Veronika Žilková
MgA. Veronika Žilková | |
---|---|
Veronika Žilková (Praha, 2015) | |
Rodné jméno | Veronika Žilková |
Narození | 16. října 1961 (63 let) Praha Československo |
Alma mater | AMU v Praze |
Choť | Jiří Hanych (1984–1988) Marek Navrátil (1988–2005) Martin Stropnický (2008–2023) |
Partner(ka) | Josef Holomáč (od 2023) |
Děti | Agáta Hanychová Vincent Navrátil Cyril Navrátil Kordula Stropnická Melichar Stropnický |
Rodiče | Václav Žilka Olga Žilková (roz. Chutná) |
Příbuzní | Jarmila Svobodová a Štěpán Žilka (sourozenci) |
Český lev | |
1996 – Zapomenuté světlo | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veronika Žilková (* 16. října 1961 Praha) je česká herečka, dcera českého hudebníka a hudebního pedagoga profesora Václava Žilky, držitelka ocenění Český lev za vedlejší roli v českém filmu Zapomenuté světlo z roku 1996.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pochází z umělecké rodiny. Její otec byl hudební pedagog a flétnista Václav Žilka (1924–2007) a matka byla Olga Žilková, rozená Chutná (1924–2022) . Má bratra Štěpána a sestru Jarmilu.
Již od dětství byla členkou souboru Chorea Bohemica a hrála na zobcovou flétnu. Po maturitě na Gymnáziu Na Zatlance studovala jeden semestr psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Chtěla se věnovat lidovému tanci, ale nakonec zvolila studium herectví na DAMU. Od druhého ročníku hrála v pražském Činoherním klubu.[1] Po absolutoriu působila v Městských divadlech pražských, Činoherním klubu, Divadle na Vinohradech,[2] Divadle Palace, Švandově divadle, Divadle Bez zábradlí, Městském divadle Mladá Boleslav, Divadle Na Fidlovačce, Národním divadle, Hudebním divadle Karlín a Divadle Viola.[3]
Před filmovou kameru se Žilková poprvé dostala v osmnácti letech se souborem Chorea Bohemica ve filmu Dívka s mušlí (1980). Ještě jako studentka herectví si zahrála po boku Jana Čenského hlavní roli v komedii Když rozvod, tak rozvod (1983), dceru hlavního hrdiny Evu v tragikomedii Samorost (1983), dceru J. A. Komenského v Putování Jana Amose (1983) a dceru Leoše Janáčka v životopisném snímku Lev s bílou hřívou (1986). Osudovou lásku Karla Hynka Máchy Lori ztvárnila v životopisném snímku Mág (1987). Do povědomí širší veřejnosti vstoupila rolí vychovatelky Jany v televizním seriálu My všichni školou povinní (1984) a poté využívala četných nabídek z televize, zejména v pohádkách, inscenacích a seriálech (např. Druhý dech 1988).[1]
Také po roce 1989 dostávala Žilková kvalitnější nabídky v televizních inscenacích, seriálech a pohádkách, za zmínku stojí např. její role vězeňské dozorkyně v seriálu Přítelkyně z domu smutku z roku 1992. V polovině 90. let se jí však dostalo velké a umělecky hodnotné šance ve filmu. Za roli umírající Marjánky v melodramatu Zapomenuté světlo (1996) získala prestižní ocenění Český lev. V roce 2000 byla na tuto cenu nominována znovu za hlavní ženskou roli ve filmu Otesánek. V té době se stále objevovala v televizi a její vrcholná popularita přišla s hlavními rolemi v seriálech To jsem z toho jelen (2000) a Šípková Růženka (2001).[1]
