Červený Kostelec
| Červený Kostelec | |
|---|---|
Kostel svatého Jakuba Většího a fara | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Červený Kostelec |
| Obec s rozšířenou působností | Náchod (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°28′35″ s. š., 16°5′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 8 299 (2024)[1] |
| Rozloha | 24,07 km²[2] |
| Nadmořská výška | 414 m n. m. |
| PSČ | 549 41 |
| Počet domů | 2 308 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 7 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. T. G. M. 26 549 41 Červený Kostelec mestock@mestock.cz |
| Starosta | Tomáš Prouza |
| Oficiální web: www | |
Červený Kostelec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573965 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červený Kostelec (německy Rothkosteletz) je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Leží v Podorlické pahorkatině na potoce Olešnici. Má přibližně 8 300[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o Červeném Kostelci
[editovat | editovat zdroj]Existenci osady Kostelce prvně zmiňuje konfirmační kniha pražské diecéze z 22. srpna 1362. Podle ní měla již v této době osada farní kostel.
| „ | Se souhlasem Mikuláše, řečeného Pískle, rytíře z Rotenburku, patrona kostela v Kostelci, a Nýče, rytíře ze Starých Buků, patrona kostela ve Starých Bukách, dochází ke vzájemné výměně plebána Hrzka ze Starých Buků a plebána Heřmana, plebána v Kostelci. | “ |
| — Konfirmační kniha, 22. srpen 1362[4] | ||
Významné skutečnosti
[editovat | editovat zdroj]11. srpna 1831 přeskočila jiskra z neopatrně hlídaného ohně a vyhořelo 65 domů včetně fary, kostela, zvonice a kostnice.
Od listopadu 1837 do 30. dubna 1838 v Červeném Kostelci žila česká spisovatelka Božena Němcová. Nastěhovala se sem s manželem hned po svatbě. Nachází se zde také muzeum v domku, v němž Božena Němcová žila. V zahradě muzea stojí pomník Viktorie Židové, jejíž osud byl inspirací pro postavu Viktorky v Babičce. Ostatky Viktorie Židové jsou uloženy na místním hřbitově.
V neděli 11. července 1926 navštívil Červený Kostelec první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Po přivítání starostou Františkem Novákem si prohlédl nové městské divadlo.
V roce 1995 zde byl otevřen první hospic v České republice.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jakuba Většího na náměstí
- Hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1865
- Krucifix u Devíti křížů, u lesa Krákorky
- Pomník obětem 1. a 2. světové války[5]
- Pomník vysílačky Libuše
- Pomník obětem 2. světové války v Končinách
- Tovární mrakodrap bývalé Textilní akciové společnosti z konce dvacátých let 20. století
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Červený Kostelec
- Bohdašín
- Horní Kostelec
- Lhota za Červeným Kostelcem
- Mstětín
- Olešnice
- Stolín
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Ochotnické divadlo se v Červeném Kostelci hrálo již v roce 1809. Nejvýznamnější byl Spolek divadelních ochotníků, který byl založen v roce 1864 a zanikl 2009. Od té doby je součástí Divadla Na tahu.[6] V období mezi světovými válkami působil v Červeném Kostelci též amatérský pěvecký soubor Záboj, který se též divadlu věnoval.[7]
Ve městě se každé léto koná mezinárodní folklórní festival (MFF), nejvýznamnější kulturní akce svého druhu v Královéhradeckém kraji. Jde o jeden z nejstarších festivalů v Česku; jeho počátky sahají do prvé poloviny 50. let 20. století.[8] Díky své kvalitní organizaci a účasti špičkových zahraničních souborů byl zařazen mezi hlavní festivaly, pořádané pod patronací Mezinárodní organizace lidového umění IOV (statut B v UNESCO).[9]
Ve městě se nachází Knihovna Břetislava Kafky,[10] pojmenovaná po místním rodáku Břetislavu Kafkovi.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Gustav Vacek (1821–1894), akademický malíř
- Odon Keyzlar (1880–1963), jeden z prvních výrobců fotoaparátů v prvorepublikovém Československu
- Augustin Bartoš (1888–1969), pedagog, druhý ředitel Jedličkova ústavu
