Autonomní území Bougainville
| Autonomní území Bougainville | |
|---|---|
Bagana, aktivní vulkán v centrální části ostrova Bougainville | |
znak vlajka | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Arawa |
| Souřadnice | 6° j. š., 155° v. d. |
| Rozloha | 9 318 km² |
| Časové pásmo | +11 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 249 358 (2011) |
| Hustota zalidnění | 26,8 obyv./km² |
| Jazyk | angličtina, tok pisin a další jazyky |
| Správa regionu | |
| Stát | |
| Nadřazený celek | |
| Druh celku | autonomní území |
| Podřízené celky | 3 okresy |
| Vznik | 2000 |
| Měna | papuánská kina (PGK) |
| Mezinárodní identifikace | |
| Internetová doména | .pg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Autonomní území Bougainville (dříve používaný název Severní Šalomounovy ostrovy) je autonomní území státu Papua Nová Guinea. Tvoří jej především ostrovy Bougainville a Buka, které geograficky patří do souostroví Šalomounových ostrovů, ale politicky nespadají do stejnojmenného státu, ale k Papui Nové Guineji. Od vyhlášení nezávislosti Papui Nové Guineji prošly tyto ostrovy bouřlivým vývojem a pokusem od odtržení od státu. V současné době je ostrovům poskytnuta široká autonomie a od 23. listopadu do 7. prosince 2019 zde probíhalo referendum o vyhlášení samostatnosti.[1] Obyvatelé území v něm drtivou většinou rozhodli o tom, že si přejí nezávislost.[2]
Od roku 1885 byly severní Šalomounovy ostrovy (tzn. Bougainville, Buka, Santa Isabel, Choiseul a další menší ostrovy) součástí německé kolonie Německá Nová Guinea. Roku 1900 přešly ostrovy Santa Izabel a Choiseul pod správu Velké Británie, Německu zůstaly Buka a Bougainville. Na začátku první světové války v roce 1914 se německé državy v regionu ocitly pod správu Austrálie jako teritorium Severovýchodní Nová Guinea. Když Papua Nová Guinea vyhlásila nezávislost, bougainvillští obyvatelé to nepřijali a pod vedením Bougainvillské revoluční armády (BRA) založili 1. září 1975 separatistickou Republiku Severních Šalomounových ostrovů, tzv. Republiku Meekamui. V následujícím roce novoguinejské jednotky povstání potlačily a ostrov získal širokou autonomii v rámci Papuy Nové Guiney. Po zrušení autonomie roku 1989 vypukly další nepokoje a 17. května 1990 vznikla nezávislá Republika Bougainville s prezidentem Theodorem Miriongem, kterou však kromě Šalomounových ostrovů žádný stát neuznal. Až v roce 1998 bylo uzavřeno příměří a postupně normalizována situace. Roku 2000 byla území poskytnuta široká autononomie. Roku 2001 vláda slíbila vyhlásit do deseti let referendum o nezávislosti. K dalším nepokojům došlo v roce 2005, kdy se vůdce skupin rebelů operujících ve vnitrozemí Francis Ona prohlásil králem Bougainville. Po jeho smrti ostrov ovládl stoupenec dohody s vládou Joseph Kabui, který se stal prezidentem autonomních Severních Šalomounových ostrovů.
Referendum o nezávislosti
[editovat | editovat zdroj]Dne 7. prosince 2019 proběhlo referendum o nezávislosti Autonomního území Bouágainville na státu Papua Nová Guinea. Referenda se zúčastnilo 181 067 obyvatel provincie, z nichž se 176 928 hlasujících, tj. 97,7 % vyslovilo pro nezávislost na Papui Nové Guineji.[3] Výsledek referenda je pro parlament Papuy Nové Guineje nezávazný a konečné rozhodnutí závisí na jednání parlamentu.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Bougainville to vote on whether to become world's newest country. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Ostrov Bougainville míří k samostatnosti. E15.cz [online]. [cit. 2019-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Bougainville referendum: PNG region votes overwhelmingly for independence [online]. BBC, 2019-12-11 [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ostrov Bougainville se vyslovil pro nezávislost. Zřejmě vznikne nový stát. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2019-12-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Autonomní území Bougainville na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Autonomní území Bougainville