Dusná krajina vietnamské džungle se utápí v salvách výstřelů a bolestných výkřiků. Když ta mrazivá symfonie konečně utichne, prodere se skupina mužů v amerických uniformách zeleným peklem k zakrváceným tělům zabitých nepřátel. Jeden z nich vytáhne ze šatů balíček karet…
Skloní se k jednomu z Vietnamců a do jeho pootevřených rtů vloží pikové eso – kartu smrti. Není první ani poslední, kdo něco podobného učiní. Odkud však získala karta, oblíbená pokerovými hráči, svou hrůzostrašnou přezdívku?
Dead Man´s Hand“
Je 2. srpna 1876. Za dveřmi saloonu v Jižní Dakotě probíhá lítá karetní bitva. U zaprášeného stolu mezi karbaníky sedí i urostlý muž s dlouhými kudrnatými vlasy a mohutným knírem pod nosem.
Jmenuje se James Butler Hickok (1837–1876), celý Divoký západ ho však zná pod přezdívkou Wild Bill (Divoký Bill).
Hráči jsou právě v nejlepším, a tak nikdo z nich ani nepostřehne, když několik minut po čtvrté hodině odpolední vstoupí do místnosti šilhavý mládenec s přeraženým nosem.
Přikročí až k nim, vytáhne revolver a legendárního pistolníka střelí z bezprostřední blízkosti zezadu do hlavy. Hickok se bezvládně skácí se židle. Na blednoucí tváři má pokojný úsměv a rukou křečovitě svírá karetní kombinaci své poslední hry:
károvou dámu, dvě černé osmičky, křížové a … pikové eso (od té doby se téhle sestavě, tedy páru černých es a černých osmiček, říká „Dead Man´s Hand“ neboli „Ruka mrtvého muže“. Nejvyšší pokerový list tehdy získává doslova smrtící popularitu.
Od mafiánů přes Vietkong až po Saddáma
Ve 30. letech minulého století, kdy v USA za časů doznívající prohibice probíhá válka gangů o prodej pašovaného alkoholu, nacházejí policisté zavražděné bandity v tratolištích krve s několika esy v ruce.
Největší slávu však tzv. death card neboli kartě smrti přináší až válka ve Vietnamu, pro mnohé černý puntík amerických dějin, ve které příslušníci amerických jednotek vkládají piková esa do úst mrtvým bojovníkům Vietkongu.
Právě poptávka po kartách s aurou smrti je v průběhu vietnamské války tak velká, že společnost USPCC (United States Playing Card Company) je nucena zásobovat americké jednotky bednami s balíčky obsahujícími vždy jen štos pikových es.
Další zářez karty smrti do světových dějin pak má na svědomí americká invaze do Iráku v roce 2003. Americké ministerstvo obrany tehdy vydává sadu pokerových karet (Most Wanted Iraqis playing cards) se jmény a podobiznami nejhledanějších válečných zločinců svrženého režimu Saddáma Husajna (1937–2006).
Ty mají k dispozici nejen členové US ARMY, ale objevují se i mezi Iráčany. Číslem jedna na něm je samozřejmě pikové eso – Saddám Husajn, nakonec dopadený a odsouzený k trestu smrti.
V závěsu za ním pak jeho synové Udaj (1964–2003, srdcové eso) a Kusaj (1966–2003, křížové eso), kteří byli zabiti americkými vojáky při přestřelce.