Přeskočit na obsah

Challenger 1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
FV 4030 Challenger
Typ vozidlaHlavní bojový tank
Země původuSpojené království Spojené království
Historie
VýrobceRoyal Ordnance Factory
Vyrobeno kusů420
Základní charakteristika
Posádka4
Délka11,5 m (kanón vpřed)
Šířka3,51 m
Výška2,95 m
Hmotnost62 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřovánítyp Chobham, detaily utajovány
Hlavní zbraň120 mm drážkovaný kanón Royal Ordnance L11A5
64 střel
Sekundární zbraněkulomety L8A2 a L37A2 ráže 7,62 mm
4 000 střel
Pohon a pohyb
Motordiesel Rolls-Royce CV12 o objemu 26 litrů
Výkon1 200 hp (895 kW)
Odpruženíhydropneumatické
Max. rychlost56 km/h
Poměr výkon/hmotnost14,3 kW/t (19,4 hp/t)
Dojezd450 km (na silnici)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

FV4030/4 Challenger 1 byl od roku 1983 hlavní bojový tank britské armády; v polovině 90. let byl nahrazen typem Challenger 2. Po mnoha úpravách dnes tyto tanky slouží v jordánské armádě.

V Saúdské Arábii bylo nasazeno 221 tanků[1] Challenger pro operaci Granby – britské operace během války v Zálivu v roce 1991. V původním rozmístění zahrnovala 7. obrněná brigáda dva obrněné pluky, královské irské husary a královské skotské dragounské gardy, obě vybavené 57 tanky nejnovější verze Challenger 1 Mark 3. Pro pouštní operace byly upraveny týmem Royal Electrical and Mechanical Engineers a civilními dodavateli na pobřeží ve městě Džubail v Saúdské Arábii. Tato úprava zahrnovala další pancéřování Chobham na bocích korby a reaktivní pancéřování (ERA) na čele tanku. Úpravy rovněž zahrnovaly instalaci dalších externích palivových nádrží a generátoru kouře.

  1. PRICE, Johann. British Ground Force in the Gulf War, 1990-91. Redakce Ravi Rikhye. Orders of Battle [online]. 2002-03-03 [cit. 2011-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-11. Dostupné také na: [1]. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]