Přeskočit na obsah

David Uhlíř

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. David Uhlíř
Soudce Ústavního soudu ČR
Úřadující
Ve funkci od:
10. prosince 2014
Narození18. července 1954 (70 let)
Boskovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťJUDr. Pavlína Uhlířová, Ph.D.
RodičeHana Uhlířová, JUDr. Vladimír Uhlíř
Děti4 děti
PříbuzníPetra Skoupilová, teta
Alma materUniverzita Karlova
Profeseadvokát, soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Uhlíř (* 18. července 1954 Boskovice[1][2]) je český advokát, od prosince 2014 soudce Ústavního soudu České republiky.

Život

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1969 až 1973 vystudoval gymnázium v Praze 6 a původně se chtěl věnovat architektuře,[3] přešel však na práva (v letech 1975 až 1979 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy) a poté nepřetržitě pracoval v advokacii. V roce 1981 složil rigorózní zkoušku a získal tak titul JUDr. V roce 1983 složil advokátní zkoušky a stal se členem Městského sdružení advokátů v Praze, zabýval se zejména trestním právem. Do roku 1989 byl členem KSČ,[1] věnoval se však i obhajobě a zastupování klientů perzekvovaných z politických důvodů.

Je zakládajícím členem advokátní kanceláře Uhlíř, Homola a společníci. Zastupoval jak velké společnosti v jejich obchodních sporech, tak v rámci služby pro bono nemajetné klienty. Byl místopředsedou České advokátní komory, svého času ale také tajemníkem na pražském magistrátu. Kromě právní praxe se věnuje i teorii, zejména občanskému a obchodnímu právu, a přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. David Uhlíř je členem zkušební komise pro advokátní zkoušky a zkoušky způsobilosti pro obor občanské, rodinné a pracovní právo.[4] Před svým jmenováním ústavním soudcem působil jako insolvenční správce a likvidátor obchodních společností.

Ústavní soudce

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 se prezident republiky Miloš Zeman rozhodl jmenovat jej soudcem Ústavního soudu,[5] kandidaturu Davida Uhlíře podpořil předseda soudu Pavel Rychetský[6] a prezident republiky získal 3. prosince i nutný souhlas Senátu.[7] Jmenován byl 10. prosince 2014.[8]

Judikatura

[editovat | editovat zdroj]

David Uhlíř coby soudce zpravodaj předložil řadu rozhodnutí Ústavního soudu, jimiž se Ústavní soud pokusil zmírnit v minulosti způsobené křivdy. Především v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3943/14,[9] coby soudce zpravodaj, dospěl k závěru, že určovací žaloba je přípustným způsobem uplatnění nároků na odčinění majetkových a nemajetkových křivd, způsobených mocenskými orgány nacistického Německa v letech 1938–1945, jestliže se jedná o nároky vůči státu a nezasahující do práv jiných osob. Není tedy obcházením restitučních předpisů, jestliže stěžovatel uplatňuje své nároky určovací žalobou, protože je nemohl bez vlastní viny a pro vážnou překážku podle restitučních předpisů uplatnit včas a uplatňuje je bez zbytečného odkladu po odpadnutí této překážky.

S odkazem na to, co vyslovil Karl Jaspers (Otázka viny: Příspěvek k německé otázce, Academia, Praha, 2006), Ústavní soud konstatoval, že veškeré křivdy napravit nelze a vše zcela odškodnit také není možno; ale to, co zbývá, i když se jedná třeba jen o zanedbatelnou nápravu z hlediska celkově způsobeného utrpení, tedy to, co je možné a zároveň správné a spravedlivé vykonat, je přirozenoprávní povinností orgánů materiálního právního státu učinit.

