Brynza
| Brynza | |
|---|---|
| Složení | |
| ovčí mléko, kozí mléko a kravské mléko | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brynza (z rumunského brânză „tvaroh“, slovensky bryndza; někdy také brymza, brindza[1]) je měkký, míšený a solený sýr vyráběný z hrudkového ovčího mléka, tvarohu, někdy i kravského či kozího. Vyrábí se v karpatských zemích: na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, na Ukrajině a na Moravě. Konzumují jej ale i v Rakousku, Bavorsku (Brimsen, Liptauer Käse tj. liptovský sýr), Česku a jinde.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Na Slovensku se začala podomácku vyrábět nejspíš vlivem Valachů (t. j. asi 15. století) a používat jak ve slovenské, slezské a moravské kuchyni. V 18. století ve více městech vznikly brynzárenské manufaktury (první roku 1787 v Detvě,[2] druhá ve Zvolenské Slatině).
Výroba slovenské ovčí brynzy
[editovat | editovat zdroj]Nejprve se zasýří sladké ovčí mléko. Tato surovina se nechá zaschnout na salaši, čímž vznikne hrudkový ovčí sýr. Ten se přenese do brynzárny, kde se třídí a umývá vodou. Poté se nechá vyzrát při 20 °C v sýrařských vanách. Následně se z tohoto sýra odstraní kůra, vytlačí se z něj přebytečná tekutina (syrovátka) a rozdrtí se. Rozdrcená sušinová hmota se posolí a rozetře na válcích, čímž vznikne brynza.
Liptovská brynza se balí do typických dřevěných polosudů (škopků, slovensky geletiek).
Druhy
[editovat | editovat zdroj]- Liptovská – vyrábí se jen v (pod)horských oblastech v době laktace ovcí; 50 % sušiny; 50 % tuku v sušině
- Letní – obsahuje i kravský mlékárenský sýr; 46 % sušiny, 40 % tuku v sušině
- Jasienka – podzimní, nejtučnější brynza[1]
- Zimní – skládá se ze skladovaného ovčího sýra a čerstvého kravského mlékárenského (plnotučného anebo polotučného) kravského sýra; 46 % sušiny; 50 % tuku v sušině
Zdravotní účinky brynzy
[editovat | editovat zdroj]Brynza obsahuje užitečné laktobakterie: Lactobacellius casei, Lactococcus lactis, Leuconostoc mesenteroides, Lactobacillus plantarum atd, díky kterým podporuje správnou funkci trávicího systému, kde působí jako probiotikum. Příznivé účinky dále obsahují snížení škodlivého cholesterolu, úprava hladiny cukru v krvi a snížení krevního tlaku.[3][4][5]
Pokrmy s brynzou
[editovat | editovat zdroj]- Halušky s brynzou
- Brynzové pirohy
- Pomazánka z brynzy
- Brynzová polévka
- Těstoviny s brynzovou omáčkou
- Zapečené brambory s brynzou
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ottův slovník naučný, heslo Brynza
- ↑ História Detvy [online]. Dostupné online.
- ↑ BAUER, Milan. Slovenský zázrak brynza: Napraví trávení a je považována za elixír mládí [online]. 16. 6. 2017. Dostupné online.
- ↑ Brynza a zdraví – co je na "bryndze" tak super? [online]. 20. 12. 2013. Dostupné online.
- ↑ Bryndza má zázračné účinky [online]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu brynza na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo brynza ve Wikislovníku
- (slovensky)Bryndza je biele zlato, lekári ju ospevujú