Gavriil Ilizarov

Gavriil Abramovič Ilizarov
Gavriil Abramovič Ilizarov
Narození	15. června 1921; Bělověž
Úmrtí	24. července 1992 (ve věku 71 let); Kurgan
Alma mater	Krymská státní lékařská univerzita S. I. Georgijevského (do 1944)
Pracoviště	Russian Ilizarov Scientific Center for Restorative Traumatology and Orthopaedics
Obory	ortopedie a lékařství
Ocenění	Leninův řád; Řád nezávislosti; komandér Řádu za zásluhy o Italskou republiku; čestný občan Kurganské oblasti; zasloužilý vynálezce RSFSR; … více na Wikidatech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gavriil Abramovič Ilizarov (Гавриил Абрамович Илизаров; 15. června 1921 Bělověž^{[pozn. 1]} – 24. července 1992 Kurgan)^[1] byl sovětský ortoped židovského původu.

Vystudoval v roce 1944 Krymskou lékařskou akademii. Působil v nemocnici v Kurganu na Sibiři, kde bylo v roce 1971 zřízeno výzkumné centrum traumatologie. Vynalezl Ilizarovův aparát, sloužící k zevní fixaci zlomených končetin pomocí Kirschnerových drátů.^[2] K jeho pacientům patřili atlet Valerij Brumel nebo horolezec Carlo Mauri. Ilizarovova metoda umožňovala také prodloužit kosti u lidí s trpasličím vzrůstem.^[3]

Byl autorem 208 patentů. Získal titul zasloužilý lékař RSFSR (1965), Leninovu cenu (1978), vyznamenání Hrdina socialistické práce (1981) a v roce 1991 se stal řádným členem Ruské akademie věd. Ljudmila Karačkinová po něm pojmenovala planetku 3750 Ilizarov.

Odkazy