Řád černé orlice

Řád černé orlice
Hohe Orden vom Schwarzen Adler
	; Odznak řádu a řádová hvězda
	Uděluje ; ; Pruské království
Typ	státní řád (dříve); dynastický řád (nyní)
Založeno	17. ledna 1701
Stát	Pruské království
Dynastie	Hohenzollernové
Heslo	Suum Cuique (Každému co jeho jest)
Uděluje se za	civilní i vojenské zásluhy
Zakladatel	Fridrich I. Pruský
Hlava řádu	Jiří Fridrich Pruský
Třídy	rytíř
Popis	zlatý maltézský kříž v tmavěmodrém smaltu, mezi rameny kříže jsou umístěny čtyři pruské orlice v černém smaltu, ve středu je medailon se zlatou iniciálou zakladatelovou (F); hvězda osmicípá stříbrná, ve středovém medailonu je orlice a kolem řádové heslo
Statistiky
Poprvé uděleno	1701
Celkem uděleno	407 (k roku 1918)
Ostatní vyznamenání
Vyšší	není
Nižší	Řád červené orlice
	; hvězda řádu

Řád černé orlice (německy Hohe Orden vom Schwarzen Adler nebo Schwarzer Adlerorden) byl nejvyšší pruský řád. Založil jej první pruský král Fridrich I. 17. ledna roku 1701, pouhý den před svou korunovací. Řád byl určen pro vysoké hodnostáře a byl udělován v jediném stupni. Po zrušení Německého císařství a nastolení republiky se stal rodinným řádem dynastie Hohenzollern.

Řád byl koncipován jako rytířský s omezeným počtem 30 členů (pruští princové nebyli započítáváni), na rozdíl od ostatních pruských řádů, které byly záslužné. Pruští princové se stávali členy již při narození, ale práva členů získali až v 10 letech. Do roku 1848 museli uchazeči do tohoto řádu, kteří nedrželi hodnost říšského knížete, doložit šlechtický původ osm generací dozadu a museli přesáhnout věk třiceti let. Po vydání nových řádových statut králem Fridrichem Vilémem IV. dne 20. února 1848 mohli být do řádu přijati i nešlechtici, kteří tímto vstupem obdrželi dědičný šlechtický titul. Držitelé dostávali od roku 1861 při vstupu také automaticky velkokříž Řádu červené orlice.

Vzhled řádu

Odznakem je zlatý kříž maltézského typu vyvedený v tmavěmodrém smaltu. Mezi jednotlivými rameny jsou umístěny černě smaltované korunované pruské orlice. Ve zlatém středovém medailonu se pak nachází zdobná zlatá iniciála zakladatele F R (Fridericus Rex / Fridrich král).

Hvězda je stříbrná a osmicípá, v kulatém středu je vyobrazena černá orlice ve zlatém poli, okolo se vine bílý pruh s heslem Suum cuique (Každému, co jeho jest).

Barva stuhy je oranžová.^[1]

Slavnostní řádový plášť je červený s modrou podšívkou, zlatými šňůrami a vyšitou hvězdou na levé straně.

Dělení a způsoby nošení

Řád se uděloval v jedné třídě jako odznak s velkostuhou nošenou přes levé rameno, hvězdou na levé straně a odznakem řádu na řetězu.^[1]

Seznam vyznamenaných

Prvních dvacet rytířů řádu, vyznamenaných pruským králem Fridrichem I. dne 17. ledna 1701, den před jeho korunovací králem:

korunní princ Fridrich Vilém
markrabě Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
markrabě Albrecht Fridrich Braniborsko-Schwedtský
markrabě Kristián Ludvík Braniborsko-Schwedtský
princ Ferdinand von Kurland (1655–1737) pruský generál
vévoda Fridrich Ludvík von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck (1653–1728) - guvernér Pruska a polní maršál
Johann Kazimír Kolbe von Wartenberg (1643–1712) - pruský ministr
Hans Albrecht von Barfus (1635–1704) - pruský polní maršál
Filip Karal von Wylich und Lottum (1650–1719) - pruský polní maršál
Alexander zu Dohna-Schlobitten (1661–1728) - pruský generál a diplomat
Christoph I. zu Dohna-Schlodien (1665–1733) - pruský generál a diplomat
Fridrich Christoph von Dohna-Reichertswalde (1652–1734)
Otto Magnus von Dönhoff (1665–1717) - pruský generálporučík a diplomat
Julius Ernst von Tettau (1644–1711)
Johann Jiří von Tettau (1650–1713) - generálmajor a velitel pluku Garde du corps
Vilhelm Dětřich von Bülow (1664–1737)
pruský princ Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
Christoph von Wallenrode (někdy jako Wallenrodt) (1644–1711)
Christoph Alexander von Rauschke (xxxx-1725)
Johann von Kreytzen - pruský kancléř

Galerie

Hvězda řádu
Odznak řádu na kolaně neboli řetězu
Princ Jindřich Pruský (1726-1802) s velkostuhou a řádovou hvězdou.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwarzer Adlerorden na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 115.

Literatura

LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 125.

Související články

Další pruská vyznamenání

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád černé orlice na Wikimedia Commons

[lob115-1] LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 115.

[1]

Pruské řády a vyznamenání

Řády	Za šlechetnost (De la Générosité) • Za zásluhy (Pour le Mérite) • Řád černé orlice • Řád červené orlice • Řád Luisin • Řád labutě • Řád koruny Královský hohenzollernský domácí řád • Řád Vilémův • Záslužný řád pruské koruny

Vojenská vyznamenání	Železný kříž • Zlatý vojenský záslužný kříž • Chlumecký kříž • Válečná pamětní medaile 1813/15 • Neuchatelská památeční medaile • Záslužná medaile válečníka • Památeční medaile 1863 • Alsenský kříž • Düppelský útočný kříž • Památeční kříž 1866 • Hannoverská jubilejní pamětní medaile • Hesenská jubilejní pamětní medaile • Záslužný kříž • Odznak vojenského pilota • Odznak námořního pilota • Odznak pozorovatele • Záslužný kříž za válečnou pomoc • Kříž vyznamenání za službu • Kříž za věrnou službu • Kalugská pamětní medaile

Civilní vyznamenání	Medaile Za záchranu trosečníka • Medaile Za poddanskou věrnost • Všeobecné vyznamenání • Medaile Za záchranu • Korunovační medaile • Válečná pamětní medaile 1864 • Medaile práce za vlast • Záslužný kříž pro dámy a slečny • Památeční medaile císaře Viléma • Medaile na památku zlaté svatby • Památeční medaile císaře Viléma • Medaile Červeného kříže • Památeční odznak stříbrné svatby • Dámský záslužný kříž • Kříž Olivetské hory • Všeobecná medaile Za zásluhy • Vyznamenání porodní asistentky • Vyznamenání Za zásluhy o hasičstvo • Vyznamenání pro zaměstnance státní železnice