické církvi a 15 k českobratrské církvi evangelické. 276 osob bylo bez vyznání a 56 osob své vyznání neuvedlo.[48]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 546 | 622 | 741 | 676 | 800 | 828 | 899 | 692 | 680 | 597 | 484 | 411 | 476 |
Školství a kultura
[editovat | editovat zdroj]V budově nové fary funguje od roku 1978 mateřská školka. Do školy poté děti dojíždějí do Peček, Cerhenic a Vrbové Lhoty. V obci působí několik spolků. Dlouhou tradici má Sbor dobrovolných hasičů Ratenice založený 18. září 1886.[22] Aktivní je rovněž dobročinný spolek Ratenická včela, jehož členové například vysazují stromy v okolí Ratenic, pomáhají s obnovou kostela a pořádají různé další kulturní akce.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km vede silnice II/329 Poděbrady - Pečky - Plaňany.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Pečky ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Poděbrady-Pečky (v pracovních dnech 16 spojů) a Poděbrady-Cerhenice-Pečky (v pracovních dnech tam 1 spoj, zpět 3 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
Průmysl a zemědělství
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází 69 podnikatelských subjektů. Na návsi je obchod, postavený občany obce v rámci akce Z. V jeho blízkosti je pohostinství s tanečním sálem, využívané při různých kulturních akcích, plesech či zábavách.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-08.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-30.
- ↑ Ministerstvo vnitra [cit. 2011-08-19]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Dobrovolný svazek obcí "Pečecký region" [online]. Pečecký region [cit. 2010-10-06]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Rukověť rateňáka aneb Ratenice dávné i nedávné. Ratenice: Ratenická včela, 2010. S. 14.[Dále jen Rukověť rateňáka (2010)]
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 15.
- ↑ a b Rukověť rateňáka (2010), s. 16.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 6.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 23.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 7.
- ↑ POKORNÝ, Karel. 100 let dobrovolné požární ochrany v Ratenicích 1886–1986. Ratenice: MNV Ratenice, 1986. S. 8.[Dále jen Pokorný (1986)]
- ↑ Pokorný (1986), s. 14.
- ↑ Pokorný (1986), s. 16.
- ↑ Pokorný (1986), s. 17.
- ↑ Pokorný (1986), s. 18.
- ↑ Pokorný (1986), s. 20.
- ↑ a b Rukověť rateňáka (2010), s. 9.
- ↑ Pokorný (1986), s. 24.
- ↑ a b Pokorný (1986), s. 26.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 11.
- ↑ Pokorný (1986), s. 54.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 12.
- ↑ a b c Pokorný (1986), s. 63.
- ↑ Pokorný (1986), s. 64.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Nařízení ministra práv č. 55/1877 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-31.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1466. (česky a německy)
- ↑ KRATOCHVÍL, Ladislav. Zpráva o připojování domů ke kanalizaci. Ratenický zpravodaj. 2010, čís. 2, s. 1.
- ↑ KRATOCHVÍL, Ladislav. Slovo starosty. Ratenický zpravodaj. 2011, čís. 1, s. 1–2.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 8.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 20.
- ↑ a b Rukověť rateňáka (2010), s. 22.
- ↑ KUDLÁČEK, Luděk. 1. etapa záchrany fresky v kostele ukončena. Ratenický zpravodaj. 2011, čís. 1, s. 9.
- ↑ a b Rukověť rateňáka (2010), s. 21.
- ↑ a b c d e f Osobnosti Ratenic [online]. [cit. 2017-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Je tomu právě padesát let [online]. Městský úřad Čáslav, 2010-6-7 [cit. 2017-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [online]. Volby.cz [cit. 2010-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2011-08-19]. Dostupné online.
- ↑ KUDLÁČEK, Luděk. Nový znak a vlajka obce Ratenice. Ratenický zpravodaj. 2011, čís. 1, s. 2.
- ↑ Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Český statistický úřad [cit. 2010-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 [online]. Český statistický úřad [cit. 2010-10-06]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POKORNÝ, Karel. 100 let dobrovolné požární ochrany v Ratenicích 1886–1986. Ratenice: MNV Ratenice, 1986. S. 79.
- Rukověť rateňáka aneb Ratenice dávné i nedávné. Ratenice: Ratenická včela, 2010. S. 38.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Ratenice na Wikimedia Commons
- (česky) Katastrální mapa Ratenic na webu ČÚZK
- Ratenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- (česky) Oficiální web obce
- (česky) Ekomuzeum Ratenice
- (česky) Sbor dobrovolných hasičů Ratenice
- (česky) Sdružení Ratenická včela
- (česky) Mikroregion Podlipansko