Béla Czirolnik
| Béla Czirolnik | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 1893 |
| Místo narození | Nitra |
| Datum úmrtí | 22. května 1937 (ve věku 43–44 let) |
| Místo úmrtí | Plešivec |
| Stát | Československo |
| Rodina | Heřman Czirolnik (bratr) |
| Sportovní informace | |
| Klub | Műegyetemi Atlétikai és Football Club Hoyerova boxerská škola |
| Manažeři | Heřman Czirolnik |
| Kategorie | těžká váha |
| Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2024 | |
Béla Czirolnik nebo slovensky Vojtech Czirolník (1893 Nitra – 22. května 1937 Plešivec) byl uherský a později československý zápasník a boxer židovského původu.
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]S boxingem začínal v Budapešti při studiích na vysoké škole v univerzitním klubu Műegyetemi AFC, ještě před první světovou válkou. Během války se dostal do ruského zajateckého tábora. Z tábora utekl a přes Skandinávii se vrátil domů. První světová válka měla na jeho psychice zanechat těžké rány.[1] Po zániku Rakousko-Uherska v roce 1918 měl obdržet československý pas, byť se usadil ve Vídni. Od roku 1919 vystupoval jako profesionál ve vídeňském hudebním divadle Apollo.
V roce 1920 vyzval k boxerskému zápasu Franka Rose, který krátce předtím přišel o republikový mistrovský pás v těžké váze. Zápas se uskutečnil 14. listopadu 1920 v Praze a vešel do dějin československého boxingu. Rozhodčí George Payne v 5. kole opustil po insultaci ring a zápas byl automaticky prohlášen za nerozhodný – zápas byl pomyslnou jiskrou ke vzniku první boxerské organizace UBP v Československu v roce 1921.[2][3] Odvetný zápas s Frankem Rosem doma ve Vídni v březnu 1921 prohrál a přišel tím prozatím o možnost ucházet se mistrovský titul.[4]
Od porážky s Rosem v březnu 1921 pomalu získával nálepku otloukánka profesionálního ringu. V dubnu 1922 prohrál s Němcem Otto Flintem K.O. v 6. kole.[5] V červenci porážka K.O. od dalšího Němce Michaela Steina a do třetice porážka v únoru 1923 od Němce Ernsta Rösemanna K.O. ve druhém kole. Jednalo se o přední německé boxery, kteří ho využili v přípravě na svůj vrcholný zápas sezóny. Po listopadové porážce od Američana Jimmyho Lyggetta v pražské Lucerně se z profesionálního ringu na čas ztratil.[6]
Hnacím motorem v jeho sportovní kariéře byl především jeho obchodně nadaný mladší bratr Heřman Czirolnik, který se po roce 1918 usadil v Praze. Existuje hypotéza, že za něho bez jeho vědomí domlouval zápasy, které vlastně on boxovat nechtěl. Je to známo z výpovědí držitele mistrovské pásu Franka Rose, kterého Béla Czirolnik v průběhu let přes český tisk neustále vyzýval k zápasu. Rose s výzvou pokaždé souhlasil, ale k dojednání smlouvy k zápasu nedocházelo.[7]
V roce 1926 vyšla v tisku zpráva, že plánuje odjet do Spojených států, potom co podepsal smlouvu s americkým manažerem Benny Leonardem.[8] V únoru 1927 se ucházel o uvolněný titul mistra republiky v lehké těžké váze.[9] Respektive ho přihlásil jeho mladší bratr Heřman. Od Heřmana Czirolnika začala jedna z jeho dalších zákulisních her o vyjednávání smlouvy.[10][11] Podařilo se mu natahováním docílit času pro svého bratra, který se o titul utkal až víc než měsíc od plánovaného termínu.[12][13] Termín zápasu s Járou Svobodou o titul republikového mistra v lehké těžké váze byl stanoven na 4. dubna na galavečeru v Lucerně. Československá unie boxerů profesionálů (ČsUBC) se z chyb poučila a po sjednání smlouvy si dala do podmínek, že pokud Béla Czirolnik odmítne za smluvené prize money 4 500 Kč nastoupit, tak ho diskvalifikuje.[14] Béla Czirolnik se tak po tři a půl letech objevil v profesionálním ringu. Zápas měl velmi dobrou úroveň. Ve druhém kole zasáhl svého soupeře přímo do nosu a způsobil mu krvavé zranění. Svoboda se však ze zranění dokázal v dalších kolech otřepat a v 5. kole zahájil protiofenzivu. Tu přestával zvládat a svoji tradiční taktikou klekáním u provazů na koleno si začal ulevovat – dosáhl tím toho, že nebyl počítán, ale zároveň toho, že na něho soupeř nemohl dle pravidel útočit. Svobodovi se však povedlo ho vyčerpat natolik, že v 9. kole spadl celou vahou na zem a byl odpočítán.[15][16]
