365 - 35.den

Copak mně asi koupí
a kdy už konečně přijde, panička jedna! Hafhaf!:-)
Myslím, že by tenhle vzorný pejsánek určitě nějakou mlsku zasloužil, alespoň buřtíka..., malého:-))).
Tak poslušně, neuvázaný tam čekal, tak jsem si ho vyfotila, než se panička vrátila:-).
Myslím, že pejsci budou dobré téma focení v zimě, když těch kytiček bude poskrovnu, no uvidíme....

365 - 34.den

Je libo gauček nebo lavičku??
Dnes po školce jsme jeli cestovní minci dát do našeho pokladu, takže jsme si udělali pěknou procházku. Je krásné počasí, tak se toho musí využít!
Na posezení tedy čas nezbyl, ale i tak to byl príma začátek nového týdne:-).
V sobotu to byl už měsíc, co každý den fotím a musím přiznat, že mě to pořád moc baví:-).

365 - 33.den

Podzimní
nálada už je tady...Taková zádumčivá, nepřijde vám?
Odpolko jsem byla s dětma a babičkou na hezké procházce, bylo nádherné počasí a i když jsme cestou potkaly spoustu fotoobjektů - koně, rybáře, housenku, krásné kytky a stromy...., tak vkládám fotku tohoto podzimního pohledu na rybníček. Moc se mně líbí, takovej podzimní obraz:-).

365 - 32.den

Překvápko:-)
Moje milá sestřičko, s poněkud větším předstihem jsme tu s dárečkem k svátku:-))) Tak si vyber, který se ti víc líbí, ať už ho máš zítra doma:-). Určitě jsi poznala co to je. Na tom s loďkou je napsáno (na druhé straně) - "You can't change the wind but you can adjust your sails" a na druhém "It's not always the find that brings the smiley - sometimes it's just who you are with". Pro nezasvěcené - je to geocoin - cestovní mince ve hře Geocaching.

365 - 31.den

Itálie
u nás doma! Teda z prosluněné Itálie jen to nejlepší:-)), co nám dovezl tatínek:-).Víno a těstoviny. To my rádi:-))). Kdyby se vám zdálo, že je toho nějak moc, tak se vám to nezdá:-))). Ale my se podělíme!:-)

365 - 30.den

Rychlá návštěva,
no, spíš bych měla napsat blesková návštěva...
Ráno přišla kamarádka ukázat našim klukům jejich čerstvé kočičí miminko. No, co si budem nalhávat, kočka nebyla hlavním důvodem návštěvy, ale jak příjemněji začít den, než s kamarádkou u kafíčka:-))). A koťátko je tak malinké, že ještě nemůže zůstat samo. Dokonce pije mlíčko z lahve s dudlíkem. Fakt jak miminko:-).
Zvířectvo nás ale rychle vyvedlo z omylu a ukázalo, kdo že je ten "pán tvorstva":-))).
Naše hafina taaak strašně vyváděla, kňučela, skákala, málem lezla po zdi, jen aby si mohla koťátko očuchat, pomuchlat a pohrát si s ním. Je hodná, takže jsem si jistá, že schválně by mu nic neudělala, vrtěla ocáskem jako divá. Ale nedalo se to zvládnout, takže po deseti minutách usměrňování zvířat (teda hlavně našeho zvířete), jsme radši kafíčko vzdaly.
A jaký je souhrn škodných událostí? Koťátko má škrábnutou pacinku od našeho nezkrotného psiska a my poškrábané venkovní dveře...
Ale jak už bylo psáno, "není nad to, mít fotku do projektu hotovou už v 8 hod ráno":-))).

365 - 29.den

Tři doma,
jeden na cestách. Ale už se nám dnes vrátí, tatínek:-).

365 - 28.den

Čas
se vleče, když je smutno...
čas
pádí, když je fajn...
času je málo...
času je hodně...
jak na co
jak kdy
jak s kým
jak to jen je......

365 - 27.den

Doma
ještě pobudeme určitě do konce týdne..., ale mně se tak ulevilo, protože vidím, že V. už začíná být zdráv:-).
Dopoledne jsme byli u lékaře. Vošulka je naštěstí v pořádku, už i začal papat a na reakci po ATB dostal kapky, takže už nemá ani vyrážku.
To jsem si teda nemyslela, že angína je taková hnusná nemoc. Chuděra pohublej....

