Obon
13 - 15. srpna, středa – pátek
Původ a význam
Svátek Obon má kořeny v buddhistické legendě o mnichovi jménem Maudgalyayana, který pomocí svých duchovních schopností zjistil, že jeho zesnulá matka trpí v říši hladových duchů. Na radu Buddhy jí pomohl tím, že nabídl jídlo mnichům a vykonal modlitby. Tato legenda dala vzniknout tradici uctívání předků a pomoci jejich duším prostřednictvím modliteb a obětí.
Termín konání
Obon se obvykle slaví v polovině srpna (13.–16. srpna), i když v některých regionech Japonska se může konat i v červenci. Rozdíly v datu vycházejí z různých kalendářních systémů – lunisolárního a gregoriánského.
Tradiční zvyky a rituály
Během Obonu se provádí řada rituálů, které mají přivítat a uctít duše předků:
- Čištění a zdobení hrobů květinami a vonnými tyčinkami.
- Zapalování luceren (mukaebi) na začátku svátku, které mají vést duše domů.
- Nabídky jídla a ovoce na domácích oltářích (butsudan).
- Tanec Bon Odori, který se tančí na veřejných prostranstvích jako projev radosti a úcty k předkům.
- Zapalování luceren na vodě (tōrō nagashi) na konci svátku, které symbolicky doprovázejí duše zpět do posmrtného světa.
Rodinný a společenský rozměr
Obon je také příležitostí k návratu do rodného města a setkání s rodinou. Mnoho Japonců si bere dovolenou, aby mohli navštívit hroby svých předků a zúčastnit se místních slavností. V některých oblastech se pořádají velké festivaly s jídlem, hudbou a ohňostroji.
Duchovní význam
Obon není jen vzpomínkou na zesnulé, ale také připomínkou pomíjivosti života a důležitosti rodinných vazeb. Svátek podporuje úctu k předkům a vyjadřuje vděčnost za jejich oběti a přínos pro současné generace.