Bad Cannstatt
| Bad Cannstatt Cannstatt | |
|---|---|
znak vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°48′20″ s. š., 9°12′51″ v. d. |
| Nadmořská výška | 205 m n. m. |
| Stát | |
Bad Cannstatt | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,7 km² |
| Počet obyvatel | 71 285 (2020) |
| Hustota zalidnění | 4 536,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0711 |
| PSČ | 70331–70378 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bad Cannstatt je městská část Stuttgartu, metropole německé spolkové země Bádensko-Württembersko. Nachází se na severovýchodě města a protéká jí řeka Neckar. Žije zde přibližně 71 tisíc obyvatel. V místě se nachází devatenáct minerálních pramenů produkujících denně 220 milionů litrů vody, která je indikována na onemocnění nervového systému, kardiovaskulární poruchy i pro zlepšení trávení.[1] Bad Cannstatt proto udržuje partnerství s budapešťským obvodem Újbuda, který má největší termální lázně v Evropě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle archeologických nálezů lokalitu obývali již lovci mamutů. Římané zde koncem prvního století založili velké castrum chránící severní hranici říše.[2] Z roku 708 pochází první zmínka o osadě Condistat. V roce 746 se zde konal proslulý krvavý soud v Cannstattu. Roku 1330 získal Cannstatt městská práva. Od osmnáctého století se město stalo populárním lázeňským resortem. Rozvíjel se také průmysl, v roce 1862 vznikla továrna na textilní stroje Stücklen u. Terrot a v roce 1886 zde Gottlieb Daimler sestrojil první automobil se spalovacím motorem.[3] V roce 1887 jezdila ulicemi Cannstadtu první motorová tramvaj na světě. Potravinářství zastupovala čokoládovna Ritter a vinařství v trati Cannstatter Zuckerle. V roce 1905 byl Cannstatt připojen ke Stuttgartu a od roku 1933 užívá v názvu slovo Bad („lázně“).
Politika
[editovat | editovat zdroj]Starostové Cannstattu před rokem 1905
[editovat | editovat zdroj]- 1828–1848: Heinrich von Idler (1802–1878)
- 1848–1853: Pfäfflin
- 1854–1868: Ludwig Lemppenau (1801–1870)
- 1869–1880: Otto Heinrich Rupp (1824–1880)
- 1881–1905: Oskar Nast (1849–1907) (1885 se stal vyšším starostou - Oberbürgermeister)
Představitelé obvodu po spojení se Stuttgartem roku 1905
[editovat | editovat zdroj]- 1905 Christoph Mehl, zapisovatel rady
- 1909 Gustav Nass, zapisovatel rady
- 1917 Hermann Gann, zapisovatel rady
- 1927 Gustav Hahn,
- 1940 Diener (křestní jméno se nedalo zjistit)
- 22. duben 1945 – 30. srpen 1945: Erwin Renz, starosta
- 31. srpen 1945 – 31. leden 1947: Richard Wiedersheim, starosta
- 1. únor 1947 – 30. říjen 1956: Hermann Banhart
- 1. listopad 1956 – 30. duben 1982: Willi Schwenger
- 1. srpen 1982 – 30. srpen 2006: Hans Peter Fischer
- 1. září 2006 – 31. prosinec 2013: Thomas Jakob
- od 15. dubna 2014: Bernd-Marcel Löffler
Kultura a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Nachází se zde zámek Rosenstein s anglickým parkem, zoologická a botanická zahrada, přírodovědné muzeum, divadlo Wilhelma-Theater i sportovní stadiony MHPArena a Porsche-Arena. Evangelický městský kostel byl postaven v pozdněgotickém stolu Aberlinem Jörgem. Areál Cannstatter Wasen na břehu Neckaru hostí každoroční pivní slavnost Volksfest a další hromadné akce.[4] Bad Cannstatt je známý také velkým pašijovým procesím, které zde zavedli italští přistěhovalci.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Arrival Guides Dostupné online
- ↑ Stamps of the World Dostupné online
- ↑ National Motor Museum Dostupné online
- ↑ Deutsche Docs Dostupné online Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Bad Cannstatt na Wikimedia Commons
- Stránky města Stuttgart