Aimé Dupont
| Aimé Dupont | |
|---|---|
| Narození | 6. prosince 1841 Brusel |
| Úmrtí | 16. února 1900 (ve věku 58 let) New York |
| Příčina úmrtí | rakovina žaludku |
| Místo pohřbení | North East Cemetery |
| Alma mater | Lutyšská univerzita |
| Povolání | fotograf a sochař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aimé Dupont (6. prosince 1841 Brusel – 16. února 1900 New York) byl americký sochař a fotograf belgického původu nejznámější svými snímky operních zpěváků, když byl oficiálním fotografem Metropolitní opery v New Yorku.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Dupont se narodil v Bruselu v Belgii, jako syn jednoho z předních světových fotografů.[1] Vzdělával se na důlní škole v Lutychu, kde se naučil lámat a leštit kámen pro sochy, stejně jako technický proces vytváření fotografických tonizačních činidel z minerálů. Po ukončení studia se přestěhoval do Paříže, aby pracoval v Maison Walery jako fotografický technik, ale ve volném čase sochařil. Na počátku sedmdesátých let 19. století se rozhodl založit na Champs-Élysées svou vlastní fotografickou a sochařskou firmu.[1] Během tohoto období se oženil s Ettou Greerovou, Američankou, která strávila hodně svého dívčího času v Paříži.[2]
Získal několik ocenění za obě umění, včetně zlaté medaile za fotografii na pařížské výstavě v roce 1878. Jako sochař byl později honorován jako chevalier z Řádu čestné legie.[1] Jedním z jeho pozoruhodných děl byla busta Elihu B. Washburneho, který byl velvyslancem Spojených států ve Francii během vlády Ulysses S. Granta.[3]
Emigrace do Spojených států
[editovat | editovat zdroj]V důsledku ekonomické krize a paniky z roku 1884 řada jeho sochařských klientů zbankrotovala a Dupont zjistil, že již dále nemůže ekonomicky podnikat. Na radu své manželky se pár přestěhoval do New Yorku, kde založili fotografické studio v Harlemu, kde se Etta zabývala financemi, aby se Dupont mohl soustředit na umění.[3]
Jeho obchodní strategií bylo zaměřit se na portréty osobností. To se úspěšně osvědčilo, takže v roce 1886 přesunuli fotografické studio na Pátou Avenue čp. 574 v Midtown Manhattanu a brzy se stal oficiálním fotografem pro tehdy nedávno založenou Metropolitní operu.[4] Nové studio také zahrnovalo prostor pro sochařství, ale fotografie byla mnohem lukrativnější. [1]
Technika
[editovat | editovat zdroj]Dupont byl, stejně jako jeho současník Napoleon Sarony, známý svou schopností minimalizovat nedostatky fotografovaných, a to většinou díky využití perspektivy. Podle jedné anekdoty kdysi Dupont prokázal třídě amatérských fotografů pomocí dvou modelek, jedné hubené a druhé obézní. Umístil je tváří v tvář a přesto se zdálo, že přední rameno štíhlé ženy má stejnou velikost jako zadní rameno té obézní.[5] Byl také zkušený v používání přirozeného světla a vybavil svůj ateliér stínítky a odraznými reflektory aby maximalizoval účinek slunečního světla.[1]
Stáří
[editovat | editovat zdroj]V devadesátých letech začal Aimé Dupont trpět rakovinou žaludku. Těsně před schůzkou se sopranistkou Emmou Eamesovou onemocněl a nebyl schopen pracovat. Navzdory tomu, že nikdy předtím nefotografovala, Etta Dupont svého muže zastoupila a fotografování úspěšně absolvovala. Od té doby byla zodpovědná za pózování portrétovaných.[6] Dupont zemřel na rakovinu dne 16. února 1900 ve svých 58. letech.[7] Poté se stala oficiálním fotografem Etta (a v pozdějších letech jejich syn Albert) pod hlavičkou Aimé Dupont Studio. Po mnoho let byla řada portrétovaných přesvědčena, že to je stále Aimé Dupont.[1] Její snaha se ukázala být dostatečně úspěšná, aby mohla otevřít další studio v Newportu na Rhode Island, a fotografovat prominenty přes léto, když studio v New Yorku bylo zavřené. V roce 1906 si však Metropolitní opera, hlavní zákazník studia, najala svého vlastního fotografa a bez uměleckého vedení začal podnik Dupont trpět.[3] Nakonec, v roce 1920, Etta musela vyhlásit bankrot.[8] Prodala firmu investorovi a studio stále pod jménem Aimé Dupont pokračovalo až do padesátých let dvacátého století.[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Alla Nazimova, asi 1908
-
Alla Nazimova, asi 1908
-
Ida Husted Harper, asi 1910-20
-
Eugene Ysaye, 1913
-
Geraldine Farrar as Madame Butterfly
-
Geraldine Farrar in the role of Madame Butterfly
-
Gustav Mahler, 1909
-
Harvard Theatre Collection - Barron Berthald
-
Harvard Theatre Collection - David Bispham
-
Marcella Sembrich
-
Mrs. Alice Raphael
-
Sarah Bernhardtová jako Duke of Reichstadt (later King of Rome), asi 1900
-
Anna Held, par Aimé Dupont
-
Anna Held
-
The Theatre FC, prosinec 1912
-
Giuseppe Campanari
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aimé Dupont na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g SHIELDS, David S. Aimé Dupont [online]. University of South Carolina [cit. 2014-01-25]. Dostupné online.
- ↑ The National Cyclopædia of American Biography. [s.l.]: J. T. White, 1916. Dostupné online. S. 134–35.
- ↑ a b c Aime Dupont [online]. Historic Camera [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.
- ↑ SHIELDS, David S. Dupont – Aime and Etta [online]. Historical Ziegfeld Group [cit. 2014-01-26]. Dostupné online.
- ↑ The St. Louis and Canadian Photographer. [s.l.]: St. Louis Photographic Publishing Company, 1900. Dostupné online. S. 172.
- ↑ Wilson's Photographic Magazine. [s.l.]: Edward L. Wilson, 1913. Dostupné online. S. 213.
- ↑ The Professional and Amateur Photographer. [s.l.]: Professional Photographer, 1900. Dostupné online. S. 79.
- ↑ ABEL, Juan C. Abel's Photographic Weekly. [s.l.]: A.A.E. Abel, 1920. Dostupné online. S. 550.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Aimé Dupont na Wikimedia Commons