29.12..první smutné výročí

Už nikdy pro mě nebudou vánoce jako dřív, vždy budou zastřené smutkem.Smutkem z toho ,co bylo,co by ještě mohlo býti...kdyby..

Každopádně včera jsme byli od rána všichni jako opaření, vzpomínky nás dostihly.
Po obědě jsme jeli na hřbitov rozsvítit svíčky,aby věděla,že na ní myslíme a jeli jsme na návštěvu k bráškovi do Prahy.Díky Lence za SMS.

Míšu jsme vysadili v Letňanech,měla tam sraz s kamarádem.Po návštěvě jsme jeli za Míšou,Kryštůfek byl unešený z klouzačky s tučňáky.Nemohli jsme ho odtamtud dostat.Míša si vybrala novou zimní budndu.
Ovšem zádrhel celé akce nastal,když jsme chtěli jít pro budny zamknuté v úložných schránkách a zjistili jsme,že KIKA už má zamčeno a ani Slávek nedokázal po celém centru najít někoho,kdo by odemkl. Tak jsme ve svetrech naskákali do auta,jeli k švagrové,která nám druhý den chudák pojede bundy vyzvednout.

Mám tě hrozně rád

Od malička jsem to všem svým dětem šeptala do vlásků. Možná Kryštůfkovi ještě o trošičku více. Přece jen přišel malinko později a víc jsem si ho vychutnávala.
Velice brzo se to také naučil a stává se,že je v pokojíčku a křičí.."Mami ,mami honem musím Ti něci říct." Tak já běžím ,co se stalo a jakmile vstoupím,usměje se a pronese "Já tě mám rád". Dokonce mi tuhle seděl na klíně a přemýšlel..."Já už vím, proč tě mám tak rád...,protože jsi moje maminka a byl jsem u tebe v bříšku". Tak to je objevnýobjev mého syna...

Snad mi jednou jeho partnerka poděkuje ,že dokáže projevovat svoje city..

25.-26.12...narvané svátky vánoční

Mnohočetná rodinná setkání po vánočních svátcích je u nás už tradicí...
Doma jsem dojedli zbytky po vánoční večeři a vyrazili, nejprve sraz v Lukově s manželovo sourozenci a rodiči, po čtvrté přejezd za ztížených podmínek(všude sněhu jak na horách) k našim.Tam jsem po dlouhé době viděla brášku s manželkou a dětma .A pak všichni ještě přesun k naší africké tetě Marii, která nás takhhle sdružuje ....Náročný den.
Druhý den jsme ještě vyjeli k mojí babičce.Tam nás zase obklopilo příbuzenstvo z tatínkovo strany.
A už fakt lidi  chvíli nemusím...

Ale jsem ráda,že se všichni máme...

24.12..štědrý den

Máme všechno,kapra,salát,stromeček,dárky,dětské nadšení...,ale stejně nám tu někdo chybí...

20.12...konečně pečeme

Pozdě,ale přece.Pomáhají všichni....

18.12..Revanš

Závěr tanečních...Míša s Michalem vyhráli taneční soutěž začátečníků. Co k tomu psát?

18.12..vánoční setkávání ve školce

Na školní zahradě se po obědě sešlo neuvěřitelně hodně lidí,aby si poslechli zpěv dětí ze školky a školy. Kryštůfek se už krásně zapojuje. Pozvala jsem celou ženskou linii z mé strany a tak se nás u nás sešlo...viz foto. Jídla,pití bylo, povídalo se. Plánovali jsme vánoce,kde se s kým sejdeme atd. Naši k nám o štědrý den nepřijedou,asi by nám bylo ještě více smutno.

17.12..souhrně

Slávek mi odvezl foťák. Ten starý mi nejde připojit do PC, protože jsem nenašla "propojku",no prostě na pytel.
A tak ve jen zkratce,co je nového..
Trable s autem,nechutný,samozdřejmě zákon schválnosti tomu chtěl,že si začalo vymýšlet v okamžiku,kdy si manžel nazul lyže a byl straaašně daleko.
Sednu takhle v pondělí po práci do auta, nastartuju, rozvítilo se na mě výstražné světýlko STOP, za chvíli MOTOR DO SERVISU,pak ještě ZKONTROLUJTE CHLADÍCÍ KAPALINU. No prosím,tak jsem zastavila,přemýšlela.Pochopitelně jsem na nic konstruktivního nevymyslela.Má znalost servisu aut, končí tím,že vím na které straně hledat motor. Nakonec jsem rozhodla výstrahy ignorovat a pomalu dojet těch šest kilometrů do Vraného,kde najdu pomoc.Auto přežilo,já také...
Večer jsem sehnala jednoho šikovného automechanika,který mi chladící kapalinu dolil.

