Antonín Kapek

Antonín Kapek
Antonín Kapek
	Antonín Kapek (Obrana lidu, 1971)
Narození	6. června 1922; Roudnice nad Labem
Úmrtí	23. května 1990 (ve věku 67 let); Svinná
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Hloubětínský hřbitov
Povolání	politik a strojní zámečník
Ocenění	Řád Vítězného února; Řád rudého praporu práce
Politická strana	Komunistická strana Československa (1945–1990)
Funkce	poslanec Federálního shromáždění
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Kapek (6. června 1922 Roudnice nad Labem – 23. května 1990 Svinná) byl český politik a funkcionář KSČ, jeden z pěti lidí, kteří podepsali roku 1968 tzv. zvací dopis, a jeden ze strůjců následné normalizace, původním povoláním strojní zámečník. V letech 1949–53 vystudoval Fakultu strojního inženýrství ČVUT v Praze.

Od roku 1958 až do roku 1989 byl členem Ústředního výboru KSČ, tedy více než 30 let, od roku 1970 až do roku 1988 byl členem jeho předsednictva. V letech 1965 až 1968 vykonával funkci generálního ředitele pražského koncernu ČKD. Od roku 1964 až do roku 1989 působil také jako poslanec, nejprve v Národním shromáždění ČSSR, posléze ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění ČSSR. Působil také ve funkci vedoucího tajemníka městské organizace KSČ v hlavním městě Praze.

V roce 1968 byl jedním z kolaborantů, kteří podepsali a odeslali či předali generálnímu tajemníkovi KSSS Leonidu Brežněvovi jeden z tzv. zvacích dopisů. Sám podepsal i druhý předaný zvací dopis. Jednalo se o čin, který by mohl být posuzován jakožto trestný čin vlastizrady, ale nebyl za něj nikdy souzen ani jakkoliv potrestán.^[1] V 1. polovině 70. let byl veden dle tzv. Mitrochinova archivu jako důvěrník KGB pod krycím jménem Vít. Kontaktním důstojníkem KGB mu byl V. F. Jašečkin.^[2]

V roce 1989 byl nucen odstoupit ze všech svých stranických a veřejných funkcí, v únoru 1990 byl vyloučen z tehdejší KSČ. Ve Svinné, části obce Hlohovic na Rokycansku, se pak v seníku u své chalupy střelil do hlavy z revolveru ráže 9 mm, který dostal v roce 1972 od tehdejšího ministra vnitra Josefa Junga. Tento svůj první sebevražedný pokus přežil. Byl převezen do Rokycan, ošetřen a poté převezen na psychiatrickou kliniku FN v Plzni.^[zdroj?]

Svůj život ukončil sebevraždou oběšením na své chalupě.^[3]

Zajímavost

Byl považován za oblíbence prezidenta ČSSR a zároveň 1. tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného
Jakožto vedoucímu tajemníkovi Městské organizace KSČ v Praze je mu připisována přímá odpovědnost za bezdůvodné zbourání budovy nádraží Praha-Těšnov, což byla novorenesanční stavební památka 1. kategorie.^[4]

Reference

↑ Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali, Technet, 20. srpna 2015
↑ KGB vedla komunistického premiéra Adamce jako důvěrníka. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-01.
↑ Antonín Kapek - krátce po listopadu se oběsil Archivováno 6. 6. 2010 na Wayback Machine., ČT24, 24. května 2010
↑ Vilém Faltýnek, Těšnov - nádraží, které padlo za oběť bezhlavému rozvoji, Český rozhlas, 17. března 2010, cit. "Proti záměru protestovala i odborná veřejnost, vždyť od 70. let bylo těšnovské nádraží národní kulturní památkou. Přesto se nechal městský tajemník KSČ Antonín Kapek slyšet, že klidně sám sedne do buldozeru a nádraží zbourá"

Externí odkazy

Osoba Antonín Kapek ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Kapek
Server Totalita.cz
Kdo byl kdo v našich dějinách Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine.
Listy - o událoestech v letech 1968-1970 Archivováno 11. 9. 2019 na Wayback Machine.
(anglicky) Antonin Kapek, Prague Communist, 68 - Obituary - NYTimes.com

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Zvací dopisy byly dva. Soudruzi je psali ve spěchu a nikdy se nepřiznali, Technet, 20. srpna 2015

[2] KGB vedla komunistického premiéra Adamce jako důvěrníka. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-01.

[3] Antonín Kapek - krátce po listopadu se oběsil Archivováno 6. 6. 2010 na Wayback Machine., ČT24, 24. května 2010

[4] Vilém Faltýnek, Těšnov - nádraží, které padlo za oběť bezhlavému rozvoji, Český rozhlas, 17. března 2010, cit. "Proti záměru protestovala i odborná veřejnost, vždyť od 70. let bylo těšnovské nádraží národní kulturní památkou. Přesto se nechal městský tajemník KSČ Antonín Kapek slyšet, že klidně sám sedne do buldozeru a nádraží zbourá"

[1]

[2]

[3]

[4]