Přeskočit na obsah

Aretha Franklinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aretha Franklinová
Aretha Franklinová (1968)
Aretha Franklinová (1968)
Základní informace
Přezdívka„Queen of soul“
Narození25. března 1942
Memphis
Úmrtí16. srpna 2018 (ve věku 76 let)
Detroit
Příčina úmrtírakovina slinivky
Místo pohřbeníWoodlawn Cemetery
Žánrysoul, funk, gospel, pop music, pop rock, jazz a rhythm and blues
Povolánízpěvačka, autorka písní, nahrávající umělkyně, klavíristka a hudební skladatelka
Nástrojeklavír a hlas
Hlasový obormezzosoprán
Aktivní roky1956–2017
VydavateléArista Records
Atlantic Records
Battle Records
Columbia Records
RCA
Warner Music Group
Checker
OceněníCena Grammy za nejlepší R&B výkon (1967)
Grammy Award for Best Female R&B Vocal Performance (1967)
Grammy Award for Best Female R&B Vocal Performance (1968)
Grammy Award for Best Female R&B Vocal Performance (1969)
Grammy Award for Best Female R&B Vocal Performance (1970)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Ted White (1961–1969)
Glynn Turman (1978–1984)
RodičeClarence LeVaughn Franklin a Barbara Siggers Franklin
PříbuzníErma Franklin a Carolyn Franklin (sourozenci)
SídlaDetroit
Encino
Memphis
PodpisPodpis
Webwww.arethafranklin.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aretha Louise Franklinová (nepřechýleně Franklin; 25. března 1942 Memphis, Tennessee – 16. srpna 2018 Detroit, Michigan[1]) byla americká zpěvačka, skladatelka a pianistka a jedna z nejvýznamnějších tvůrkyň soulové hudby. Na scéně se pohybovala přes padesát let. Získala celkem 18 cen Grammy, čímž se stala druhou nejúspěšnější držitelkou této ceny v historii. V roce 1987 byla jako první žena v historii uvedena do rock and rollové síně slávy. Bývá nazývána Královna soulu.[2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Počátky kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Franklin se narodila 25. března 1942 v Memphisu ve státě Tennessee v rodině baptistického pastora. Její otec měl 70 vydaných gramofonových desek s nahrávkami svých kázání.[3] Proto také měla blízko ke gospelu, se kterým také začínala od malička v místním kostele. Arethini rodiče si nerozuměli a v 10 letech zemřela matka na zástavu srdce. Poté následovala častá stěhování.

Zkušenosti s nahráváním měla už ve 14 letech, kdy vydala své úplně první nahrávky na albu Songs of Faith u společnosti JVB/Battle Records. Aretha byla ovlivněna zpočátku zpěvačkami jako jsou Mahalia Jackson nebo Clara Wardová. Zpívání musela zanechat ve chvíli, kdy se ještě jako teenager stala matkou. Při návratu ke zpívání po několika neúspěšných letech u nahrávací společnosti Motown and RCA v roce 1966 podepsala smlouvu s Atlantic Records, u které začala její úspěšná léta.

Atlantic Records

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1967 Franklinové vyšel první singl u společnosti Atlantic pod jménem I Never Loved a Man (The Way I Love You), přelomový hit, který se dostal do Top 10 Billboard Hot Charts a několik týdnů na 1. pozici Billboard Charts R&B Singles Chart, a druhá skladba Do Right Woman, Do Right Man.

Její další singl Respect, pocházející od Otise Reddinga, znamenal pro Franklinovou velký úspěch a stal se na několik týdnů číslem jedna. Úspěšné bylo album I Never Loved a Man The Way I Love You, které se začalo mohutně prodávat. Dalšími hity byly Baby I Love You, Chain Of Fools a (You Make Me Feel Like) A Natural Woman, které patřily mezi její největší hity.

Od 1968 následovaly roky, kdy Aretha vyhrávala téměř každým rokem ceny Grammy za nejlepší R&B přednes, takže později se tato kategorie začala nazývat kategorií Arethy Franklinové. Celkem má 11 těchto cen. Další období bylo spojené s úspěšnými hity Think, The House That Jack Built, I Say a Little Prayer, Call Me a Don't Play That Song (You Lied).

Na konci 60. let byla pozice Franklinové jako jedné z nejlepších zpěvaček neotřesitelná. Alba byla v prodejnosti velmi úspěšná a songy se pravidelně umisťovaly na předních pozicích. V roce 1972 se Amazing Grace stává s více než 2 miliony prodaných alb až do roku 1996 nejprodávanějším gospelovým albem všech dob.

Od druhé poloviny 70. let nástup dalších hudebních proudů a problémy s nahrávací společností zapříčinily prudký pokles zpěvaččiny popularity a další alba šla s prodejností prudce dolů.

80. léta

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1980 Clive Davis vzal Arethu pod křídla své společnosti Arista Records. Singly United Together a Love All The Hurt Away — duet s Georgem Bensonem — vrátily zpěvačku do Top 10 na The Billboard R&B Singles Chart. V roce 1982 s albem Jump To It, produkovaným Lutherem Vandrossem, zaznamenává prodejní úspěchy a vysoké pozice na žebříčku.