V úterý jsem dětem ve školce udělala vánoční nadílku,mám moc krásné fotky,bohužel nedobytné.Koupila jsem knížky,soupravu modelíny s různými vykrajovátky a šťouchátky,malá autíčka,rytíře.Děti byly nadšené,věřily mému otvírání oken,mé hře na tajemno,nadpřirozeno a dokonce jsme i sborově Ježíškovi děkovali.

Ve středu,od rána sněhová kalamita.Foukal vítr a všechen sníh z polí nafoukal na silnice.Neprojela jsem do Vraného.Potřebovala jsem vyzvednout Kryšpínka ve školce a zatím jsem čekala v závějích až těžká mechanizace nahrne 2metrové barikády.
Psychicky jsem nevydžela a jela to objet jinou stanou,kde to teda nebylo o mnoho lepší,ale se štěstím jsem projela.
A to jsme se měli večer sejít s ženskými ze školy a školky na společné večeři ve Slaném. Nakonec jsem i tohle riskla dala Kryštůfka k babičce,Míša naštěstí zrovna přespávala v Praze ,šla na "Magickou noc".Večeři jsme měli od čtyř,ale byla jsem tak nervní z toho počasí a nejistoty,že jsem jela v sedm pro Kryšpího a domů.

A ve čtvrtek se nám konečně vrátil tatínek..,to bylo radosti na ..

Dnes jsem s dětmi opět trénovala na vánoční besídku"Rolničku"..
Venku zase chumelí, už mě to nebaví.Sníh patří na hory, ne?Odpoledne jsem spáchala cukroví"Myslivecké knoflíky",protože už téměř nic nemáme a je mi těch mých dětí líto. Zítra čekám velkou návštěvu a večer závěr tanečních "Revanš".

To je tak v kostce vše,žádné nadšení tento týden. Deptá mi naše blížící se smutné výročí. Tak odpusťte mou absenci....:(  Nedávno jsem měla sen,kdy vím,že tam Nikol byla a propojila mě se Slávkem v okamžiku,kdy mu bylo ouvej,já  cítila přesně jeho pocity.Bylo to hrozivé,zvláštní. Nebo jsem zralá pro psychiatra ???Možná oboje,kdo se v tom vyzná,.
Kurňa,to je život, co s ním??

12.12..slaměná vdova

Muž mě opustil..:), sice jen na pár dní....

Je vidět,že jsme ve vztahu postoupili do dalšího levelu. Jsem ráda,že mohl jet lyžovat, moc mu přeju,že si chvíli oddechne od práce i od nás.A my také si odpočineme jeden od druhého. A vůbec mi nevadí,že tu budu pět dní sama s dětma.
Však spolu v červnu oslavíme společných dvacet let života.
Už je ubytovaný v krásném hotelu v ITALSKÝCH ALPÁCH.

Jasně, než odjel instruoval mě jako prvničku,co, kdy , jak , proč..Jako kdybych tu jinak nebydlela...Ale znám ho,už jiný nebude..

Ráno odjela i Míša s kamarády lyžovat na Klínovec a tak mi tu zbyl nejmladší.Ještě,že ho mám. Jeli jsme spolu k našim na chalupu,ale v těch našich končinách je stále průjezdnost silnic mizerná.Tam si hezky pohrál s bratránky, já zase po čase viděla naši,pustila jsem jim Mišky stužkování,a vůbec si užívala pocitu být dcera :).

Odpolko pak dle návodu manžela zbývalo nakrmit zvěř, vyvenčit psa,kocoura.
Míša se vrátila až kolem sedmé a od večeře zase sedí nad učením.

Jen mi deptá ten datum,nějak ještě nemám všechny dárky nakoupené ...

