Přeskočit na obsah

Corinne Calvetová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Corinne Calvetová
Corinne Calvetová na obálce italského týdeníku Epoca z 9. srpna 1953
Corinne Calvetová na obálce italského týdeníku Epoca z 9. srpna 1953
Rodné jménoCorinne Dibos
Narození30. dubna 1925
Francie Paříž
Úmrtí23. června 2001 (ve věku 76 let)
USA Los Angeles
Alma materL'Ecole du Cinema
Aktivní roky1945–1988
ChoťJohn Bromfield ​(1948–1954)​
Jeffrey Stone ​(1955–1960)
Robert J. Wirt ​(1968–1971)
DětiRobin Stone
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Corinne Calvetová (nepřechýleně Calvet; rodným jménem Corinne Dibos, 30. dubna 1925 Paříž – 23. června 2001 Los Angeles) byla francouzská herečka, která se objevovala převážně v amerických filmech.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a začátek kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 30. dubna 1925 v Paříži do bohaté rodiny. Její matka byla vědkyně, která přispěla k vynálezu skla známého jako Pyrex,[1][2] který se nejprve používal na laboratorní sklo, ale brzy se z něj začalo vyrábět i kuchyňské nádobí. Corinne již ve dvanácti letech debutovala v krátkometrážním filmu Super Cue Men,[1] ale tehdy se ještě herectví profesně věnovat nechtěla. Nejprve začala studovat trestní právo na univerzitě v Sorbonně[3], ale herectví si nakonec rozmyslela a nastoupila na hereckou školu Charlese Dullina. Ve studiu herectví poté pokračovala i na L'Ecole du Cinema.

Počátkem 40. let začala vystupovat v rozhlase, k čemuž brzy přidala debut na divadelních prknech i na stříbrném plátně. Prvním snímkem, který odstartoval její kariéru se stal romantický film La Part de l'ombre (1945)[4] a po druhé světové válce začala působit i jako dabérka, která nejčastěji propůjčovala hlas slavné americké herečce Ritě Hayworthové. Ve Francii se během 40. let objevila ještě v dalších třech filmech (Pétrus (1946), Nous ne sommes pas mariés (1946) a Le château de la dernière chance (1947)), ale zlom v její kariéře nastal, když se v roce 1947 seznámila s producentem od amerického filmového studia Paramount Pictures Halem B. Wallisem.

Fotografie Corinne Calvetové z novin New York Sunday News (28. září 1947)

Většina velkých hollywoodských studií tehdy hledala nové talentované evropské herečky v naději, že objeví někoho, kdo by nahradil bývalé hvězdy jako švédské herečky Gretu Garbo a Ingrid Bergmanovou či německou herečku Marlene Dietrichovou. Studio Paramount nabídlo Corinne roli ve filmu Sealed Verdict (1948) a ta jim na roli kývla. V únoru 1947 se studiem nakonec podepsala smlouvu a odcestovala do Ameriky. Kvůli omezeným znalostem angličtiny a příliš nízkému věku však role nakonec připadla herečce s českým původem; Florence Marlyové. Po následující rok pro ni Paramount žádnou jinou práci ve filmu nenašel. Místo toho trávila čas zdokonalováním se v angličtině, ale podle herečky a novinářky Heddy Hopperové raději často navštěvovala nejrůznější noční kluby. Studio Paramount jí proto brzy dalo výpověď.

