Giuseppe Conte

Giuseppe Conte
Giuseppe Conte
58. předseda vlády Italské republiky
	Ve funkci:; 1. června 2018 – 13. února 2021
Prezident	Sergio Mattarella
Předchůdce	Paolo Gentiloni
Nástupce	Mario Draghi
4. předseda Hnutí pěti hvězd
Úřadující
	Ve funkci od:; 6. srpna 2021
Předchůdce	Vito Crimi
Stranická příslušnost
Členství	Hnutí pěti hvězd (od 2021)
	Nestraník
v italské vládě	nezávislý (2018–2021)
Rodné jméno	Giuseppe Conte
Narození	8. srpna 1964 (60 let); Volturara Appula
Příbuzní	Ewa Aulinová (tchyně)
Alma mater	Univerzita La Sapienza (do 1988); Yaleova právnická fakulta
Profese	právník, politik, akademik a advokát
Náboženství	katolicismus
Ocenění	honoris causa
Podpis
Commons	Giuseppe Conte
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giuseppe Conte (* 8. srpna 1964, Volturara Appula) je italský právník, advokát a politik. Dne 21. května 2018 byl předsedou Rady ministrů Itálie navržen na italského předsedu vlády,^[2] návrh byl předán prezidentovi Itálie Sergiovi Mattarellovi.^[3] Dne 23. května 2018 byl pozván do Kvirinálského paláce, aby získal od prezidenta Sergia Mattarelly mandát k vytvoření nového kabinetu.^[4]^[5] V tradičním prohlášení po jeho jmenování prohlásil, že bude „obhájcem práv italského lidu“.^[6] Poté, co prezident republiky odmítl jmenovat do jeho vlády na post ministra financí Paola Savonu, rezignoval. Posléze se přesto stal – jako nestraník – předsedou vlády koalice mezi Hnutím pěti hvězd vedeném Luigim Di Maio a stranou Lega (dříve Lega Nord) vedenou Matteem Salvinim.

Po roztržce mezi Hnutím pěti hvězd a Legou, která se prohloubila od července 2019, ohlásil Conte dne 20. srpna 2019 v italském Senátu svou rezignaci na post předsedy vlády a ostře kritizoval ministra Salviniho, který podle něj tuto vládní krizi vyvolal.^[7]

Po rozpadu koalice byl Conte pověřen sestavením nové vlády^[8] a došlo k dohodě mezi Hnutím pěti hvězd a Demokratickou stranou. Tyto dvě strany sestavily novou vládu a Conte se opět stal premiérem.^[9]

Reference

↑ Dostupné online.
↑ Italy populists name PM candidate. BBC News [online]. 2018-05-21 [cit. 2018-05-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Chi è Giuseppe Conte. www.adnkronos.com [online]. 2018-05-21 [cit. 2018-05-22]. Dostupné online. (italsky)
↑ ABC NEWS. The Latest: Premier-designate confirms Italy's place in EU. ABC News [online]. [cit. 2018-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-24. (anglicky)
↑ CUSTODERO, Alberto; RUBINO, Monica. Di Battista all'attacco di Mattarella: "Non si opponga agli italiani". La lunga giornata del Colle. Repubblica.it [online]. 2018-05-23 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. (italsky)
↑ Governo, Conte incaricato da Mattarella: "Sarò lʼavvocato difensore degli italiani" - Tgcom24. Tgcom24 [online]. 2018-05-23 [cit. 2018-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-24. (italsky)
↑ Italiens Regierung am Ende. Conte attackiert Salvini und tritt zurück. (Italská vláda na konci. Conte útočí na Salviniho a odstupuje.) T-Online.de, [1], 20. srpna 2019, 17:41 hod. (německy).
↑ Italský premiér Conte dostal pověření sestavit vládu, Salvini je ze hry. iDNES.cz [online]. 2019-08-29 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.
↑ PALATA, Luboš. Premiér Conte v čele nové italské vlády. Bez Salviniho. www.denik.cz. 2019-08-30. Dostupné online [cit. 2019-11-02].

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Giuseppe Conte na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[db8a0e7c598720060bfe3541050d11612522fcc9-1] Dostupné online.

[2] Italy populists name PM candidate. BBC News [online]. 2018-05-21 [cit. 2018-05-22]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Chi è Giuseppe Conte. www.adnkronos.com [online]. 2018-05-21 [cit. 2018-05-22]. Dostupné online. (italsky)

[4] ABC NEWS. The Latest: Premier-designate confirms Italy's place in EU. ABC News [online]. [cit. 2018-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-24. (anglicky)

[5] CUSTODERO, Alberto; RUBINO, Monica. Di Battista all'attacco di Mattarella: "Non si opponga agli italiani". La lunga giornata del Colle. Repubblica.it [online]. 2018-05-23 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. (italsky)

[6] Governo, Conte incaricato da Mattarella: "Sarò lʼavvocato difensore degli italiani" - Tgcom24. Tgcom24 [online]. 2018-05-23 [cit. 2018-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-24. (italsky)

[7] Italiens Regierung am Ende. Conte attackiert Salvini und tritt zurück. (Italská vláda na konci. Conte útočí na Salviniho a odstupuje.) T-Online.de, [1], 20. srpna 2019, 17:41 hod. (německy).

[8] Italský premiér Conte dostal pověření sestavit vládu, Salvini je ze hry. iDNES.cz [online]. 2019-08-29 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online.

[9] PALATA, Luboš. Premiér Conte v čele nové italské vlády. Bez Salviniho. www.denik.cz. 2019-08-30. Dostupné online [cit. 2019-11-02].

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Premiéři Itálie

Alcide De Gasperi (1945–1953) • Giuseppe Pella (1953–1954) • Amintore Fanfani (1954) • Mario Scelba (1954–1955) • Antonio Segni (1955–1957) • Adone Zoli (1957–1958) • Amintore Fanfani (1958–1959) • Antonio Segni (1959–1960) • Fernando Tambroni (1960) • Amintore Fanfani (1962–1963) • Giovanni Leone (1963) • Aldo Moro (1963–1968) • Giovanni Leone (1968) • Mariano Rumor (1968–1970) • Emilio Colombo (1970–1972) • Giulio Andreotti (1972–1973) • Mariano Rumor (1973–1974) • Aldo Moro (1974–1976) • Giulio Andreotti (1976–1979) • Francesco Cossiga (1979–1980) • Arnaldo Forlani (1980–1981) • Giovanni Spadolini (1981–1982) • Amintore Fanfani (1982–1983) • Bettino Craxi (1983–1987) • Amintore Fanfani (1987) • Giovanni Goria (1987–1988) • Ciriaco de Mita (1988–1989) • Giulio Andreotti (1989–1992) • Giuliano Amato (1992–1993) • Carlo Azeglio Ciampi (1993–1994) • Silvio Berlusconi (1994–1995) • Lamberto Dini (1995–1996) • Romano Prodi (1996–1998) • Massimo D'Alema (1998–2000) • Giuliano Amato (2000–2001) • Silvio Berlusconi (2001–2006) • Romano Prodi (2006–2008) • Silvio Berlusconi (2008–2011) • Mario Monti (2011–2013) • Enrico Letta (2013–2014) • Matteo Renzi (2014–2016) • Paolo Gentiloni (2016–2018) • Giuseppe Conte (2018–2021) • Mario Draghi (2021–2022) • Giorgia Meloniová (od 2022)