10.12..imatrikulace

To za našich dob střední školy nebývalo...Ale přeju jim to ,umí si užívat studentského života..
Ples se konal v "Paláci kultury", sice jsme to na šestou nestihli,ale nakonec Slávek našel i možnost parkování zdarma celkem blízko a podařilo se nám najít i správné číslo vchodu..
Na škole je zvykem,že mají všechny třídy ples společně.Dvě holčičí+dvě klučičí.
Děvčata měla velké večerní róby,kluci sladěné kravaty oranžové nebo růžové,s nápisem školy.Obdivovala jsem paní ředitelku a ostatní učitele,jak s noblesou zvládají všechny úlety pubescentů.
Nejprve dostávali stužky prváci a byli tím přijímáni do leteckého cechu (dojetím jsem brečela, nešlo si nevzpomenout na Nikču), Michaelce to moc slušelo,dělá mi radost,že ví jak se chovat,je pozorná,vkusná. Pak jsme si prohlídli čtvrťáky,byli ošerpováni.Holčiny na to šli s grácií,kluci trochu po svém,někdy méně,někdy více vkusně.Ale co byl to jejich ples,ne?
Pauza na volný tanec byla jen chvíli a už zase půlnoční překvapení,kdy jsme zhlédli pleádu zpěváků v imitaci čtvrťand a pak striptýz kluků až do plen a tanec "Mňam ,mňam bobík",kde napodobovali různé polohy a metody sexu (starších ročníků mi fakt bylo líto,Ti to nepobrali)..
Pak už jsme raději jeli,i hudebnci to už vzdali a mládež si hudbu sobě vlastní pouštěla z notebooku.
Míša byla nadšená..

Tak abych tu naší maxi rodinu začala připravovat na to,že maturitní ples může vypadat i jinak :)
Ale konečně jsem osobně potkala Míši kamarádku Nikol,kterou můžete znát z jedné reklamy běžící v současné době v televizi. Kdo to uhádne???Má tam na havě kulicha.

9.12..čekání

Málo píšu,já vím,nějak není chuť...
Dny si jsou podobné jako vejce vejci. Ráno se vykopat z pelíšku, zpacifikovat njmladšího, donutit ho se nasnídat, předat do školky (mezitím trnout,jestli si auto dá říci a bude startovat). Pak dojet za zvýšené opatrnosti do své školky, o sjízdnosti silnic si takhle brzo můžu nechat leda zdát. Ještě,že mám zimní gumy a drzost se do té sibérie pustit.
Do přípravky chodí málo dětí, dva mi onemocněli neštovicema,jedna má zlomenou nohu a další nemají na zaplacení dluhů ze stravného, tak z 12 dětí mám každý den tak 5-6.Připravuji s nimi besídku na vánoční vystoupení ve škole "Rolnička",jak to tak vidím,bude to sólo pro paní učitelku :).

Doma jsem Kryštůfkovi vyrobila adventní kalendář trochu jinak,našla jsem nápad někde na netu. S krabičkama je hrozně spokojený a je také jediný,který se opravdu těší na Vánoce.Se Slávkem z toho máme spíše strach, jak přežijeme Vánoce bez Nikči.Všední dny už zvládáme dobře,ale večeři u stolu ve čtyřech???to bude fuška.Už padl i návrh,zbalit dárky a odjet na hory,tak uvidíme,jak to nakonec zvládneme...

kráska

4.12...věneček

Venku mrzne až praští, vyrážíme směrem do Slaného, je nás plné auto.Kryšpínka tentokrát bereme s sebou.Věděla jsem,že to bude s ním katastrofa,nemýlila jsem se.Jediné ,co ho bavilo bylo běhat během přestávek po parketě a ojíst z chlebíčků šunku. Mrzí mi ,když na něj musím neustále hubovat,raději se tomu vyhýbám a neberu ho na takovéto klidné akce.
Michaelce to neuvěřitelně slušelo,byla jako princezna :)..Užívala si to. A já s ní.

Rozdala dva kapesníčky objednané z "Fler".

3.12.. veřejné vystoupení

Opět po roce podává Slávek hlášení občanům Vraného,co se událo,postavilo,opravilo,za kolik,proč,jak.....Klasicky při tom mají děti z místní MŠ a ZŠ vystoupení pro rodiče.Letos to pojali zajímavě,malé děti byly převlečeny za zvířátka a ve skupinách cvičily s míčem,válely sudy,houpaly se na tyči....Pak nastoupili školáci a předváděli cirkus...točení talíři na tyči,žonglovali s míčky,chodili na chůdách, neuvěřitelně na dvou tyčích přehazovali třetí tyčí...,no naučili se opravdu cirkusácké kousky.

Kryštůfek nám během vystoupení i stíhal mávat a všem ukazovat,že tam má obě babičky,maminku,tatínka,Michalku.