Corinne se následně obrátila na studio Metro-Goldwyn-Mayer a po kamerových zkouškách s ní v červenci 1948 uzavřeli šestiměsíční smlouvu. V témže roce se také provdala ze herce Johna Bromfielda, který pracoval právě pro Paramount a s Wallisem jí nakonec vyjednal roli v dobrodružném film-noiru Rope of Sand (1949), kde se blýskla po boku Burta Lancastera a Paula Henreida. Studio MGM ji o rok později zapůjčilo i studiu 20th Century Fox, které ji obsadilo do válečné komedie When Willie Comes Marching Home (1950) s Danem Daileym. Studio Fox následně odkoupilo od Paramountu polovinu její smlouvy, což jim zajistilo právo obsadit Corinne do dalších pěti snímků. Nejprve ji však obsadil Paramount do komedie My Friend Irma Goes West (1950), od kterého si slibovala, že konečně odstartuje její kariéru. O rok později ji Paramount obsadil do dalšího dobrodružného filmu Quebec (1951), ale za muzikál On the Riviera pro Fox byla paradoxně jmenována herečkou s nejhorším hereckým výkonem roku 1951. Během 50. let se i nadále pravidelně střídala mezi Paramountem a Foxem a do návratu do Evropy natočila celkem 10 další filmů, mezi které patří například válečná komedie What Price Glory (1953), drama Thunder in the East (1952) či westerny Powder River (1953) a Vzdálená země (1954).

Návrat do Evropy a pozdější roky

[editovat | editovat zdroj]
Corinne Calvetová v seriálu The DuPont Show of the Week (8. května 1964)

Po westernu Vzdálená země se vrátila zpět do Francie na natáčení thrilleru Bonnes à tuer (1954) a o rok později odcestovala také do Itálie, kde se objevila v dalších dvou snímcích; Děvčata ze San Frediana a Le avventure di Giacomo Casanova. Po krimi dramatu Operazione notte (1957) se však vrátila zpět do Hollywoodu a do konce dekády se kromě westernu Plunderers of Painted Flats (1959) objevila také ve spoustě televizních seriálů jako například Climax!, Studio One nebo Richard Diamond, Private Detective. V roce 1960 se nakonec opět rozhodla vrátit se do vlasti.[5]

„Dokud Simone Signoretová nezískala Oscara, hollywoodští producenti nechtěli věřit, že francouzské herečky dokážou také hrát. Nyní se vracím do Francie a vrátím se, až budu uznávaná jako opravdová herečka.“[5]

O dva roky později se do Spojených států přesto vrátila a objevila se v úspěšném dramatu Hemingway's Adventures of a Young Man (1962), které poté následoval další western Apačové (1965). Brzy se vrátila také k seriálům a natočila několik epizod v seriálech jako Burke's Law a Batman.[6] U televize zůstala až do konce 80. let a jednou za pár let se objevila i ve filmu. Svou hereckou kariéru ukončila v roce 1988.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Jejím prvním manželem se stal v roce 1948 herec John Bromfield, se kterým si také zahrála ve filmu Rope of Sand (1949). Po šesti letech manželství se však rozvedli a o rok později se Corinne vdala podruhé, za herce Jeffreyho Stonea, se kterým se jí narodil syn Robin. I její druhé manželství skončilo rozvodem v roce 1960 a poté udržovala po šest let vztah s milionářem Donaldem Scottem. V roce 1968 se nakonec provdala potřetí, za producenta Roberta J. Wirta, se kterým však žila jen tři roky.[7]

Corinne Calvetová zemřela 23. června 2001 v Los Angeles na krvácení do mozku.

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
Corinne Calvetová ve filmu When Willie Comes Marching Home (1950)

Filmy

[editovat | editovat zdroj]

Krátkometrážní

[editovat | editovat zdroj]
  • 1949 Super Cue Men (režie Dave O'Brien)
  • 1952 Screen Snapshots: Hollywood on a Sunday Afternoon (režie Ralph Staub)

TV filmy

[editovat | editovat zdroj]

Seriály

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corinne Calvet na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b BERGAN, Ronald. Corinne Calvet. The Guardian. 2001-07-05. Dostupné online [cit. 2023-07-24]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  2. ↑ Corinne Calvet (1925-2001) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ THURBER, Jon. Corinne Calvet; French Actress. Los Angeles Times [online]. 2001-06-27 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Corinne Calvet. csfd.cz [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Article clipped from Sunday Gazette-Mail. Sunday Gazette-Mail. 1960-05-01, s. 53. Dostupné online [cit. 2023-07-25]. 
  6. ↑ Corinne Calvet | Actress, Soundtrack. IMDb [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Corinne Calvet and Robert Wirt. Who's Dated Who? [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Corinne_Calvetová&oldid=23237138“