Nikolaj Girenko
| Nikolaj Girenko | |
|---|---|
| Narození | 31. října 1940 Petrohrad |
| Úmrtí | 19. června 2004 (ve věku 63 let) Petrohrad |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Serafimovský hřbitov |
| Alma mater | Fakulta orientalistiky Petrohradské státní univerzity |
| Povolání | antropolog, lidskoprávní aktivista, docent, etnolog, aktivista, politik, jazykovědec a etnograf |
| Zaměstnavatelé | Petrohradská státní univerzita Kunstkamera |
| Funkce | poslanec (1990–1993) ředitel (Kunstkamera; 1991–1992) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Nikolaj Michajlovič Girenko (rusky Николай Михайлович Гиренко, 31. října 1940, Petrohrad – 19. června 2004, Petrohrad) byl ruský etnolog – afrikanista a aktivista za lidská práva.
Známý byl především jako aktivista za práva menšin.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Absolvoval tehdejší Leningradskou státní univerzitu v oboru orientalistiky. Po dostudování působil jako tlumočník mezi sovětskými specialisty a domorodými kmeny na Zanzibaru. Působil ve více etnologických a antropologických institucích. V Petrohradě uspořádal několik seminářů upozorňujících na rozšiřující se trend extremismu. Účastnil se i mezinárodních konferencí týkajících se lidských práv. Figuroval jako svědek a konzultant ve více soudních procesech proti ultranacionalistickým organizacím a jednotlivcům.[1] Dne 19. června 2004 byl Nikolaj Girenko zastřelen ve vlastním bytě v Petrohradě.[2]
Podle vyšetřovatelů patřili oba vrazi ke krajně nacionalistické skupině „Bojová teroristické organizace“ (Боевая террористическая организация), podezřelé i z dalších naplánovaných vražd. 14. června 2011 odsoudil petrohradský městský soud jejího náčelníka Alexeje Vojevodina a jejího člena Artěma Prochorenka k doživotnímu vězení, další členové byli odsouzeni k menším trestům.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolaj Michajlovič Girenko na slovenské Wikipedii.
- ↑ Националиста будут судить за приговор Валентине Матвиенко. www.izvestia.ru [online]. [cit. 10.2.2011]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ From Russia With Hate. www.time.com [online]. The New York Times, 01. 08. 2004 [cit. 10.2.2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-09. (anglicky)
- ↑ Zpráva na webu Fontanka.ru
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Www.encspb.ru (rusky)