Českým televizním divákům je Žilková známa také ze svého účinkování v satiricko-humoristickém pořadu TV Nova Tele Tele (2000-2007), kde vystupovala společně s Richardem Genzerem, Michalem Suchánkem a Josefem Cardou. Tento projekt byl po celou dobu svého několikaletého vysílání velmi kontroverzní. Měl mnoho nadšených příznivců, ale také nesmlouvavých odpůrců. Přestože měl nevyváženou kvalitu, získal si pozornost diváků a dokonce vyhrál v divácké anketě televize Nova v kategorii Pořad roku. Žilková v něm zastupovala ženský prvek a také se na pořadu podílela jako scenáristka. Herečka měla i svůj vlastní pořad na televizi Prima s názvem Pustit žilou (2008), který však nedosáhl takového úspěchu jako Tele Tele.[1]
V pozdějších letech se začala věnovat více divadlu, nicméně si stále udržovala pozornost svými rolemi v televizních seriálech na veřejnoprávních i soukromých stanicích, např. Soukromé pasti (2008) a Vyprávěj (2009). Po působení na několika různých divadelních scénách našla trvalé angažmá v Činoherním klubu, kde hrála v představeních Třetí zvonění, Sex noci svatojánské (1993) nebo Letní byt (1999–2002). Česká televize také pořídila záznam hry Deskový statek (2001–2008). Kromě toho Žilková hostovala i na dalších pražských divadelních scénách, například v muzikálu Ginger a Fred v Divadle Broadway (2006).[1]
Jednou z jejích významných divadelních rolí byla postava Adiny Mandlové ve hře Adina, kterou v letech 2007–2009 uvedlo Vinohradské divadlo. Představení získalo značnou pozornost médií, což bylo částečně způsobeno i hereččiným komplikovaným osobním životem. Zajímavé možnosti představovala také role v divadelní adaptaci slavného italského filmu Silnice (2007–2009) v Klicperově divadle v Hradci Králové nebo v konverzační veselohře Kachna na pomerančích (2006–2012) v pražském Divadle Palace.[1]
Vztahy v rodině
[editovat | editovat zdroj]Žilková byla v letech 1984–1988 vdaná za Jiřího Hanycha, druhým manželem byl Marek Navrátil (1988–2005). V roce 2008 se potřetí provdala za Martina Stropnického, herce a režiséra Vinohradského divadla. Pár v roce 2022 oznámil rozchod, rozvod byl formálně dokončen v červnu 2023.[4]
Veronika Žilková
- Jiří Hanych (* 1958) – manželé v letech 1984 až 1988
- Agáta Hanychová (* 1985) – bývalý manžel Jakub Prachař
- Kryšpín Dopita (* 2011)
- Mia Prachařová (* 2017)
- Rozárie Soukupová (* 2023)
- Agáta Hanychová (* 1985) – bývalý manžel Jakub Prachař
- Marek Navrátil – manželé v letech 1988 až 2005
- Cyril Navrátil
- Vincent Navrátil
- Martin Stropnický (* 1956) – manželé v letech 2008 až 2023
- Kordula Stropnická (* 2005)
- Melichar Stropnický (14. 5. 2007 – 27. 11. 2007)
- nevlastní (osvojené) děti:
- Markéta a Jan Herclíkovi
Politika
[editovat | editovat zdroj]V komunálních volbách v roce 2014 kandidovala jako členka hnutí ANO 2011 do Zastupitelstva městské části Praha-Suchdol a byla zvolena.[5] Ve volbách v roce 2018 již nekandidovala.[6]
Když se jí novináři v červnu 2019 ptali, zda stále podporuje hnutí ANO 2011, odmítla odpovědět. Respektive poskytla následující vyjádření: „Nemohu vám odpovědět, neboť to mám v předpisech. Jsem manželka státního úředníka vyslaného do zahraničí. Podmínkou diplomacie je být apolitická.“[7]
Filmografie, výběr
[editovat | editovat zdroj]Film
[editovat | editovat zdroj]- 1980 Krakonoš a lyžníci
- 1983 Putování Jana Amose
- 1983 Samorost
- 1982 Když rozvod, tak rozvod
- 1986 Lev s bílou hřívou
- 1987 Mág
- 1992 Kamarád do deště II.
