Kabinet Spojených států amerických
| Kabinet Spojených států amerických Cabinet of the United States | |
|---|---|
Kabinet Josepha Bidena, červenec 2021 | |
| Prezident | Joe Biden |
| Počet členů | 26 (viceprezident, 15 ministrů, 10 dalších funkcionářů) |
| Webová stránka | www.whitehouse.gov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kabinet Spojených států amerických (anglicky Cabinet of the United States, česky také: vláda Spojených států amerických[1][2][3]) je součástí výkonné větve Federální vlády Spojených států amerických. Kromě postu viceprezidenta není kabinet výslovně ukotven v Ústavě.[4] Její 2. článek předpokládá, že si prezident pořizuje poradní sbor.[pozn. 1] XXV. dodatek Ústavy umožňuje viceprezidentovi s podporou většiny členů vlády prohlásit prezidenta nezpůsobilým výkonu funkce.[pozn. 2] Navíc Ústava vyžaduje souhlas Senátu Spojených států, tedy horní komory Kongresu, se jmenováním člena vlády. Volený viceprezident schválení Senátem nepodléhá. Kabinet zasedá v Bílém domě ve Washingtonu D.C., v oficiálním sídle prezidenta v tzv. Cabinet Room.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jednotliví členové vlády, kromě prezidenta, viceprezidenta a uvedených poradců, vedou ministerstva, tzv. departmenty. Ústava nestanoví, kolik má být ministerstev a jaké mají být jejich pravomoci. Prvním prezidentem, který si poradní sbor zformoval do systému ministerstev, byl George Washington. Jeho vláda měla jen čtyři členy: ministr zahraničí Thomas Jefferson, ministr financí Alexander Hamilton, ministr války Henry Knox a ministr spravedlnosti Edmund Randolph. Viceprezident John Adams nebyl členem Washingtonova kabinetu, protože post viceprezidenta byl v počátcích Spojených států amerických (a ještě v 19. století) vnímán jako součást legislativní moci. Původně viceprezident předsedal Senátu a byl vnímán především jako nástupce prezidenta v případě jeho úmrtí či nezpůsobilosti vykonávat funkci. Až ve 20. století začali být viceprezidenti zařazováni do kabinetů. Formálně, jakožto virilista, je viceprezident předsedou Senátu, byť jej fakticky neřídí a při rovnosti má rozhodující hlas.
V celé historii Spojených států amerických však Senát odmítl jen devět nominantů prezidenta na ministra. Ve 20. století se to stalo třikrát, naposledy roku 1989, kdy Senát odmítl potvrdit Johna Towera do funkce ministra obrany kvůli jeho opilství, promiskuitě a vztahy s výrobci zbraní. Senát schvaluje ministra prostou většinou. Naopak při odvolávání ministra není prezident limitován žádnou jinou mocí a v tomto smyslu je kabinet stále jen sborem poradců, což bylo potvrzeno rozhodnutím Nejvyššího soudu Spojených států z roku 1926 v případu Myers versus Spojené státy americké. Ministr může být rovněž odvolán na základě žaloby Sněmovny reprezentantů (tzv. impeachment) a následného verdiktu Senátu, a to za „zradu, úplatkářství nebo jiné vážné zločiny“ (2. článek Ústavy). Prezident může také jmenovat za členy kabinetu své poradce z Výkonné kanceláře prezidenta a vedoucí federálních agentur, i když jim to per se nepropůjčuje žádné další pravomoce, krom možnosti účastnit se schůzí vlády.
Pravomoci
[editovat | editovat zdroj]V americkém prezidentském systému nemá kabinet postavení kolektivního rozhodovacího orgánu, nýbrž jde o poradní sbor prezidenta. Prezident však může některého ze členů kabinetu výkonem svých pravomocí pověřit.[5][6] V minulosti existovaly pokusy postavení ministrů vůči prezidentovi posílit po vzoru parlamentních systémů. Hlavní tažení za tímto účelem vedl v polovině 19. století ministr zahraničí William H. Seward, avšak prezident Abraham Lincoln tyto snahy rázně utnul. Zastáncem parlamentního modelu, před svým vstupem do politiky, byl i právník a politolog Woodrow Wilson, avšak jakmile se stal prezidentem, své postavení na úkor ministrů nijak neoslabil. Prezident Ronald Reagan zavedl systém sedmi vládních rad, které přezkoumávají vládní rozhodnutí, používaný dodnes.
Kabinet má však jednu významnou pravomoc pro mimořádné případy, která byla zavedena v roce 1967 přijetím 25. dodatku ústavy. Podle 4. oddílu tohoto dodatku může „viceprezident a bud' většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit“ předat předsedům komor Kongresu prohlášení o tom, že prezident není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu; následně by se pak viceprezident ujal pozice úřadujícího prezidenta. Toto opatření bylo zavedeno pro případ, že by prezident byl například vlivem nemoci nebo atentátu ve stavu, kdy nezemřel ale zároveň není schopen rozhodnout (např. kóma).[7]
Vláda Joea Bidena
[editovat | editovat zdroj]Prezidentskou přísahu Joe Biden složil 20. ledna 2021 a ujal se úřadu. Všechny členy vlády, vyjma viceprezidentky Kamaly Harrisové, prezident navrhl do úřadů, s jejich nutným potvrzením Senátem Spojených států. Pouze viceprezidentka volená ve volbách a ředitel kanceláře Bílého domu nepodléhali senátnímu schválení.
Po nástupu do úřadu Biden povýšil do vládní úrovně předsedu Rady ekonomických poradců a úřad velvyslance při OSN, které prezident Donald Trump z kabinetní pozice degradoval. Nově také do této úrovně zařadil Úřad pro vědu a techniku.