365 - 26.den

Co se dá dělat,
dnes jsem byla opět celý den doma s dětma.Tatínek nám odjel do středy pryč.
Vošulka už mně začínal dělat starosti, protože jak má angínu, tak spí a spí a spí a spí... Pořád, jen s malými přestávkami.
Naštěstí dnes už to bylo lepší, tak snad ATB zabrala a vše bude dobré.
Vošulovo spaní jsme s M. využili k modelování. Vytáhli jsme modelínu po fakt dlouhé době. Už byla nějaká zatvrdlá:-).

365 - 25.den

To co vidíte,
není co si myslíte.....
dnes jsme byli celý den doma a dělali jsme........ banán v čokoládě:-))))).

365 - 24.den

Schovaná
pampeliška ve špinavé trávě u chodníčku. A já si jí skoro nevšimla......
Poslední záchvěvy léta a pestrých barev, než přijde s tlumenými barvami podzim a pak zima, někde bílá, někde šedivá. Takže šedi nenechávám prostor a snažím se vyfotit ještě co nejvíc barev, co v přírodě jsou:-). Ale třeba se budu divit, kolik barev dává zima, když se na svět budu dívat pozorně. A to určitě budu, především díky projektu 365:-)).

365 - 23.den

Zásoby na zimu
už máme, přesto by ale ještě mohlo sluníčko nějaký čas aspoň maličko hřát. Doufám, že se pěkného podzimu dočkáme.
Dnes jsem byla s marůdkem celý den doma. M. je už od včerejšího večera u babičky, takže je tu nezvyklý klid. Ale zítra ráno už nám ho přivezou, V. snad už bude na tom lépe, takže hned bude veseleji:-).

365 - 22.den

Rozpůlit se,
ale jak, honilo se mně hlavou dnes v noci, kdy oba chlapečkové potřebovali maminku. M. po nosních mandličkách - měl sice klidnou noc, ale přestou jsem chtěla být u něj. V. hořel a pořád volal maminku.....
Spala jsem takřka mezi dveřma do obou pokojíků, abych mohla přiskočit, když bude potřeba. Potřeba bylo chodit jen k V., ale M. jsem zase chtěla mít pod kontrolou já.
V noci jsem taky vymyslela, co budu dnes fotit. Netušila jsem tedy, že vyfotit rozpůlené jablko tak, aby to trochu vypadalo, je tak těžké:-).
Má to i symboliku. I kdybych se totiž nějakým záhadným způsobem kvůli dětem rozpůlila:-), vždy je budu milovat celým srdcem - stejně jako obě půlky jablíčka mají každé na řezu krásné celé srdíčko:-).

365 - 21.den

Ubíhající cesta
vyfocená ráno cestou do nemocnice (fakt ubíhá na obrazovce:-). Je to focené jen cestou přes čelní sklo auta). Přála jsem si, aby dnešní den uběhl rychle... Byli jsme s M. na vyndání nosních mandlí. Žádný velký výkon, žádná hrozivá nemoc, ale zážitky to ve mně teda zanechalo hluboké.....
Děťátko si jde do nemocnice celkem zvesela (aspoň to naše:-). Nějak to přežije, spinká, není mu dobře, ale vše se rychle zlepšuje a za chvíli jde domů. Nevím jak to cítí dítě, já si to z dětství nepamatuji...
Ale já měla strach, jak ten náš jedlík zvládne hladovění (v pohodě), bylo mně neveselo, když jsme ho tři musely držet, aby snědl lžičku nějakých kapiček. Kápnout do nosu už mu ani nezkoušeli. Běhal mně mráz po zádech, když jsem předešlé děťátko slyšela hned po příjezdu moooc plakat, kašlat, dávit se, myslela jsem, že budou spinkat....
M. šel na řadu hned druhý, všechno se nějak zvládlo, ale není to jednoduchý, držet se a konejšit dítě, když samotný by se mně chtělo brečet... Ale to prostě rodiče zvládnou. A to šlo jen o blbé nosní mandle!! Fakt si ze srdce přeji, aby žádné dětičky nebyly nemocné!!!