- 1996 Zapomenuté světlo (Český lev za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli)
- 1998 Česká soda
- 1999 Eliška má ráda divočinu
- 2000 Otesánek
- 2001 Kruh
- 2000 Anděl Exit
- 2005 Anděl Páně
- 2006 Po hlavě... do prdele
- 2012 Můj vysvlečenej deník
- 2013 Babovřesky ...aneb z dopisu venkovské drbny
- 2014 Babovřesky 2
- 2015 Malá z rybárny
- 2015 Babovřesky 3
- 2016 Jak se zbavit nevěsty
- 2016 Anděl Páně 2
- 2018 V klidu a naplno
- 2018 Don Quijote v Čechách
- 2018 Alenka v zemi zázraků
- 2019 LOVEní
- 2021 Stáří není pro sraby
- 2022 Řekni to psem
- 2022 Vánoční příběh
- 2022 Spolu
Televize
[editovat | editovat zdroj]- 1982 Doktor z vejminku
- 1984 My všichni školou povinní
- 1985 Pták žal
- 1987 Pán a paní Denisovi
- 1987 Paní liška
- 1989 Druhý dech
- 1989 Smrt v kruhu (TV detektivka) - role: Ilona Vrbová, dcera inspektora Vrby
- 1992 Přítelkyně z domu smutku
- 1999 Případy detektivní kanceláře Ostrozrak
- 2000 Deník šílené manželky
- 2000 Tele Tele
- 2001 Šípková Růženka
- 2001 To jsem z toho jelen
- 2004 Křesadlo
- 2005 Náves
- 2008–2009 Ošklivka Katka
- 2009–2013 Vyprávěj
- 2010 Cukrárna
- 2011 Villa Faber
- 2012 Dvanáct měsíčků
- 2013 Škoda lásky
- 2015 Všechny moje lásky
- 2018 Labyrint
- 2019 Kameňák
- 2021 Hvězdy nad hlavou
- 2022 Dobré zprávy
Dabing
[editovat | editovat zdroj]- 1984 – TV film Vím, že víš, že vím – Isabella de Bernardi (Veronica Bonetti)
- 1984 – TV film Děvče a chlapec – Birgit Käding (Kateřina)
- 1986 – seriál Záhadný pan Duvallier – Sabine Azéma (Laurence)
- 1986 – TV film Není sirotek jako sirotek – Jana Nagyová (sekretářka Jitka)
- 1986 – TV film Experiment Eva – Magdalena Wollejko (Eva)
- 1987 – seriál Místo činu – Beate Jensen (Kate Bollmannová)
- 1989 – TV film Pohádka o zamilovaném malíři – Jekatěrina Golubeva (Kaťuše)
- 199x – TV film Kosmetička a zvíře – Fran Drescher (Joy Miller)
- 199x – TV film Cookie – Emily Lloyd (Carmela Voltecki)
- 1992 – TV film Thelma a Louise – Geena Davis (Thelma Dickinson)
- 1993 – seriál Simpsonovi – Beverly D'Angelo (Lurleen Lumpkinová)
- 1993 – TV film Zlaté pěsti – Ángela Molina (Elena)
- 1993 – TV film Vesmírná tělesa – Lorene Yarnell (Dot Matrix)
- 1993 – TV film Top Gun – Meg Ryanová (Carol Bradshaw)
- 1993 – TV film Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna – Heather Langenkamp (Nancy Thompsonová)
- 1993 – TV film Frankie a Johnny – Michelle Pfeifferová (Frankie)
- 1993 – TV film Dva společníci – Fabiana Medici (sestra Leticie)
- 1994 – TV film Noční dobrodružství – Penelope Ann Miller (Brenda)
- 1994 – TV film Můj ďábelský milenec – Michele Little (Denny)
- 1994 – TV film Mladý Frankenstein – Teri Garr (Inga)
- 1995 – seriál Na zdraví – Shelley Long (Diana Chambers)
- 1995 – seriál Columbo: Etuda v černém – Anjanette Comer (Jenifer Welles)
- 1995 – TV film Sugarlandský expres – Goldie Hawn (Lou Jean Poplin)
- 1996 – seriál Profesionálové – Linda Hayden (Gerda)
- 1996 – seriál Beverly Hills 90210 – Paige Moss (Tara)
- 1996 – TV film Indočína – Dominique Blancová (Yvette)
- 1996 – TV film Hrdina proti své vůli – Geena Davis (Gale Gayley)
- 1999 – seriál Červený trpaslík – 3.–5. série – Hattie Hayridge (Holly)
- 1999 – TV film Vrána – Anna Levine (Darla)
- 1999 – TV film Nebeští vězni – Mary Stuart Masterson (Robin Gaddis)
- 2005 – TV film Rychlý Stripes – Whoopi Goldberg (koza Franny)
- 2005 – TV film Největší ženská naděje – Sabine Haudepin (Hélène)
- 2012 – film Raubíř Ralf – Sarah Silvermanová (Vanilopka)
- 2013 – film Já, padouch 2 – Kristen Wiigová (Lucy Wildeová)
- 2017 – film Já, padouch 3 – Kristen Wiigová (Lucy Wildeová)
- 2018 – film Raubíř Ralf a internet – Sarah Silvermanová (Vanilopka)
Režie českého znění
[editovat | editovat zdroj]- 1994 – TV film Záměna
- 1994 – TV film Vražda na Eigeru
- 1994 – TV film Podivná pohostinnost
- 1994 – TV film Francouzské pohlednice
- 2009 – TV film Nepříznivý Saturn
Rozhlas
[editovat | editovat zdroj]- Český rozhlas 3 Vltava
- 1998 – Paní z moře (Hilda, dcera z prvního manželství)
- 1993 – Naprosto lhostejné (Gudrun)
- 1996 – Pět šípů Amorových (Delia)
- 2004 – Nabídka a poptávka (Ruby)
Divadlo
[editovat | editovat zdroj]Vybrané divadelní role
[editovat | editovat zdroj]- Hudební divadlo Karlín
- 1983 – Pohádka mého života (Jana)[8]
- Divadlo Viola
