Chlorid sodný
| Chlorid sodný | |
|---|---|
Vzhled | |
Struktura | |
Krystalická forma | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid sodný |
| Triviální název | Kuchyňská sůl, Sůl kamenná, halit |
| Sumární vzorec | NaCl |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7647-14-5 |
| Číslo RTECS | VZ4725000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 58,443 g/mol |
| Molární koncentrace cM | 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok) |
| Teplota tání | 801 °C |
| Teplota varu | 1 413 °C |
| Hustota | 2,163 g/cm3 1,197 g/cm3 (20 °C, 26% roztok) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 1,38 cP (817 °C) 1,12 cP (867 °C) 0,95 cP (917 °C) 0,82 cP (967 °C) 1,99 (20 °C, 26% roztok) |
| Kinematický viskozitní koeficient | 1,662 cS (20 °C, 26% roztok) |
| Tvrdost | 2 (Mohsova stupnice) |
| Rozpustnost ve vodě | 35,63 g/100 g (0 °C) 35,86 g/100 g (20 °C) 36,7 g/100 g (50 °C) 37,08 g/100 g (60 °C) 37,97 g/100 g (80 °C) 39,02 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Methanol 1,31 g/100 g Ethanol 0,065 g/100 g Glycerol 8,2 g/100 g Kapalný amoniak 12,9 g/100 g |
| Relativní permitivita εr | 5,3 |
| Povrchové napětí | 114 mN/m (803 °C) 110 mN/m (850 °C) 107 mN/m (900 °C) 102 mN/m (970 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a=562,7 pm |
| Koordinační geometrie | oktaedrická |
| Dipólový moment | 30,02×10−30 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −411,1 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 488 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 2 930 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 85,6 J/g (18 °C) 66,4 J/g (25 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 72,38 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −384 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,850 6 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
GHS07 Varování[1] | |
| R-věty | R36 |
| S-věty | Žádná rizika |
| NFPA 704 | 0
1
0
|
| Teplota vznícení | Není vznětlivý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina běžně známá pod označeními kuchyňská sůl, jedlá sůl nebo ještě častěji jen jako sůl. V přírodě se vyskytuje v podobě nerostu halitu, známého též pod názvem sůl kamenná. Jedná se o velmi důležitou sloučeninu potřebnou pro životní funkce většiny organismů.
Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vzhledem k velké rozpustnosti ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na Zemi obsažena v mořské vodě. Průměrná salinita mořské vody činí přibližně 3,5 %. Koncentrace NaCl v mořské vodě je přibližně 2,7 %, takže téměř 80 % soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl. Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je Mrtvé moře, kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, ale obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.
Pevný, krystalický chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo k vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami.
Těžba soli
[editovat | editovat zdroj]V roce 2006 bylo celosvětově vytěženo 200 milionů tun soli, přičemž největším producentem byla Čína (48 milionů tun) následovaná USA (46 milionů tun)[2]. Poblíž ČR je sůl intenzivně těžena v Polsku nebo Německu. Základní metody jsou těžba kamenné soli (známá růžová sůl z Himálaje, roční těžba 800 milionů liber)[3] nebo vysušováním mořské vody - soliska. To je běžné v mnoha přímořských státech.
Exotické formy
[editovat | editovat zdroj]Vedle kubických prostorových krystalů byla v roce 2020 prokázána i existence dříve předpovídané exotické hexagonální fáze. Ta má formu monoatomární vrstvy podobné grafenu, v jejíž šestiúhelníkovité struktuře se pravidelně střídají sodík a chlor. Podařilo se ji připravit jako tenký film (cca 6 nm; tlustší vrstva by se zhroutila do kubické struktury) na stěnách krystalu diamantu a prokázat měřením pomocí rentgenové a elektronové difrakce.[4][5]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.
V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny chlorovodíkové a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Významné je též jeho využití ve zdravotnictví ve formě 0,9% roztoku, jenž se nazývá fyziologický roztok.
