Anton Kral
| Anton Kral | |
|---|---|
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Narození | 13. listopadu 1801 Vídeň |
| Úmrtí | 25. května 1882 (ve věku 80 let) Währing |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anton Kral (13. listopadu 1801 Vídeň[1] – 25. května 1882 Währing[2]) byl rakouský pedagog a politik německé národnosti, působící v Bukovině a na Moravě, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1801 ve Vídni. Absolvoval Schottengymnasium a filozofická a právnická studia ve Vídni. Od roku 1825 byl gramatikálním učitelem v Černovicích, kde roku 1836 postoupil na pozici učitele humanitních předmětů (Humanitätslehrer), roku 1844 na post prefekta a roku 1849 ředitele zdejšího gymnázia.[1] Roku 1849 se uvádí jako Anton Kral, gymnaziální prefekt v Černovicích.[3][4] Působil jako ředitel státního gymnázia.[5] Byl i publicisticky činný. Napsal mj. vlastivědnou studii Skizze des Herzogthums Bukowina.[6]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Černovice. Tehdy se uváděl coby gymnaziální prefekt.[7] Náležel ke sněmovní levici.[8] Byl jediným poslancem z Bukoviny, který byl německé národnosti,[5] a jedním ze tří bukovinských poslanců, kteří byli gramotní. Zastával liberální politickou orientaci. Podporoval tzv. zemskou petici (Landespetition), se kterou se někteří představitelé Bukoviny dostavili za císařem do Olomouce. V ní ho žádali o obnovení zemské samosprávy a oddělení Bukoviny od Haliče. Zemskou petici ale většina ostatních lokalních poslanců i velká část venkovského obyvatelstva odmítala, protože ji vnímali jako projekt místní šlechty a městských elit, mající za cíl omezit rolnické reformy.[9] Na plénu sněmu vystoupil jen jednou a podpořil liberální pojetí základních občanských práv jako svoboda náboženství a rovnoprávnost jednotlivých církví.[10]
Později změnil své působiště a odešel na Moravu, do Brna.[9] Tam odešel na vlastní žádost roku 1850.[1] Podle jiného zdroje byl do Brna přeložen až roku 1851.[10] Roku 1851 byl jmenován ředitelem tamního gymnázia.[1] Nejprve byl prozatímním ředitelem a v roce 1853 byl ustanoven řádným ředitelem c. k. gymnázia v Brně.[11] V květnu 1856 byl stále v této funkci a obdržel tehdy Zlatý záslužný kříž s korunou.[12] Počátkem roku 1857 byl povýšen na školního radu a zároveň se stal inspektorem gymnázií na Moravě.[13] Roku 1860 odešel do penze.[1] Roku 1867 je zmiňován coby ředitel spolku Střední škola ve Vídni.[14]
Zemřel ve Währingu u Vídně v květnu 1882 ve věku 80 let. Byl tehdy uváděn jako penzionovaný c. k. školní rada.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Geschichte des deutschen Staats-Ober-Gymnasiums in Brünn /: von der Gründung desselben im Jahre 1578 bis zum Jahre 1878. Festschrift zur Jubel-Feier seines 300 jährigen Bestandes. [s.l.]: Im Verlage des Deutschen Staats-Ober-gymnasiums, 1878. 184 s. Dostupné online. S. 119. (německy)
- ↑ a b Laibach. Die Presse. Květen 1882, čís. 117, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.]: J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 34. (německy)
- ↑ KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 119. (německy)
- ↑ a b Revolutia din 1848 [online]. Boianul din Bucovina by Florin Dyrda [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. archive.org [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
- ↑ a b van DRUNEN, H. F.: «A sanguine bunch». Regional identification in Habsburg Bukovina, 1774-1919 [online]. dare.uva.nl [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WURZBACH, Constantin. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 13. Wien: [s.n.], 1865. Dostupné online. Kapitola Kral, Anton, s. 116. (německy)
- ↑ Fremden-Blatt, 10. 8. 1853, s. 1.
- ↑ Fremden-Blatt, 25. 5. 1856, s. 1.
- ↑ Fremden-Blatt, 3. 1. 1857, s. 1.
- ↑ Verhandlungen der Zoologisch-Botanischen Gesellschaft in Wien, Svazek 11,Svazek 17. [s.l.]: Zoologisch-Botanische Gesellschaft, 1867. Dostupné online. S. 16. (německy)