Svůj poslední souboj mezi profesionály odboxoval v dubnu 1928 proti amatérskému mistru Evropy Heinu Müllerovi. Nováček v profesionálním ringu mu nedal šanci. Hned v úvodním kole od něho schytal sérii tvrdých ran, po kterých ležel několikrát na zemi a jen díky své houževnatosti dokázal první kolo přečkat. Ve druhém kole se situace opakovala, a byl by se snad nechal zabít, kdyby jeho bratr nevhodil ručník do ringu.[17]
Do Spojených států odplul v říjnu 1929 z Brém lodí George Washington.[18] Jak se mu za mořem dařilo však média nezmiňovala. Měl se údajně připravovat v tréninkovém centru Jacka Dempseye, což byl ve dvacátých letech dvacátého století v Československu boxerský idol mladých lidí. Později se do Evropy vrátil. Ke sklonku svého života upadl do depresí (trudnomyslnosti), ze kterých se léčil v psychiatrické léčebně v Plešivci na Slovensku. Zemřel v roce 1937 ve 44 letech.[19]
Výsledky zápasů
[editovat | editovat zdroj]| Profesionální zápasy v boxingu | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Výsledek | Bilance | Soupeř | Výsledek | Datum | Promoce | Místo |
| prohra | K.O. (2. kolo) | 4. dubna 1928 | Galavečer v Lucerně | |||
| vítězství | K.O. (6. kolo) | 3. ledna 1928 | Galavečer v Lucerně | |||
| prohra | K.O. (9. kolo) | 4. dubna 1927 | U.B.P. o titul rep. mistra v lehké těžké váze |
|||
| prohra | 23. listopadu 1923 | |||||
| remíza | 11. března 1923 | |||||
| prohra | 26. února 1923 | |||||
| vítězství | 14. prosince 1922 | |||||
| prohra | 26. července 1922 | |||||
| prohra | 12. dubna 1922 | |||||
| prohra | 5. dubna 1922 | |||||
| prohra | 31. července 1921 | |||||
| prohra | RSC (8. kolo) | 22. března 1921 | ||||
| vítězství | 9. února 1921 | |||||
| remíza | (5. kolo) | 14. listopadu 1920 | ||||
| vítězství | 20. června 1920 | |||||
| prohra | DQ | 30. listopadu 1919 | Boxerské zápasy na Cejlu | |||
| remíza | 10. kol | 28. listopadu 1919 | Boxerské zápasy na Cejlu | |||
| vítězství | 30. září 1919 | |||||
| vítězství | 30. září 1919 | |||||
| prohra | 27. září 1919 | |||||
| vítězství | 26. září 1919 | |||||
| vítězství | 25. září 1919 | |||||
| prohra | 21. září 1919 | |||||
| vítězství | 18. září 1919 | |||||
| vítězství | 16. září 1919 | |||||
| vítězství | 15. září 1919 | |||||
| prohra | 12. září 1919 | |||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Lidové noviny. 1937-5-24, s. 6. ISSN 1802-6265.
- ↑ Tribuna. 1920-11-16, s. 5. ISSN 1805-7179.
- ↑ Národní listy. 1920-11-15, s. 2. ISSN 1214-1240.
- ↑ Národní listy. 1921-3-23, s. 2. ISSN 1214-1240.
- ↑ Národní listy. 1922-4-13, s. 5. ISSN 1214-1240.
- ↑ Národní listy. 1923-10-24, s. 4. ISSN 1214-1240.
- ↑ BAF (boxing, athletika, football: všesport. revue). 1925-4-30, s. 5.
- ↑ Národní listy. 1926-11-16, s. 4. ISSN 1214-1240.
- ↑ Večerní České slovo. 1927-2-4, s. 6.
- ↑ Večerní České slovo. 1927-2-8, s. 6.
- ↑ Večerní České slovo. 1927-2-9, s. 6.
- ↑ Večer. 1927-2-21, s. 4.
- ↑ Večerní České slovo. 1927-4-2, s. 7.
- ↑ Večerní České slovo. 1927-3-29, s. 6.
- ↑ Večerní České slovo. 1927-4-5, s. 6.
- ↑ Večer. 1927-4-5, s. 4.
- ↑ Večer. 1927-4-5, s. 3.
- ↑ https://heritage.statueofliberty.org/passenger
- ↑ Polední list. 1937-5-23, s. 15. ISSN 1804-8838.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Béla Czirolnik na Wikimedia Commons