- Divadlo DISK
- 1984 – Ze života hmyzu (Kukla, Cvrčková)[10]
- 1984 – Obchod s chlebem (Vdova Quecková, Nezaměstnaná)[11]
- 1984 – Ledová sprcha (Žadatelka)[12]
- Divadlo na Vinohradech
- 1985 – Plavovláska (Dívka)[13]
- 1986 – Ach, ta léta bláznivá! (Muriel McComberová)[14]
- 2007–2009 – Adina (Adina)[15]
- 2009–2012 – Zkouška orchestru (moderátorka)[16]
- 2010–2012 – Naprosto neuvěřitelná událost o dvou dějstvích: Ženitba aneb Mene tekel, méně Tekel! (nevěsta Agáta)[17]
- 2011–2014 – Cyrano!!Cyrano!!Cyrano!! Postmuzikál (Herečka / Dueňa / 1. Jeptiška)[18]
- 2011–2013 – Apartmá v hotelu Plaza (Karen Nashová)[19]
- 2012–2013 – Byl jsem při tom (Randová)[20]
- Městská divadla pražská (Divadlo ABC)
- 1986 – Přelet nad hnízdem kukačky (Sestra Flinnová)[21]
- 1987 – Klapzubova jedenáctka (Anka)[22]
- 1987 – Můj strýček kauboj aneb Rodeo (Věra, Martinova dívka) – vystupovala v alternaci s Isabelou Siegelovou[23]
- 1989 – Piráti z Fortunie (Markéta) – vystupovala v alternaci s Isabelou Siegelovou[24]
- 1991 – Tři mušketýři (Estefania)[25]
- 1991 – Černošský Pánbůh a páni proroci (Eva aj.)[26]
- Městská divadla pražská (Divadlo Rokoko)
- 1988 – Příběh Jana Jakubce (Dominika, dcera Jana Jakubce)[27]
- 1988 – Příběhy z Dekameronu (Filumena) – vystupovala v alternaci s Danou Syslovou[28]
- 1990 – Pan Biedermann a žháři (Anna)[29]
- 1990 – Adam Stvořitel, monstrkabaret v minidivadle (Lilith)[30]
- Divadlo "KÁ"
- 1991 – Lotos na mrazu / tragédie dell'arte / (Smeraldina)[31]
- Národní divadlo (Stavovské divadlo)
- 1993–1996 – Zpověď dítěte svého věku (Paní Levasseurová) – vystupovala v alternaci s Janou Bouškovou[32]
- Švandovo divadlo
- Činoherní klub
- Třetí zvonění
- 1993 – Sex noci svatojánské (Ariel) – vystupovala v alternaci s Martinou Menšíkovou[33]
- 1994–1998 – Figarova svatba (Hraběnka) – vystupovala v alternaci s Veronikou Freimanovou[34]
- 1996 – Zabiják Joe (Sharla Smithová) – vystupovala v alternaci se Simonou Stašovou[35]
- 1999–2002 – Letní byt[36]
- 2001–2008 – Deskový statek (Malá česká realitka) (Julie)[37]
- 2001–2008 – Portugálie (Žena)[38]
- 2009–2012 – U Kočičí bažiny (Hester Swanová)[39]
- 2011–2015 – Kukura (Ona)[40]
- Divadlo Palace
- 2006–2012 – Kachna na pomerančích (Liz Prestonová)[41]
- 2009 – Divadelní komedie (divadelní ředitelka a režisérka Matylda)
- Městské divadlo Mladá Boleslav
- 1995–1999 – Paní z moře (Ellinda Wangelová, 2. žena MUDr. Erika Wangela, obvodního lékaře)[42]
- Divadlo Na Fidlovačce
- 1998–1999 – Dvanáctá noc (Večer tříkrálový) aneb Cokoli chcete (Viola)[43]
- 1999 – Vzhůru do Pelhřimova! aneb Tažní ptáci (Ema) – vystupovala v alternaci s Terezou Bebarovou[44]
- Divadelní společnost Jana Hrušínského
- Divadlo Broadway
- 2006 – Ginger a Fred (Amelie)
- Klicperovo divadlo
- 2007–2009 – Silnice (Gelsomina) – vystupovala v alternaci s Isabelou Smečkovou Bencovou[45]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Veronika Žilková. csfd.cz [online]. [cit. 2023-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Veronika Žilková - Divadlo na Vinohradech. www.divadlonavinohradech.com [online]. [cit. 2023-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Veronika Žilková | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodl se investovat do nové rodiny, říká o exmanželovi konečně rozvedená Žilková. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-06-09 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Hlasy pro kandidáty: Kandidátní listina ANO 2011: Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014. www.volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ DRAGOUN, Radek. Osobnosti proti Babišovi. Opustili ho i mnozí z těch, které ANO vydává za příznivce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-20 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Pohádka mého života. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Hrnečku, vař!. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Ze života hmyzu. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Obchod s chlebem. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Ledová sprcha. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Plavovláska. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Ach, ta léta bláznivá!. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Adina. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Zkouška orchestru. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Naprosto neuvěřitelní událost o dvou dějstvích: Ženitba aneb Mene tekel, méně Tekel!. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Cyrano!!Cyrano!!Cyrano!! Postmuzikál. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Apartmá v hotelu Plaza. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Byl jsem při tom. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Přelet nad hnízdem kukačky. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Klapzubova jedenáctka. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Můj strýček kauboj aneb Rodeo. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Piráti z Fortunie. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Tři mušketýři. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Černošský Pánbůh a páni proroci. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Příběh Jana Jakubce. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Příběhy z Dekameronu. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Pan Biedermann a žháři. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Adam Stvořitel, monstrkabaret v minidivadle. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Lotos na mrazu / tragédie dell'arte /. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Zpověď dítěte svého věku. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Sex noci svatojánské. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Figarova svatba. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Zabiják Joe. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Letní byt. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Deskový statek (Malá česká realitka). Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Portugálie. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: U Kočičí bažiny. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Kukura. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Kachna na pomerančích. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Paní z moře. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Dvanáctá noc (Večer tříkrálový) aneb Cokoli chcete. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Vzhůru do Pelhřimova! aneb Tažní ptáci. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Inscenace: Silnice. Virtuální studovna [online]. Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 36, 276.
- FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. III. díl: S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 892–895.
- Kdo je kdo = Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. Příprava vydání Michael Třeštík. 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 772.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: III. díl: Q–Ž. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 585.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Veronika Žilková na Wikimedia Commons
- Osoba Veronika Žilková ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Veronika Žilková
- Neoficiální web Archivováno 25. 5. 2008 na Wayback Machine.
- Veronika Žilková v databázi Archivu Národního divadla
- Veronika Žilková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Veronika Žilková ve Filmové databázi
- Veronika Žilková na Kinoboxu
- Veronika Žilková v Internet Movie Database (anglicky)
- Veronika Žilková na SerialZone.cz
- Veronika Žilková na Dabingforum.cz
- Veronika Žilková na stránkách Činoherního klubu
- Chat s Veronikou Žilkovou Archivováno 4. 1. 2010 na Wayback Machine. (2009)
- Veronika Žilková na i-divadlo.cz
- Video o seriálu Cukrárna
- Veronika Žilková – video z cyklu České televize 13. komnata
- České herečky
- České divadelní herečky
- České filmové herečky
- České televizní herečky
- České dabérky
- Čeští režiséři dabingu
- Čeští římští katolíci
- Herečky Činoherního klubu
- Herečky Divadla na Vinohradech
- Držitelky Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
- Čeští divadelní pedagogové
- Pedagogové na Pražské konzervatoři
- Pedagogové na Vyšší odborné škole herecké
- Absolventi DAMU
- Čeští místní politici
- Členky ANO 2011
- Absolventi Gymnázia Na Zatlance
- Účastníci StarDance …když hvězdy tančí
- Narození v roce 1961
- Narození 16. října
- Narození v Praze