1.12..pečeme

Včera jsem jela do Slaného,sice silnice nic moc,ale potřebovala jsem Míše vyzvednout druhou a třetí vakcínu na očkování proti rakovině děložního čípku. Při tom jsme skočili nakoupit do mé oblíbené Billy,kde jsem byla dnes a denně.když jsem vozila Nikču na základku.Měli tam za 35 Kč těsto na linecké,tak jsem ho zkušebně zkusila koupit do školky..

Fotky jsou z našeho dnešního snažení. Děti to moc bavilo,doma s maminkou většinou nepečou.
Moc nám všem chutnalo,pak jsme šli ještě na kopec- bobovat.
Večer zase začalo venku chumelit, zítra raději nechám doma auto i Mišku,nemá ještě žádné zameškané hodiny a myslím,že to autobusy stejně zítra nezvládnou.

30.11..humus

Reklamy mi jdou kolem hlavy,ale stromečkovej humus,ten mi tam uvízl.(Když prší je to humus,když sněží auta to rozjezdí a je to zase humus).

Předpověď vyšla,ráno mi a určitě i Vám všem zkomplikovala odjezd do práce.Nakonec se podařilo,sice jsem jela krokem,neustále mi problikávalo něco (prý ABS a ESP),to mě nebere,hlavně,že to jelo....Slávek kontroloval průběh cesty telefonem :).
Míša psala v 9:30,že už se blíží k Ruzyni a před chvílí se ozvala,že sedí v autobuse a žene se domů.Je 18:30. Zítra asi přespí v Praze,než se ty silnice trošičku zvládnou.
Děti ve školce byly nadšené, šli jsme se projít,teda spíše probrodit 30 cm sněhu,nazdobili jsme stromeček ozdůbkami z hlíny a nastříhanými hvězdičkami z hliníkových obalů na čajové svíčky. Měla jsem dnes jen kluky.
Domů jsem také dojela,nakrmila zvěř a zachumelila se k PC.

28.11..advent

Nějak jiný než loni.Já vždy taková vánoční nadšenkyně se nutím do zdobení. Kvůli Kryštůfkovi a Mišce musím,ale nejraději bych se někde zapštrosovala a vydržela tak až do jara.

A tak máme vánoční věnec na dřevě.

27.11.taneční kankán

25.11..prudilka

Jsem přešlá...
Ve školce jsem zjistila zprávu,která se mě dotkla ,tak nějak více než by se asi dalo čekat.
Určitě si pamatujete,jak jsem loni popisovala svoje začátky zpět ve školce.Několikrát jsem se zmiňovala o učitelce,která mi dvakrát nesedla hlavně přístupem k dětem.Jmenovala jsem jí "prudilka". Od té doby (je stále stejná,jen já si zvykla),se mnohé změnilo.Již nejsem její podřízená,což se mi docela ulevilo a tak nějakspolu v rámci vycházíme.
Měla manžela na vozíku,po úraze v autě, dnes zemřel po čtrnácti dnech v nemocnici. Ani jsem nevěděla,že tam je...
Vrací se mi ta hrůza okamžiku...
TOHLE člověk opravdu nepřeje absolutně nikomu.

23.11...perníčky

Máme....,teda už zase skoro nejsou....

21.11..barování nejen s "wlky"

Dlouhodobý projekt.
Nevěděla jsem co čekat.
Věřila jsem Markétě,že když tvrdí,že to stojí za to, bude to stát...
Hmmm.
Mé očekávání problémů,které už mám nějak naprogramované se ukázalo pravdivé v okamžiku nestartujícího auta. Za hodinu nás pražáci čekají a my běhali se startovacími kabely kolem auta.Nakonec jedem,hurá,Markéta mě bombarduje vtipnými SMS typu: "vlk má trauma,že je někdo pomalejší než on" :)

Moc ráda jsem viděla Majdu s Martinkou. Připomíná mi hrozně Nikolku,čemuž se ani nedá divit.

