Hlízovec
Hlízovec | |
---|---|
Liparis makinoana | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
Čeleď | vstavačovité (Orchidaceae) |
Rod | hlízovec (Liparis) Rich., 1817 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hlízovec (Liparis) je početný rod orchidejí. Jsou to pozemní, epifytické nebo litofytické, zpravidla zelené orchideje s pahlízami. Květy jsou spíše menší, v hroznech. Rod zahrnuje asi 300 druhů a je rozšířen po celém světě. V České republice roste velmi vzácně hlízovec Loeselův, který je i jediným evropským druhem. Některé nápadněji kvetoucí tropické druhy jsou pěstovány ve sbírkách orchidejí.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Hlízovce jsou vytrvalé byliny rostoucí na zemi, skalních podkladech nebo epifyticky na kmenech a větvích stromů. Většinou jsou zelené a asimilující, některé druhy mají listy redukované na šupiny a vyživují se heteromykotrofně. Kořeny jsou tenké. Pahlízy jsou zelené, kuželovité, vejcovité nebo eliptické, lehce zploštělé, měkké. Nejčastěji jsou pahlízy dvě, přičemž mateřská vyrůstá z paždí starých listů a je spojena krátkým postranním oddenkem s dceřinou pahlízou, z níž vyrůstá mladá lodyha. Listů je několik (2 až 7) nebo jen jeden. Jsou čárkovité, vejčité až eliptické, tenké nebo kožovité. U terestrických druhů jsou listy přízemní nebo lodyžní, u epifytů vyrůstají z vrcholu pahlíz nebo z jejich vrcholových uzlin. Květy jsou žluté, zelené, oranžové nebo purpurové, drobné až středně velké, obvykle přetočené (resupinátní), stopkaté, často průsvitné, uspořádané v přímých nebo převislých, řídkých až mnohokvětých hroznech. Kališní lístky jsou rozestálé, hřbetní je volný, zatímco postranní lístky jsou někdy částečně nebo i zcela srostlé. Korunní lístky jsou volné, často zahnuté, nezřídka čárkovité a odlišné od kališních lístků. Pysk je vejčitý, podlouhlý nebo bičovitý, často zahnutý, celistvý nebo laločnatý, bez ostruhy. Sloupek je prohnutý, tenký až tlustý, brylky žluté, voskovité, ve dvou párech. Tobolka je vzpřímená, elipsoidní až téměř kulovitá, často tupě trojžeberná.[1][2]
-
Hlízovec Loeselův (Liparis loeselii)
-
Květenství Liparis latifolia
-
Květy Liparis liliifolia
-
Detail květu Liparis nervosa
-
Květ Liparis grandiflora
-
Suché tobolky Liparis hawaiensis
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod zahrnuje asi 300 druhů, počet udávaných druhů se ale v různých zdrojích liší a pohybuje se od 250[2] po 438.[3] Rozšíření je téměř kosmopolitní. Není zastoupen v severní a saharské Africe, Arábii, jihozápadní Asii, východní Sibiři, Novém Zélandu a většině Austrálie. V Evropě se vyskytuje jediný druh, hlízovec Loeselův, velmi vzácně se vyskytující i v České republice. Druh má na severní polokouli rozsáhlý areál, zahrnující Evropu, západní Sibiř, Sachalin a Severní Ameriku. V Severní Americe rostou pouze 3 druhy, mimo hlízovce Loeselova ještě Liparis liliifolia a Liparis nervosa.[2] Z Číny je uváděno 63 druhů, z toho 20 endemických.[1]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Při studiu opylování hlízovce Loeselova bylo zjištěno, že hmyz jeho květy nenavštěvuje. Často dochází k samoopylení za spoluúčasti deště, při němž dešťové kapky srážejí pylové brylky na bliznu. Naproti tomu severoamerický druh Liparis liliifolia je cizosprašný a ani stavba květů tento způsob samoopylení neumožňuje.[4]
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]V některých druzích hlízovců byly zjištěny pyrrolizidinové alkaloidy (malaxin, keitin, keitaoin, kumokirin, nervosin) a glukoalkaloidy (kuramerin).[5]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Liparis je v rámci čeledi Orchidaceae řazen do podčeledi Epidendroideae a tribu Malaxideae.
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- hlízovec Loeselův (Liparis loeselii)
Význam
[editovat | editovat zdroj]Některé tropické druhy jsou pěstovány ve specializovaných sbírkách orchidejí. Nápadná vzpřímená květenství oranžových květů má asijský druh Liparis grossa, červené květy v převisavém květenství Liparis latifolia. Dlouhými, převislými květenstvími zelenavých květů se vyznačuje Liparis condylobulbon. Zelené květy neobvyklého tvaru se širokým pyskem má Liparis balansae.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b CHEN, Xinqi; ORMEROD, Paul; WOOD, Jeffrey J. Flora of China: Liparis [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c MAGRATH, Lawrence K. Flora of North America: Liparis [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CATLING, P. M. Rain-Assisted Autogamy in Liparis loeselii (L.) L. C. Rich. (Orchidaceae).. Bulletin of the Torrey Botanical Club. 1980, čís. 107(4).
- ↑ GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hlízovec na Wikimedia Commons
- Taxon Liparis ve Wikidruzích
- Vstavačovité
- Flóra jižní Afriky
- Flóra jižní tropické Afriky
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra středozápadní tropické Afriky
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra západní tropické Afriky
- Flóra západního Indického oceánu
- Flóra Austrálie
- Flóra Česka
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra severní Evropy
- Flóra střední Evropy
- Flóra východní Evropy
- Flóra Brazílie
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra Karibiku
- Flóra severu Jižní Ameriky
- Flóra Střední Ameriky
- Flóra západu Jižní Ameriky
- Flóra jihovýchodu USA
- Flóra Mexika
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra severozápadu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra východní Kanady
- Flóra západní Kanady
- Flóra Číny
- Flóra ruského Dálného východu
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Asie
- Flóra východní Asie
- Flóra Tichomoří
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra Papuasie