Přeskočit na obsah

Václav Nejtek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Nejtek
Václav Nejtek
Václav Nejtek
Narození23. září 1899
Moskva
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí26. srpna 1958 (ve věku 58 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov ve Slaném
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Akademie výtvarných umění v Praze
Povolánísochař a řezbář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náhrobek Václava Nejtka

Václav Nejtek (23. září 1899, Moskva – 26. srpna 1958, Praha[1]) byl český sochař.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Václav Nejtek se narodil českým rodičům Eduardu Nejtkovi a jeho manželce Hubertě, rozené Hrabětové v Moskvě. Bratr Huberty Nejtkové Antonín Hrabě (1876–1940) zde byl rámařem a pozlacovačem (též uváděn jako „majitel závodu pro chrámovou výzdobu“); okolo Antonína Hraběte se soustřeďoval společenský život Čechů žijících před rokem 1917 v Rusku.[2] Základní školní docházku absolvoval Václav Nejtek v Čechách, po jejím dokončení se vrátil ke strýci do Moskvy a vyučil se u něj řezbářem a pozlacovačem.[p 1][3]

Po vyučení v Moskvě Václav Nejtek nastoupil do sochařského oddělení Uměleckoprůmyslové školy v Praze, kde byl žákem Josefa Mařatky a Bohumila Kafky, za úspěšné práce získal stipendium a na studijních cestách navštívil Itálii a Francii. Na Akademii výtvarných umění nastoupil do sochařského ateliéru k Janu Štursovi a po jeho smrti absolvoval u profesora Bohumila Kafky v roce 1928.[4]

Byl členem Jednoty umělců výtvarných a jejích výstav se zúčastňoval pravidelně od roku 1934.[5]

Zemřel v Praze, pochován je na městském hřbitově ve Slaném.[6]

Rodinný život

[editovat | editovat zdroj]

Václav Nejtek byl ženat, s manželkou Milenou žil ve Slaném a (od nezjištěného roku) v Praze, v Bučkově ulici (dle adresáře 1937–38, dnes Rooseveltova)[7]. Měl dceru Milenu, provdanou Kalistovou.[8]

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Běžec na startu, bronz, 1921; miniatura[9]
  • Tanečnice, bronz, 1925; miniatura, oceněna na výstavě dekorativního umění v Paříži
  • Pomník Bedřicha Smetany ve Slaném, bílý karrarský mramor, 1927 (signatura a letopočet jsou na soklu); odhalen 23. 9. 1928 [10]
  • Sochařská výzdoba budovy Městské spořitelny (nyní Česká spořitelna) ve Slaném architekta Jana Rejchla; dokončena roku 1931. Vně na nároží: sousoší ženy a chlapce s pokladničkou znázorňující spořivost; další sochy uvnitř budovy.[11]
  • Mytické Objevení slaného pramene ve Slaném, v budově Městského úřadu ve Slaném[12]
  • Návrh na československou jubilejní stříbrnou dvacetikorunu, 1938; obdržel cenu, ale nebyl realizován, porota jej navrhla k zakoupení[13][5]
  • Socha sv. Vojtěcha, dřevořezba, v nice kostela františkánů Nejsv. Trojice, Slaný
  • Vinařský a rybářský sloup v Ovčárech; 1943: kopie sloupu pro město Slaný[14]
  • Poprsí Antonína Dvořáka před hudební školou; slavnostně odhaleno 7. 9. 1941 v rámci dvořákovských slavností, poslední veřejné protektorátní akce s vlasteneckým zaměřením[15]
  • Náhrobní plastiky na městském hřbitově ve Slaném[16] a na Vinohradském hřbitově
  • Pamětní deska s reliéfní bustou malíře Josefa Navrátila na jeho rodném domě ve Vinařického ulici ve Slaném

Výstavy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1928 – Výstava dekorativních umění v Paříži; výstava soudobého umění v Brně[5]
  • 1945–1949 – Kolektivní výstavy Jednoty umělců výtvarných a Umělecké besedy[5]
  • 1968 – Vlastivědné muzeum Slaný[17]
  • 1999 – Ke stému výročí narození uspořádalo Vlastivědné muzeum Slaný výstavu Václav Nejtek a Slaný