365 - 20.den

Uplakané počasí
jak by řekl M. a nebo babička:-). Sice celý den pršelo, ale my jsme si ho v teple domova hezky společně užili. Kluci dováděli v novém pokojíku a já vyběhávala ven fotit kapičky a nemohla jsem se toho nabažit. Jsou nádherné a pořád jiné....Kapičky rosy jsou sice mnohem krásnější, ale dešťové jsou taky docela pěkné. Určitě se nějakých ještě dočkáte. Není se co divit, když my se tady sněhu asi nedočkáme.... Protože sníh, to je taky krása k focení:-).
Zítra nastupujeme do nemocnice s M. na nosní mandle, tak na nás myslete:-))).

365 - 19.den

Dnes se maluje
výklenek v budoucím dětském pokojíku. Barvu jsme zvolili nějakou pěknou, uklidňující....Co se dá dělat, že jsme nakonec namíchali krásnou, pravou nemocniční zeleň:-))). Ale je fakt, že s barevnou bordurou se zvířaty a pestrým červenooranžovým kobercem to ladí pěkně:.))).

365 - 18.den

Stěhování pokojíků
v plném proudu, takže na focení nebylo moc prostoru. Teď je už místnost vyklizená, rychle vymalovat, zítra rozmícháme zelenou barvičku a M. se moc těší, jak bude pomáhat. Dnes také vzorně pomáhal. Ani jíst v klidu nemohl, aby tatínek něco neudělal bez něj. No, oba kluci jsou z toho diví, taže odpolko jsem s nima vyrazila na krátkou prochajdu, protože doma mezi krabicema se to nedalo s nima vydržet:-)).

365 - 17.den

Včelka při práci
Dnes měli včelky nějaký akční den, možná poslední pracovní, něž se zazimují:-))). Z květu na květ jich lítalo docela dost, takže na některých fotkách je i krásně vidět, jak jsou celé obalené pylem. Prostě pilné včeličky. Stěhují pyl z květů do úlu....
Snad budeme o víkendu také tak pilní a podaří se nám přestěhovat klukům pokojíček:-)))).

365 - 16.den

Poprvé
v hudebce:-). I když se držíme kvůli nemocem v izolaci, tak první hodinu jsme si s M. nemohli nechat ujít:-). Doufám, že na nás někdo neplivnul bacila!
V hudebce to vypadá dobře, učitelky jsou mladé sympatické slečny, tak snad se tam našemu malému zpěváčkovi bude líbit. Zazpíval "Kluci kočičí", ale styděl se a ke konci trochu improvizoval. No vlastně docela dost, protože v nějakém techno rytmu zpíval "či-či-či-či..." s velmi výrazným Č:-). No, učitelka to zvládla a zvládla i jeho africké rytmy zakončené lvím křikem:-). Ale jinak se mu to prý líbilo:-))).
Také jsem dnes poprvé pekla muffiny ve své nové muffinové formě, ale přeci jen hudebka je důležitější, takže nechávám prostor této fotce:-). Mých pekařských výtvorů se ale určitě dočkáte. Za dlouhých zimních večerů se vrhnu k plotně:-)))).

365 - 15.den

Sklizeň
feferonek:-))). Né že by to byla nějaká obří úroda. Z jednoho květináčku jich máme tak akorát. Tak akorát na to, jaký mají říz:-). Celou zimu nám budou zdobit kuchyň a když bude potřeba, okořeníme si s nima život:-).
Podzim mám ráda. Ve všech plodech, které dozrávají ( a že jich je požehnaně) si představuji koncentrovanou energii z léta. Je tam sluníčko, které na plody svítilo a pomohlo jim tak krásně dozrát, jsou tam ale i dny deštivé:-). A já si kus toho léta schovám doma!:-).

365 - 14.den

Opět květinka,
ale když já musím:-). Podzim už se blíží a tak se snažím načerpat z přírody ještě co nejvíc barev, energie, života a krásy, protože ta zima tady je pak opravdu dlouhá a šedá...
Dnes jsem s klukama byla zase na procházce po okolí a odpolko jsme vyjeli společně pro poklad. Chodíme teď hodně na procházky a výlety, užíváme si hezkých slunečných dnů a vzpomínky společně s fotkama nás v zimě zahřejou:-).