Zimní posyp komunikací
[editovat | editovat zdroj]Zásadní význam má chlorid sodný v zimní údržbě komunikací. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 s cenou v rozmezí 1 700 až 2 200 Kč za tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, chlorid vápenatý. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek silniční sítě v ČR použito 168 000 tun soli, z toho v 98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu chlorid hořečnatý.[zdroj?] Eutektický bod, tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodném roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21 °C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5 °C, maximálně −7 °C. Při teplotách pod −11 °C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35 °C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).[6]
Jodizovaná sůl
[editovat | editovat zdroj]Kuchyňská sůl běžně prodávaná v obchodech s potravinami je ze zdravotních důvodů jodizovaná – je do ní přidáváno malé množství jódu ve formě jodidu nebo jodičnanu draselného. Tímto opatřením je zabezpečeno, aby v populaci nevznikal deficit jódu, který by mohl být příčinou řady zdravotních poruch, především dysfunkce štítné žlázy.[7] Nadměrná konzumace soli však zdraví škodí.[8] Doporučená denní dávka je pro dospělého člověka přibližně 5 g soli (cca 2 g sodíku).[9] Menší krystalky soli na povrchu jídla dávají větší pocit slanosti, takže jejich použití by snížilo obsah soli nutný k danému vjemu.[10] Ovšem zvýšení nehomogenity soli uvnitř jídla (například není-li tam sůl rozpuštěná) zvyšuje také vnímaní slanosti.[11]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Krystaly NaCl
-
Solné doly v německém Merkersu
-
Krystaly NaCl vzniklé odpařením vody z roztoku
-
Hromada soli vytěžená v portugalském Aveiru
-
Těžba soli ze solisek v oblasti Kampotu v Kambodži
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Sodium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How Salt Works. HowStuffWorks [online]. 2007-11-27 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAMERON, Abby Narishkin, Steve. How 800 million pounds of Himalayan salt are mined each year. Business Insider [online]. [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TIKHOMIROVA, Kseniya A.; TANTARDINI, Christian; SUKHANOVA, Ekaterina V.; POPOV, Zakhar I.; EVLASHIN, Stanislav A.; TARKHOV, Mikhail A.; ZHDANOV, Vladislav L. Exotic Two-Dimensional Structure: The First Case of Hexagonal NaCl. S. 3821–3827. The Journal of Physical Chemistry Letters [online]. ACS Publications, 2020-04-24 [cit. 2020-05-26]. Roč. 11, čís. 10, s. 3821–3827. Dostupné online. ISSN 1948-7185. DOI 10.1021/acs.jpclett.0c00874. (anglicky)
- ↑ Skolkovo Institute of Science and Technology. Worth their salt: Researchers report first case of hexagonal NaCl. Phys.Org [online]. 2020-05-25. (anglicky)
- ↑ Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001
- ↑ Sodium foods
- ↑ http://www.national-geographic.cz/detail/sul-nad-zlato-zabiji-casteji-nez-tabak-tvrdi-ve-skandinavii-44106/ Archivováno 21. 11. 2013 na Wayback Machine. - Sůl nad zlato? Zabíjí častěji než tabák, tvrdí ve Skandinávii
- ↑ KRBCOVÁ, Lenka. Test ukázal přesolené potraviny. Sůl je v sušenkách i cereáliích. vitalia.cz [online]. 2017-03-17 [cit. 2021-10-22]. Dostupné online.
- ↑ RAMA, Ruben; CHIU, Natalie; CARVALHO DA SILVA, Margarida; HEWSON, Louise; HORT, Joanne; FISK, Ian D. Impact of Salt Crystal Size on in-Mouth Delivery of Sodium and Saltiness Perception from Snack Foods: Salt Reduction in Crisps. S. 338–345. Journal of Texture Studies [online]. 2013-10. Roč. 44, čís. 5, s. 338–345. Dostupné online. DOI 10.1111/jtxs.12017. (anglicky)
- ↑ STIEGER, Markus. Texture-taste interactions: Enhancement of taste intensity by structural modifications of the food matrix. S. 521–527. Procedia Food Science [online]. 2011. Roč. 1, s. 521–527. Dostupné online. DOI 10.1016/j.profoo.2011.09.079. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- DINICOLANTONIO, James. Pravda o soli (původním názvem: The Salt Fix: Why the Experts got All Wrong – and How Eating More Might Save Your Life). Překlad Jan Kozák. 1. vyd. Brno: Jota, 2017. 287 s. ISBN 978-80-7565-235-5.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid sodný na Wikimedia Commons