Curtea de Argeș
Souřadnice: 45°7′ s. š., 24°40′ v. d.
| Curtea de Argeș | |
|---|---|
Katedrála v Curtea de Argeș (2010) | |
znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°7′ s. š., 24°40′ v. d. |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| Stát | |
| Župa | Argeș |
| Historická země | Valašsko |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 75 km² |
| Počet obyvatel | 25 977 (2022) |
| Hustota zalidnění | 345 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Constantin Panțurescu (PSD) |
| Zakladatel | Radu Negru |
| Oficiální web | www |
| secretariat | |
| Telefonní předvolba | (40) 02-48 |
| PSČ | 115300 |
| Označení vozidel | AG |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Curtea de Argeș (Dvůr na řece Argeș) je město v Rumunsku, ležící na pravém břehu řeky Argeș v jižních Karpatech poblíž Pitești, nachází se v župě Argeș, v roce 2022 mělo 25 977 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jde o jedno z nejstarších měst v rumunském Valašsku. Podle legendy je ve 13. století založil první vládce Valašska Radu Negru a po blízkém Câmpulungu se stalo druhým hlavním městem. Ve městě se dochovaly ruiny středověkého knížecího dvora s kostelem sv. Mikuláše a katedrála, jež byla povýšena na sídlo biskupa ve druhé polovině 18. století a vybrána za královskou nekropoli ve druhé polovině 19. století.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Město má rozvinutý strojírenský a dřevozpracující průmysl. Je také tradičním výrobcem porcelánu. V současné době je hojně navštěvováno turisty.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Katedrála Zesnutí Bohorodičky - vyplenili ji Maďaři a Turci, na stěnách zůstalo jen několik pamětních nápisových desek řeckých, slovanských a rumunských. Podle nich katedrálu v letech 1512 až 1521 postavil princ Neagoe Basarab a dokončil ji roku 1526 princ Ioan Radu. Třetí nápis z roku 1681 uvádí opravy za prince Șerbana I. Cantacuzina. Čtvrtá deska z roku 1804 zaznamenává restaurování katedrály za prvního biskupa Josefa. V letech 1875–1886 byla katedrála rekonstruována, z té doby pochází zařízení včetně ikonostasu, královského trůnu a většina nástěnných maleb. Katedrála je pohřebištěm rumunské královské rodiny.
- Královské hroby
- Král Karel I. Rumunský (1839-1914)
- Princezna Marie Rumunská (1870-1874), dcera krále Karla I.
- Královna Alžběta zu Wied (1843-1916), manželka krále Karla I.
- Princ Mircea (1913-1916), syn krále Ferdinanda I.
- král Ferdinand I. Rumunský (1865-1927)
- Královna Marie Edinburská (1875-1938) - manželka krále Ferdinanda I.
- Král Karel II. Rumunský (1893-1953), ostatky byly přeneseny z Lisabonu v roce 2003
- královna Anna Bourbonsko-Parmská, (1923-2016) - manželka krále Michaela I.
- Král Michael I. Rumunský (1921-2017)
- Královský palác, postaven v maurském stylu 19. století, nedaleko katedrály
- Knížecí kostel sv. Mikuláše (Biserica Domnească „Sfântul Nicolae din Curtea de Argeș“), typ byzantského chrámu na půdorysu řeckého kříže s kupolí v křížení, středověký ze 14. století s fragmenty původní malby a souvislou výmalbou ze 17.-18. století; brána vede k ruinám středověkého knížecího dvora
- Ruina kostel sv. Mikuláše Malého se čtyřbokou věží (Biserica „Sân Nicoară“ nebo Biserica „Sfântul Nicolae cel Mic“)
- Kostel Zesnutí Bohorodičky - pravoslavný chrám v historizujícím románském stylu postavili bratři Druiové koncem 16. a v 17. století, z té doby pochází motivy arkád a fragmenty nástěnnných maleb; přestavěn po roce 1874
- Klášter s kostelem Svatých andělů, z roku 1717
- Dřevěný kostel v místní části Palanga, Vâlcea
- Železniční nádraží - z roku 1880, ve stylu rumunské lidové architektury
Osobnosti spjaté s městem
[editovat | editovat zdroj]- Mircea I. zvaný Starý (1355-1418), významný valašský kníže, zdejší rodák
- Neagoe Basarab (* asi 1481; † 15. září 1521 Curtea de Argeș) - pán Valašska v letech 1512–1521, nejvýznamnější politik z mocné bojarské rodiny Craiovescu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curtea de Argeș na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Curtea de Argeș na Wikimedia Commons