Ale k věci, teda k barování::::::
V Malostranské besedě jsem nikdy nebyla, je to krásná budova z které ta historie přímo funí. Čekání u dveří na místo mě lehce překvapilo,tlačenice o židle i pobavila.Seděla jsem přímo výborně,díky wlčím instiktům a loktům.
Kofola od muže mě zklamala ,(ví moc dobře,že mi vážně nechutná), u baru jsem čekala věčně,měřím 165 cm a připadala jsem si tam nejmenší a přehlédnutelná.S tím jsem se vyrovnala,umím být slyšet :).
Ovšem dění na pódiu mi moc šancí na koukání okolo a upíjení coly nedávalo.
Střídalo se na něm plno známých osobností od zakladatelky Sandry Novákové(z růžovky) , moderoval Filip Rajmont, úžasný-charizmatický Ondřej Brzobohatý,neuvěřitelná Věra Nerušilová....pak ještě mladé hvězdičky Dominika Hašková, Michaela Doubravová a nějak již nevím. Ještě musím zmínit slepého zpěváka Radka Žaluda, na něj nejde zapomenout. Zkrátka,čas mi ubíhal tak neuvěřitelně rychle,že jsem se v půl druhé dooost divila,kolik je hodin.
Bylo to něco neuvěřitelného a abychom se asi probrali,na závěr nám Rajmont na zpěv Brzobohatého předvedl super striptýz...
Protože jsem jako jediná z naší společnosti abstinovala ,mohla jsem si zajezdit cizím autem v noční Praze. Měla jsem super klidného navigátora wlka, takovou si představuju navigaci pro ženy,klidnou ,věcnou,uklidňující.
Domů jsme vyrazili po třetí ranní,mlhou a padající vodou z nebe- nic příjemného.

Do postele ve čtyři a budík zvonil v šest třicet....hrůza.

Ale zážitek stál za to, bylo to doslova neuvěřitelně živé.

konečně

Kocour je zpátky.Ráno v sedm si jako by nic přiběhl a hned se vrhl na misku s granulema....
Radostí jsem ho málem umačkala.Je za ty tři dny značně pohublý.
Dostal ode mne zákaz vycházek :) na neurčito.
A bude za trest doma na gauči.
Svou absencí si získal i hlavu rodiny.
Nejraději bych mu dala do obojku nějakou GPS čipovku,aby byl pod kontrolou.
Jsem zvědavá jestli zjistím,kde byl. Doufám,že to neodmarodí, byla v noci už pěkná zima.
Hned mám hezký den :)

19.11..Čiko

Ztratil se nám kocourek.
Chodíme s Kryštůfkem po vesnici a všech se vyptáváme.
Není obyčejný, má na krku červený obojek se jménem a rolničkou.
Je to divné.
Každý den jsem ho pouštěla ven.
Proběhl se po zahradě,ulovil nějakou myšku a už zase čekal u dveří na vpuštění domů.
Ve středu jsme jeli pryč a vrátili se později než obvykle,nebyl tu.Pak už nepřišel.
Je vykastrovaný,starý rok a půl.To už ví,kde bydlí.

Strašně nás to všechny mrzí.

18.11..pokuta

Zvoní mi telefon....Míša. Je mi jasné,že se bude jednat o organizační hovor,kdy kam kdo pro ní má zajet k autobusu.
"Ahoj,Míšo"..
"Mami,stalo se něco strašnýho(slyším vzlyky do telefonu)"
Rozbuší se mi srdce a snažím se rychle dedukovat ,co nejhoršího se dle mé dcery může dít.Díky tomu,že mluví,je mi jasné ,že žije (to mi vážně napadlo:) ).
"Tak povídej,co se stalo".
"Taaaaak háááádej.."

"ježíš,ukaradly telefon? (sama si na něj připlácela)Pak mi došlo,že to je blbost,vždyť mi volá.
"Nee,něco horšího."
"Máš pětku..?"
"Néé ,něco daleko horšího."
Fakt už mě dochází fantazie katastrof možných v šestnácti letech..
"Dostala jsem pokutu v městský...."
To se mi ulevilo, žádná újma na zdraví.
To naše vesnický dítě si myslelo,že se mu jízda na černo vyplatí a SMS poslala až v okamžiku spatření revizora a ještě mu s nadšením ukazovala,že jí odeslala ....
Nepochopila,že to takhle nefunguje.
Už to chápe. Sedm set si zaplatí ze svého, a snad je to pro ní poučení,že se nepodvádí.
Je fakt,že jí to sebralo, mluví o tom ještě celý druhý den,že klidně mohla jet z Prahy taxíkem...

