Blaise Compaoré
| Blaise Compaoré | |
|---|---|
| Prezident Burkiny Faso | |
| Ve funkci: 15. října 1987 – 31. října 2014 | |
| Předchůdce | Thomas Sankara |
| Nástupce | Honoré Traoré (dočasná hlava státu) |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Congress for Democracy and Progress (od 1996) Union of Burkinabé Communists (1984–1989) Organization for Popular Democracy – Labour Movement (1989–1996) |
| Narození | 3. února 1951 (73 let) Ouagadougou |
| Choť | Chantal Compaoré |
| Profese | politik a státník |
| Náboženství | katolicismus |
| Ocenění | Národní řád Burkiny Faso Národní řád za zásluhy |
| Commons | Blaise Compaoré |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blaise Compaoré (* 3. února 1951, Ziniaré, Horní Volta, dnešní Burkina Faso) je bývalým prezidentem afrického státu Burkina Faso. Rezignoval po 27 letech vlády 31. října 2014.[1]
Životopis a politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Blaise Compaoré měl podobně jako jeho přítel z mládí a předchůdce v pozici hlavy státu Thomas Sankara důstojnický výcvik a vojenskou kariéru. Do nejvyšší politiky se dostal poté, co ho Sankara, jehož vynesl k moci státní převrat v roce 1982, jmenoval státním tajemníkem. Přestože oba sdíleli podobné levicové přesvědčení, jako čelní představitelé státu se začali politicky i osobně rozcházet. Compaoré se obával o svoje postavení, a tak 15. října 1987 provedl vojenský převrat, při kterém byl Sankara popraven a spolu s ním dalších 13 vládních představitelů.
Oficiálně ve svém programu hodlal obnovit socialistickou revoluci zahájenou Sankarou, v praxi však mnoho státní podniků zprivatizoval, přijal ekonomická úsporná opatření a navázal užší vztahy se západními zeměmi, především s Francií. Původní snaha zavést v zemi jednostranický systém narazila na široký odpor, a tak musel r. 1991 Compaoré souhlasit s konáním pluralitních voleb. Jednání vlády a opozice o přechodném uspořádání země při její demokratizaci bylo neúspěšné a vyústilo v ozbrojené nepokoje a opoziční bojkot voleb. Compaoré tak byl bez protikandidáta zvolen prezidentem, avšak voleb se účastnilo jen malé procento voličů.
Compaoré oficiálně zavrhl marxismus, pokračoval v liberalizaci ekonomiky a zapojil Burkinu Faso do restrukturalizačních projektů Světové banky. Na mezinárodní scéně si vydobyl pověst západoafrického mírotvůrce, neboť často hostil jednání mezi znepřátelenými skupinami bojujícími v sousedních zemích o moc.
Roku 1998 byl Compaoré opětovně zvolen prezidentem na další sedmileté období. Změna ústavy mu umožnila i kandidaturu a vítězství ve zpochybňovaných volbách v listopadu 2005 a nově i 21. listopadu 2010 [2], kdy získal 85 % odevzdaných hlasů, ve skutečnosti ho však volilo pouze 10 % populace země.[3]
Přestože opozice a časté demonstrace vyjadřovaly nesouhlas s Compaoréovou vládou, jeho pozice zůstávala dlouho pevná. Rezignoval až po protestech po 27 letech vlády 31. října 2014.[1] V televizním prohlášení předal svou moc veliteli ozbrojených sil generálu Honoré Traorému. To však vyvolalo odpor některých opozičních skupin, které upozorňovaly na dlouhodobou spolupráci mezi generálem a odstupujícím prezidentem a zdůrazňovaly generálovu loajalitu k bývalé hlavě státu. 1. listopadu 2014 se stal dočasnou hlavou státu Yacouba Isaac Zída, který měl větší podporu veřejnosti a získal i podporu armády.[4][5]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]velkokříž Národního řádu za zásluhy – Guinea
velkostuha Řádu jasného nefritu, Tchaj-wan, červenec 1994[6]
velkokříž Národního řádu Mali, Mali, srpen 2013[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/290911-prezident-burkina-fasa-rezignoval-kdo-prevezme-moc-je-nejasne/
- ↑ Archivovaná kopie. www.connectionivoirienne.net [online]. [cit. 2010-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-25.
- ↑ Archivovaná kopie. www.connectionivoirienne.net [online]. [cit. 2010-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-25.
- ↑ Army backs new Burkina Faso leader. BBC News. 2014-11-01. Dostupné online [cit. 2020-05-01]. (anglicky)
- ↑ Confusion over Burkina Faso leader. BBC News. 2014-11-01. Dostupné online [cit. 2020-05-01]. (anglicky)
- ↑ Veney, Cassandra R.; Payne, Richard J. (2001). "Taiwan and Africa: Taipei's Continuing Search for International Recognition". Journal of Asian and African Studies. 36 (4): 447. doi:10.1163/15685210152691972 (inactive 16 July 2024).
Given its economic power, Taiwan has generously rewarded its political allies in Africa. For example, in July 1994, President Blaise Compaore of Burkina Faso, accompanied by his wife and an entourage of more than twenty officials, visited Taiwan shortly after reestablishing diplomatic relations with Taipei. Compaore was presented with the key to Taipei and President Lee Teng-hui conferred the Order of Brilliant Jade on him in recognition of his contribution to strengthening ties between the two countries.
- ↑ L'INDÉPENDANT. Au cours d’une tournée de 32 heures à Abuja, Cotonou et Ouagadougou : Dioncounda Traoré élève les présidents Goodluck Jonathan, Yayi Boni et Blaise Compaoré à la Dignité du Grand-Croix de l’Ordre National du Mali | maliweb.net [online]. 2013-08-19 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Blaise Compaoré na Wikimedia Commons
| Prezident Burkiny Faso | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Thomas Sankara |
1987 – 2014 Blaise Compaoré |
Nástupce: Honoré Traoré jako přechodná hlava státu |