Ministryně vnitra Deb Haalandová se stala prvním domorodým Američanem v historii ministerských úřadů a po Hooverově viceprezidentu Charlesi Curtisovi druhým takovým členem amerických vlád.[8][9] Alejandro Mayorkas nastoupil do úřadu ministra vnitřní bezpečnosti jako první imigrant.[10]
Viceprezidentka a ministři
[editovat | editovat zdroj]Vládu tvoří viceprezidentka a patnáct členů kabinetu stojících v čele federálních úřadů výkonné moci – ministerstev, seřazených podle linie nástupnictví do úřadu prezidenta. Někteří další členové administrativy mají postavení na úrovni vlády.
| Vláda Joea Bidena | ||
|---|---|---|
| Úřad | člen vlády | nástup do úřadu |
Viceprezidentka |
Kamala Harrisová |
20. ledna 2021 |
Ministr zahraničních věcí |
Antony Blinken |
26. ledna 2021 |
Ministryně financí |
Janet Yellenová |
25. ledna 2021 |
Ministr obrany |
Lloyd Austin |
22. ledna 2021 |
Ministr spravedlnosti |
Merrick Garland |
11. března 2021 |
Ministryně vnitra |
Deb Haalandová |
16. března 2021 |
Ministr zemědělství |
Tom Vilsack |
24. února 2021 |
Ministryně obchodu |
Gina Raimondová |
3. března 2021 |
Ministryně práce |
Julie Suová (úřadující) |
11. března 2023 |
Ministr zdravotnictví a sociální péče |
Xavier Becerra |
19. března 2021 |
Ministryně bytové výstavby a rozvoje měst |
Marcia Fudgeová |
10. března 2021 |
Ministr dopravy |
Pete Buttigieg |
3. února 2021 |
Ministryně energetiky |
Jennifer Granholmová |
25. února 2021 |
Ministr školství |
Miguel Cardona |
2. března 2021 |
Ministr pro záležitosti veteránů |
Denis McDonough |
9. února 2021 |
Ministr vnitřní bezpečnosti |
Alejandro Mayorkas |
2. února 2021 |
Členové administrativy na úrovni vlády
[editovat | editovat zdroj]| Členové administrativy na úrovni vlády | ||
|---|---|---|
| Úřad | člen na úrovni vlády | nástup do úřadu |
Ředitel Agentury pro ochranu životního prostředí |
Michael S. Regan |
11. března 2021 |
Ředitelka Úřadu pro správu a rozpočet |
Shalanda Youngová |
24. března 2021 |
Ředitelka tajných služeb |
Avril Hainesová |
21. ledna 2021 |
Ředitel Ústřední zpravodajské služby |
William Joseph Burns |
21. července 2023[a] |
Vládní zmocněnkyně pro obchod |
Katherine Taiová |
18. března 2021 |
Velvyslankyně při OSN |
Linda Thomas-Greenfieldová |
25. února 2021 |
Předseda Rady ekonomických poradců |
Jared Bernstein |
10. července 2023 |
Ředitelka Úřadu pro drobné podnikání |
Isabel Guzmanová |
17. března 2021 |
Ředitelka Úřadu pro vědu a techniku |
Arati Prabhakarová |
3. října 2022 |
Ředitel Kanceláře Bílého domu |
Jeffrey Zients |
7. února 2023 |
Vysvětlivky
Další vysoké pozice v administrativě
[editovat | editovat zdroj]- poradce pro otázky národní bezpečnosti – Jake Sullivan
- poradce pro boj s pandemií –
- poradce prezidenta – Steve Ricchetti
- ředitel Agentury pro klimatickou změnu – John Kerry
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V druhém oddílu Ústavy je obsažena věta „prezident může vyžadovat písemná vyjádření od vedoucích úředníků všech sekcí federální správy o všech otázkách týkajících se jejich úřadu“.
- ↑ Ve čtvrtém oddílu je uvedena formulace „většina vedoucích sekcí exekutivy, nebo jiného takového útvaru, který může Kongres zákonem zřídit“.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cabinet of the United States na anglické Wikipedii.
- ↑ ČTK. USA chtějí snížit strop pro přijímání uprchlíků na 18 tisíc. V roce 2017 legálně přišlo na 100 tisíc lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-09-27 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Vláda Spojených států se chystá uvalit další cla na dovoz z Číny. Týden.cz [online]. 2018-10-30 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. ‚Vláda Spojených států zavírá, Kuba otevírá,‘. Ostrov usnadní svým občanům cesty do vlasti. Lidovky.cz [online]. 2017-10-29 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online.
- ↑ ÚSTAVA SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online.
- ↑ U.S. Code, Title 3 §301: General authorization to delegate functions; publication of delegation [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Participation of the Vice President in the Affairs of the Executive Branch [online]. Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických [cit. 2024-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Ústava Spojených států amerických [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online.
- ↑ LAKHANI, Nina. Deb Haaland confirmed as first Indigenous US cabinet secretary. The Guardian. March 15-03-2021. Dostupné online [cit. 16-03-2021].
- ↑ CHAVEZ, Aliyah. Deb Haaland swearing in details announced [online]. Indian Country Today [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RODRIGUEZ, Sabrina. Mayorkas confirmed as secretary of Homeland Security. Politico. 2021-02-02. Dostupné online [cit. 2021-02-02]. (anglicky)
- ↑ SHEAR, Michael D. Biden Elevates C.I.A. Director to Become a Member of the Cabinet. The New York Times [online]. 2023-07-21 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ CIA Director William Burns to Visit Georgia Tech. inta.gatech.edu [online]. Georgia Institute of Technology | Sam Nunn School of International Affairs, 2022-04-11 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Kabinet Spojených států amerických na Wikimedia Commons
- Kabinet Spojených států amerických – oficiální stránky (anglicky)