365 - 13.den

Květy
všech druhů a barev, to je pro mě radost fotit. Mám ráda sledovat na kytičce každý malý detail. A třeba ti broučci, co jsou pod pampeliškou schovaní, tak těch jsem si všimla až na fotce:-).
Dnes jsme byli s klukama na dlohé procházce. M. je doma, aby se ve školce nanakazil a mohl jít za týden na plánované vyndání nosních mandlí, takže dokud je hezky, budeme nejspíš trajdat po okolí. M. by prý radši chodil do školky...... A prý, že se tam netěší:-))).

365 - 12.den

Starý lom
Dnes jsme si opět hráli na lovce pokladů.-). Tento tunel ve skále byl dlouhý (nějak se nemůžeme dohodnout kolik asi metrů), takže by hooodně dlouhý:-).
Opět jsem nakonec vybrala fotku vyfocenou jen tak náhodně, ale pro mě je krásná.....

365 - 11.den

Kři-ŽÁK
Dnes jsme to cestou z obchodu vzali přes pole a najednou vidím něco hýbat se v trávě. Kouknu blíž a je to tu. Nádherný pavouk. Takže i já přidávám k blogařkám dalšího pavouka:-) . Je to Křižák pruhovaný a byl teda úžasný.
M. pak říkal, že pavouk chodí do školy. No jasně, vždyť je to žák:-).
Doporučuju fotku zvětšit, jsou tam krásně vidět detaily.

365 - 10.den

Netrhat, fotím!!
Cestou ze školky jsme se courali okolo potoka a já si zkoušela různě fotit, ale moji lumpíci jsou někdy pěkní škůdci:-)).

365 - 9.den

Krasavec
luční koník:-).
Dnes odpolko po třídních schůzkách jsme vyrazili zkontrolovat naší kešku. Už jí našli první "hledači". Byla schválena včera večer a někteří s touhou být první hned vyrazili na lov. První ho našel ve 23.45 a druhý hodinu po něm. To jsem netušila, že někdo je ochoten jen pro prvenství plahočit se lesem, větrem, tmou... Ale kvůli nějakým nesrovnalostem jsme dnes museli jít znovu zaměřit souřadnice.
Cestu jsme si prodloužili přes louku a pod nohama nám uskakovali krásní luční koníci, takže jsem zaklekla a s trochou štěstí ulovila fotečky.

365 - 8.den

Hurá na houby
sice nekřičeli, ale nadšení bylo obrovské:-).
Dnes jsme s kamarádkou, naším školkáčem a jejím chlapečkem vyrazili na houby.
Byla to úplná idylka, krásné počasí, teplíčko, krásný les, nadšené děti, které zbíraly šišky, klacíky, ostružiny, občas i nějakou houbu....
Nakonec jsem jim ukázala jak praskaj netýkavky a to už jsme je nemohly s kámoškou z lesa dostat:-).
Fotka je sice mázlá, ale byla jsem ráda, že jsem ten úprk, kterým se kluci rozběhli do lesa vůbec zachytila. Taková fotka ze života.... většinou se totiž ty opravdu "prožité okamžiky" nepodaří zachytit vůbec:-).

365 - 7.den

Bráškové
nebo zvědavkové? Obojí:-)))
Dnes je cestou ze školky zaujalo zahradní jezírko, takže nutně pořeboval vysadit jeden jak druhej. M. tomu říkal koupaliště:-). Vošule se držel zuby nehty, ale v poslední době musí dělat všechno jako bráška. Někdy je to k zbláznění.
Do projektu fotím už týden. Většinou si v hlavě vykreslím co a jak budu fotit. Také to většinou vyfotím, ale nakonec dám do projektu fotku jinou, vyfocenou jen tak mimochodem. Takovou více ze života...

365 - 6.den

První školní den
a školáčkům i velkým školákům, školkáčkům a ostatním školou povinným (kromě vysokoškoláků, ale těm se to také neodvratně blíží) začíná nový školní rok.
U nás začal druhý rok školkový.
Každé děťátko ve školce má svou značku. Na skříňce, na ručníku, na hřebínku, na botníčku..... Ale ne každé děťátko se do školky těší....
Náš myšák pořád tvrdil, že se netěší. I když párkrát v nestřeženém okamžiku, mu ulítlo, že se těší. Kdoví, jak je to doopravdy....
Takže školkáčci i školáci, vykročte do nového školního roku úspěšně!!!! A těm z vás, koho čekají velké školní zkoušky držím pěsti!!
Fotku jsem fotila narychlo v šatně, připadala jsem si jako tajný agent, takže je taková, jaká je:)