16.11..jak chlap nevěděl,i to se může stát

Slávek má dny,kdy téměř nepromluví a pak naopak mi nepustí lainu...
Tuhle přišel a vyprávěl mi senzaci:
"Představ si volal mi chlap,že u nás nefunguje nějaká keška. Tak jsem ho odbyl,že u nás nic takového nemáme.Nedal se volal znovu....a vysvětlil,o co se jedná.A v tom mi to došlo(jemu)....Při rekonstrukci sochy před obecním úřadem mě volala stavební firma,že v duté noze korýtka na kytky našli nějakou pochybnou igelitku,co s ní.Nechal jsem je to zakopat do výkopu s myšlenkou,že tam kdosi vyhodil nějaké odpadky,nebo malé uhynulé zvíře.Igelitka dost smrděla....Tím,že je uložena hluboko,přestal signál vysílat."
Nadšenec GPS měl radost a hned probírali zajímavá místa,kde by v našem okolí mohli udělat úkryty.
Můj muš byl překvapen,že něco jako "geokešink" existuje...Je vidět,že nečte blogy.
A neví všechno.

13.11..společně

Od rána jsem byla na zabíjení,moc se mi do toho nechtělo,ale nedá se nic dělat.
V pět hodin jsme s Miškou vyrazily rychle do sprchy ,smýt ze sebe všechnu tu mastnotu,převléknout do společenského a vyrazit do tanečních.
Tentokrát přijela sestřenka Hanička s dcerou Karolínkou a jeli s námi.
Kávička,chlebíček,povídání....doba trvání tanečního kurzu nám byla málo....

Michaelce to zase krásně šlo a pak mohla za odměnu ještě na zábavu, kam jsem jí jako vzorná a chápavá matka po tanečních odvezla. S klukama jsme šli tak pozdě spát,že jsem jí ani neslyšela přijít :).Ráno jsem se utíkala podívat jestli je vůbec doma....

12.11..čertíci

Ještě stále jezdí škola na plavání a tak je nás v pátek málo. Vzala jsem si s sebou Kryštůfka,abych si ho užila. Pustili jsme se s dětmi do vyrábění závěsného čertíka. měla jsem z nich velikou radost,šlo jim to moc pěkně...

Odpoledne se vzali Kryšpího naši a my vyrazili pro Míšu do Prahy a zase na vyšetření..

10.11..šikulka

Dneska zasedají naši radní a volí nového starostu..
Ani jsem se zde nepochlubila,že Slávek získal ze všech největší podporu od lidí. Jestli je to dáno tím,že již dělá osm let starostu a lidé ho znají a jsou spokojení, nebo přispěla k jeho,naší popularitě i smrt Nikolky??Těžko říci...
Každopádně jsem TOLERANTNÍ manželka (pravda,někdy až moc) a nechávám to absolutně na něm. Já osobně bych byla raději,kdyby to už nedělal,ale bojím se,že by nebyl spokojený sám se sebou. A tak,to ať je raději pryč a vrací se mi spokojený chlap,Ne?
Kryštůfkovi jsem dnes přinesla ze školky okopírovanou práci pro předškoláky, hned se do plnění s vervou pustil.A už mu to vystřihování vážně jde, a hlavně ho to hrozně baví a neuvěřitelně dlouho u toho vydrží.

Jsou to moji šikulové,oba.

6.11..druhá prodloužená

Až do Vánoc je sobotní téma jasné...
Tentokrát byly tanečky delší..čiže..prodloužená,na téma "Klobouky".
Ještě,že máme africkou tetu Marii,kterou si bez klobouku na hlavě nedovedu představit,jinak bych ho musela jet někam koupit.Kloubouk jsme si půjčili celá rodina,jinak bychom nemohli na parket,jen mě jaksi zapomněl někdo vyfotit.
Míša si na dnešek vybrala přiléhavé červené šaty s rozparkem...,ale ejhle,při druhém tanci nítě nevydržely a rozparek se stal dírou až víte kam.Dítě začalo propadat panice,,,,,co s tím.Šití nikdo neměl ,a tak ještě,že máme příbuzenstvo téměř všude,tedy i ve Slaném.SOS Kátě-sestřenici , rychle dojet autem,ta mi půjčila jak šití,tak i sukni s tričkem na převlečení,aby mohla tancovat.A tak jsem zachraňovala situaci :)Sice se mi bez mých brýlí šilo špatně,ale zvládla jsem to ,a tak se Míša jen neustále převlékala.
Když se to ,tak se to, za chvíli přišla s krvácejícím palcem na noze,jak se jí jeden tanečník po něm prošel jaksi opakovaně :(..

Jen Míšovi-synovci,kterého si babička vzala s sebou se to hrozně líbilo.