- Břetislav Kafka (1891–1967), sochař, řezbář, hypnolog, léčitel a badatel v oblasti parapsychologie
- Jan Kratochvíl (1898–1975), generál, účastník prvního a druhého odboje[11][12]
- Jindřich Křeček (1909–1979), malíř, grafik, krajinář, portrétista, karikaturista a publicista, účastník zahraničního odboje
- Rudolf Mertlík (1913–1985), klasický filolog, překladatel a spisovatel
- Lumír Čivrný (1915–2001), básník, prozaik, překladatel a politik
- Martin Růžek (1918–1995), herec a divadelní režisér
- Viktor Kalabis (1923–2006), hudební skladatel, hudební redaktor a muzikolog
- Václav Nývlt (1930–1999), scenárista a dramaturg
- Zvonimír Šupich (1930–1992), sportovní novinář
- Antonín Hepnar (* 1932), designér, výtvarný umělec, sochař, interiérový architekt a dřevosoustružník
- Zdeněk Fajfer (1938–2019), fotbalový trenér
- Lenka Bobková (* 1947), historička
- Jiří Hanuš (* 1948), politik
- Milan Hruška (* 1959), politik
Karel Sedláček (* 1979), profesionální šipkař
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Küsnacht, Švýcarsko
Uchte, Německo
Warrington, Spojené království
Ząbkowice Śląskie, Polsko
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V lomu u Devíti křížů v blízkosti města byly v 90. letech 20. století (a později v Praze v roce 2010, kam byl kámen z lomu dovezen) objeveny již dva pravděpodobně dinosauří otisky fosilních stop, pocházející z období pozdního triasu (asi před 220 až 200 miliony let). Otisky ze sedimentů bohdašínského souvrství patřily menším, vývojově primitivním dinosaurům (nebo jejich blízkým příbuzným), dosahujícím délky asi 2 až 3 metrů a hmotnosti několika desítek kilogramů.[13]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svatého Jakuba Většího
-
Dům Boženy Němcové
-
Městská spořitelna (Jindřich Freiwald)
-
Budova základní umělecké školy (Keyzlarova vila, architekt Josef Gočár, 1923–1924)
-
Hotel Šrejber na náměstí
-
Hřbitov s kaplí sv. Cyrila a Metoděje
-
Pomník obětem 1. světové války před základní školou
-
Sokolovna z roku 1930
-
Městské divadlo z roku 1925
-
Vily v Palackého ulici
-
Replika fosilní stopy pravděpodobného dinosaura z lomu u U Devíti Křížů západně od města
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Štěpař, Josef a Kafka, Pavel. Dějiny chrámu sv. apoštola Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2007. 102 s. ISBN 978-80-86818-45-0
- ↑ Mgr. Vladimír Ježek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Databáze českého amatérského divadla: Soubory: SDO / Tyl / SKP / SZK / Jiskra / DS MěKS [online]. NIPOS [cit. 2022-04-16]. Dostupné online.
- ↑ foto souboru. S. 2. Pestrý týden [online]. 1928-04-07. S. 2. (dostupné z NK ČR) Dostupné online.
- ↑ the. Roztančená země. Z domova. Haló noviny. Futura, a.s., 3. srpen 2019, roč. 29, čís. 178, s. 3. ISSN 1210-1494.
- ↑ O festivalu [online]. Historie. Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec, rev. 2019-08-02 [cit. 2019-08-05]. online.
- ↑ Článek | Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. www.svkhk.cz [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Milan Lašťovka, Arno Glaser. Hrob Jan Kratochvíl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Jouda, Vladimír Štrupl. Pamětní deska Jan Kratochvíl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Druhohorní plazi v Čechách V. DinosaurusBlog [online]. 3. srpna 2017. Dostupné online. (česky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Josef Štěpař a Pavel Kafka: Dějiny chrámu apoštola sv. Jakuba Většího a duchovní správy v Červeném Kostelci. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2007. 102 s. ISBN 978-80-86818-45-0
- František Drahoňovský, Josef Pinkava, Červený Kostelec - Město bohatých tradic:, Červený Kostelec 2011. 223 s. ISBN 978-80-260-0745-6
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Galerie Červený Kostelec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Červený Kostelec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Červený Kostelec v dobových fotografiích (YouTube)
- Popis památek Červeného Kostelce z roku 1910
- virtuální prohlídka