Přeskočit na obsah

Zorné pole

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zorný úhel (α)

Zorné pole je část prostoru, které je oko nebo optický přístroj (objektiv fotoaparátu, dalekohled aj.) schopen zachytit a ze kterého do něj přicházejí světelné paprsky.

Zorné pole se u různých přístrojů nebo pro různé účely definuje částečně odlišně.[1] Např. u mikroskopu se zorné pole definuje jako maximální průměr kruhu v předmětové rovině, který lze přístrojem pozorovat.[2] Pro astronomy je zase zorným polem část oblohy viditelná v dalekohledu.

Zorný úhel

[editovat | editovat zdroj]

Číselným vyjádřením zorného pole je zorný úhel. Ve vědeckých a odborných pracích se obvykle určuje jako úhel (úhlová vzdálenost) od osy přístroje po nejzazší efektivně pozorovatelný bod v daném směru.

V praxi se však často zorný úhel rozumí jako úhel dvou spojnic, které míří z nejzazších míst na obraze pozorovaných ve vodorovné rovině do středu optické soustavy. Jeho hodnota je pak přibližně dvojnásobná oproti předchozímu („vědeckému“) vyjádření.

V běžné práci se však pojem zorné pole a zorný úhel často směšuje: uvádí se např, že Zorné pole dosahuje temporálně 80-90° [3] (správně by mělo být Zorný úhel dosahuje...).

Lidské oko

[editovat | editovat zdroj]

Zorný úhel pole lidského oka dosahuje ve směru do strany (tedy pro levé oko vlevo a pro pravé vpravo) okolo 90° od osy hlavy.[3] V opačném směru je to méně – asi 50°. Celkový zorný úhel oka ve vodorovné rovině je tedy asi 140°. Ve svislé rovině ve směru dolů je zorný úhel asi 50°, směrem nahoru, kde brání víčko, o trochu méně.

Zorný úhel oka závisí na několika faktorech, především na intenzitě osvětlení, velikosti a také barvě pozorovaného bodu. Největší zorný úhel je pro bílou barvu, pak pro žlutou, modrou a červenou a nejmenší pro zelenou.

Perimetrie

[editovat | editovat zdroj]

Vyšetření zorného úhlu oka se nazývá perimetrie. Provádí se tak, že pacient hledí na značku před sebou a udává, zda ještě vidí nebo už nevidí světelný bod, který se pohybuje po straně.

Optické přístroje

[editovat | editovat zdroj]
Fotografické objektivy typu rybí oko mají velmi široké zorné pole a proto mohou zobrazit prakticky celou oblohu, ovšem za cenu jejího zkreslení

Zorné pole optických přístrojů je nepřímo úměrné jejich ohniskové vzdálenosti.

  • Nejmenší zorný úhel mají teleobjektivy, např. při ohniskové vzdálenosti f=180 mm (35 mm kinofilm) bývá zorný úhel kolem 14°.
  • Největší zorný úhel mají naopak širokoúhlé objektivy zvané rybí oko – až 180°.
  1. Encyklopedie BOZP [online]. Výzkumný ústav bezpečnosti práce Praha, 2007-02-12 [cit. 2009-01-15]. Kapitola Zorné pole. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. Praktikum III [online]. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK [cit. 2009-01-15]. Kapitola Obecné vztahy. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. a b Vyšetření zorného pole (perimetrie) [online]. 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy [cit. 2009-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-14. (hebrejština) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]