chomout

čeština

výslovnost

• IPA: [xɔmɔʊ̯t]

dělení

• cho-mout

etymologie

Z praslovanského chomǫtъ.

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	chomout	chomouty
genitiv	chomoutu	chomoutů
dativ	chomoutu	chomoutům
akuzativ	chomout	chomouty
vokativ	chomoute	chomouty
lokál	chomoutu / chomoutě	chomoutech
instrumentál	chomoutem	chomouty

význam

1. část postroje tažných zvířat pro jejich zapřažení
2. břemeno poddanosti, poslušnosti

překlady

1. • angličtina: horsecollar
   • francouzština: collier m
   • italština: collare m
   • němčina: Kummet s, Kumt s, Hamen m
   • polština: chomąto s
   • ruština: хомут m
   • slovenština: chomút m
   • španělština: collera ž
2. • angličtina: yoke
   • francouzština: collier m
   • němčina: Ehejoch s, Joch s
   • slovenština: chomút m
   • španělština: yugo m

synonyma

1. —
2. nesvoboda

související

• chomoutový

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	chomout	chomouti / chomoutové
genitiv	chomouta	chomoutů
dativ	chomoutu / chomoutovi	chomoutům
akuzativ	chomouta	chomouty
vokativ	chomoute	chomouti / chomoutové
lokál	chomoutu / chomoutovi	chomoutech
instrumentál	chomoutem	chomouty

význam

1. (hanlivě) nešikovný člověk

související

• chomoutek

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-08-17]. Heslo chomout.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2017-08-17]. Heslo chomout.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2017-08-17]. Heslo chomout.

externí odkazy

• Článek chomout ve Wikipedii