80. léta jsou pro Arethu obdobím zkušeností s populární hudbou a několika úspěšných duetů například s Eurythmics (píseň Sisters Are Doing It For Themselves) nebo s Georgem Michaelem (duet I Knew You Were Waiting For Me). V roce 1987 Aretha Franklinová vstoupila do rock-and-rollové síně slávy jako první žena v historii hudby.

V roce 1987 se zpěvačka vrátila ke gospelu albem One Lord, One Faith, One Baptism, které však nebylo tak úspěšné jako album z roku 1972. Následovala alba Through The Storm z roku 1989 a What You See Is What You Sweat z roku 1991, která byla bez většího ohlasu.

Královna soulu

[editovat | editovat zdroj]
Aretha Franklin v roce 2007

Úspěch Aretha Franklinová zaznamenala v roce 1993, kdy bodovala píseň Deeper Love, objevující se ve filmu Sestra v akci 2. V roce 1994 Franklinová přišla s dalším hitem, který produkoval Babyface, baladou Willing To Forgive, která bodovala v amerických hitparádách. V roce 1995 uspěla s dalším hitem od Babyface na soundtracku k filmu Waiting To Exhale, na kterém se podílela s dalšími zpěvačkami jako Whitney Houston, Mary J. Blige, Brandy nebo CeCe Winans.

Franklinová úspěch zopakovala v roce 1998, kdy vyšlo hip hop soulové album A Rose Is Still A Rose. Úvodní píseň stejného názvu pod taktovkou Lauryn Hillové se stala dalším hitem. Ve stejném roce Franklinová vystoupila s operní písní Nessun Dorma, kterou vzala po nemocném Lucianu Pavarottim. Na předávání cen Grammy tato píseň byla mezi skladbami nejlépe hodnocenými hudebníky.

Posledními alby byly The Queen in Waiting z roku 2002, So Damn Happy z roku 2003 a Jewels in the Crown: All-Star Duets with the Queen z roku 2007.

V listopadu 2010 Aretha Franklinová zrušila všechny naplánované koncerty a veřejná vystoupení. Ve čtvrtek 2. prosince nastoupila do nemocnice na operaci. Na rady lékařů se na veřejnosti neměla objevit minimálně do května 2011.[4] Již v lednu 2011 v telefonním rozhovoru pro Wendy Wlliams Show [5] diváky ujistila, že bude vystupovat, že její zdravotní stav je dobrý.

Na slavnostním ceremoniálu 53rd Annual Grammy Awards 13. února 2011 jí vzdaly poctu v Special GRAMMY Tribute to the Queen of Soul zpěvačky: Christina Aguilera, Jennifer Hudson, Yolanda Adams, Martina McBride a Florence Welch.[6] Aretha Franklin se ceremoniálu nezúčastnila.

V úterý 3. května 2011 vydala na počest své padesátileté hudební kariéry novou desku s názvem "A Woman Falling Out Of Love". Je první nahrávkou, kterou Franklin vydává pod vlastním labelem Aretha's Records, nabízí balady, bluesové písně i gospely. Seznam skladeb: How Long I've Waited, Sweet Sixteen, This You Should Know, U Can't See Me, Theme From A Summer Place, The Way We Were, New Day, Put It Back Together Again, Faithful (featuring Karen Clark-Sheard), His Eye Is On The Sparrow (Performed by Eddie Franklin), When Two Become One, My Country 'Tis Of Thee (Bonus).

Úspěšná alba

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zemřela Aretha Franklinová. ‚Královně soulu‘ bylo 76 let. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2018-08-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nejlepším hlasem rockové historie se pyšní Aretha Franklinová. iDNES.cz [online]. 2008-11-12 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha: Mladá Fronta, 1987. Kapitola Aretha Franklinová, s. 114. 
  4. ↑ . http://musicserver.cz/clanek/32436/Aretha-Franklin-se-leci-z-vazne-nemoci/
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.wendyshow.com [online]. [cit. 2011-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-19. 
  6. ↑ http://www.grammy.com/news/stars-to-join-for-aretha-franklin-tribute

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
MusiCares Person of the Year
David Crosby (1991) • Bonnie Raitt (1992) • Natalie Coleová (1993) • Gloria Estefan (1994) • Tony Bennett (1995) • Quincy Jones (1996) • Phil Collins (1997) • Luciano Pavarotti (1998) • Stevie Wonder (1999) • Elton John (2000) • Paul Simon (2001) • Billy Joel (2002) • Bono (2003) • Sting (2004) • Brian Wilson (2005) • James Taylor (2006) • Don Henley (2007) • Aretha Franklinová (2008) • Neil Diamond (2009) • Neil Young (2010) • Barbra Streisandová (2011) • Paul McCartney (2012) • Bruce Springsteen (2013) • Carole King (2014) • Bob Dylan (2015) • Lionel Richie (2016) • Tom Petty (2017) • Fleetwood Mac (2018) • Dolly Parton (2019)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aretha_Franklinová&oldid=24047588“