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Zápas, repro: Zlatá Praha 1923
    Zápas, repro: Zlatá Praha 1923
  • Pomník Bedřicha Smetany, Slaný, 1927
    Pomník Bedřicha Smetany, Slaný, 1927
  • Svatý Vojtěch (Pestrý týden 1938)
    Svatý Vojtěch (Pestrý týden 1938)
  • Kopie vinařského sloupu (1943)
    Kopie vinařského sloupu (1943)
  • Pamětní deska Josefa Navrátila, Slaný
    Pamětní deska Josefa Navrátila, Slaný

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Antonín Hrabě se po roce 1917 vrátil do Čech a dožil ve Slaném.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ DOBNER, Libor. Slaný, kapitoly z historie královského města. 1. vyd. Slaný: Antikvariát Slaný, 2016. ISBN 978-80-270-0639-7. Kapitola Václav Nejtek, s. 92–93. 
  2. ↑ Člen předválečné české kolonie zamřel. Národní listy. 19. 1. 1940, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Vlastivědné muzeum Slaný, Zdeňka Behenská: Sochař Václav Nejtek a Slaný
  4. ↑ KOTALÍK Jiří (ed.): Almanach Akademie výtvarných umění ke 100. výročí založení (1799-1979). AVU a NG Praha 1979, s. 107
  5. ↑ a b c d MALÝ, Zbyšek. Václav Nejtek. In: Zbyšek Malý a kolektiv. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002, IX. Ostrava: Centrum Chagall, 2002. ISBN 80-86171-14-0. Svazek IX, Ml-Nou. S. 223–224.
  6. ↑ Slánské hřbitovy, s. 9
  7. ↑ VILINSKÝ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937 - 1938 [online]. Praha: Státní tiskárna, 1937. S. 936. Dostupné online. 
  8. ↑ Slánský obzor 2000, s. 54–55, Božena Franková: O výstavě sochaře Václava Nejtka ve Slaném
  9. ↑ Aukce Antiques Cinolter Praha
  10. ↑ Z denní kroniky/Pomník Bedřicha Smetany. Národní listy. 15. 9. 1928, s. 2. Dostupné online. 
  11. ↑ Galerie České spořitelny: Umělci Slánské trhliny II., s. 11–12. www.galerieceskesporitelny.cz [online]. [cit. 2018-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-25. 
  12. ↑ Zdeňka Behenská: Sochař Václav Nejtek a Slaný, in: Slánská radnice, roč. 11, č. 7 (2008), s. 8
  13. ↑ Jubilejní stříbrné dvacetikoruny. Lidové noviny. 5. 6. 1938, s. 5. Dostupné online. 
  14. ↑ Obnova vinařského sloupu ve Slaném. Lidové noviny. 14. 7. 1943, s. 3. Dostupné online. 
  15. ↑ Zdeněk Víšek: Antonín Dvořák v našem kraji. Slánská radnice. 5/2004, s. 8. Dostupné online. 
  16. ↑ Slánské hřbitovy
  17. ↑ Výstavy. Rudé právo. 4. 8. 1968, s. 5. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 2. vyd. Praha: Rudolf Ryšavý, 1936. Heslo Nejtek, Václav, s. 483. 
  • Nejtek Václav. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2004. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. ISBN 80-86171-14-0. Svazek IX. Ml - Nou. S. 223–224.
  • DOBNER, Libor. Slaný, kapitoly z historie královského města. 1. vyd. Slaný: Antikvariát Slaný, 2016. ISBN 978-80-270-0639-7. Kapitola Václav Nejtek, s. 92–93. 
  • Přibyl, Vladimír a Černušáková, Olga. Umělci slánské Trhliny. I., Václav Fiala, Alois a Julie Mezerovi, Václav Nejtek, Karel Vik, T.F. Šimon a hollaristé. Slaný: Město Slaný a Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2016. 37 s. ISBN 978-80-905346-5-0.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Nejtek&oldid=24331517“