Ústavní soud se v citovaném rozhodnutí dále vyrovnal s napětím mezi účely práva, když obecné blaho, spravedlnost a právní jistota jsou nejvyšší cíle práva, ale ne v příjemné shodě, nýbrž v příkrém rozporu vůči sobě navzájem (Gustav Radbruch: O napětí mezi účely práva, Wolters Kluwer, Praha, 2012, str. 95). V posuzovaném případě se může požadavek individuální spravedlnosti stěžovatele jevit v rozporu s požadavkem právní jistoty. Mohlo by se jevit, že ponechání předmětných nemovitostí ve státním vlastnictví by bylo v souladu s obecným blahem, avšak okolnosti, za kterých prarodiče stěžovatele o svůj majetek přišli, to nedovolují. Hrůzné zločiny, spáchané na československých občanech za okupace, často právě pod záminkou obecného blaha (árijské rasy, Třetí říše apod.), nedovolují, aby takovou argumentaci akceptoval jakýkoliv soud státu, který si váží sám sebe i lidských práv svých (i cizích) občanů.

Dále v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 4004/14[10][11] ve sporu paní Zdeny Mašínové, dcery důstojníka a odbojáře Josefa Mašína Ústavní soud (pouze jako obiter dictum, aniž by mohl předjímat řešení zkoumané věci) uvedl, že by bylo v tomto případě vhodné, aby stát jako výraz úcty k památce generálmajora in memoriam Josefa Mašína hledal takové řešení vlastnických vztahů, aby jeho rodný dům byl důstojnou památkou na něj. To, jak uzavírá soud, jistě zabezpečí mnohem lépe rodina stěžovatelky, než stát nebo Státní pozemkový úřad, které jej nechávají chátrat. Ústavní soud se v projednávané věci vyjádřil v tom smyslu, že sice není věcí obecných soudů, aby poučovaly žalobce o hmotném právu, nicméně je jejich povinností neuplatňovat přehnaně pozitivistický přístup nad podstatu práva na soudní ochranu, ale v mezích daných ústavními předpisy a zákony nalézat individuální spravedlnost.

Publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

Je autorem mnoha článků a také jedním ze spoluautorů komentáře k novému občanskému zákoníku vydaného nakladatelstvím Wolters Kluwer, a. s. a komentáře k zákonu o advokacii a stavovským předpisům od stejného nakladatelství.[12] Věnuje se i přednáškové činnosti.[13]

Z řady článků publikovaných Davidem Uhlířem lze zmínit například: „Vliv nového občanského zákoníku na vztahy mezi advokátem a klientem“,[14] „První zkušenosti s novým občanským zákoníkem“,[15] „Jak psát ústavní stížnosti“,[16] „Nullum crimen sine lege“.[17]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b JUDr. David Uhlíř [online]. Brno: Ústavní soud České republiky [cit. 2014-12-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ KRAMER, Jaroslav. Soudit na Ústavním soudu je pro právníka asi ta nejhezčí práce. EPRAVO.CZ [online]. 2014-10-09 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ KRAMER, Jaroslav. „Pro začínajícího advokáta je téměř nemožné začít si sám advokátní praxi.“. EPRAVO.CZ [online]. 2013-03-07 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Seznam členů zkušební komise pro advokátní zkoušky a zkoušky způsobilosti [online]. Česká advokátní komora [cit. 2016-03-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zeman navrhl Davida Uhlíře do Ústavního soudu. ČT24 [online]. 2014-10-07 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rychetský: Uhlíř má dobrou pověst jako advokát i z hlediska mravní integrity. Deník.cz [online]. 2014-10-08 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ústavní soud bude kompletní. Senát souhlasí s nominací Uhlíře. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-12-03 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ústavní soud má všech 15 členů, Zeman jmenoval Uhlíře. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-12-10 [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 2. 8. 2016, sp. zn. I. ÚS 3943/14, [cit. 2017-05-05]. Dostupné online.
  10. ↑ Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. I. ÚS 4004/14, [cit. 2017-05-05]. Dostupné online.
  11. ↑ Soudce zpravodaj David Uhlíř o případu statku Mašínových. ČT24 [online]. [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zákon o advokacii a stavovské předpisy. Komentář. [s.l.]: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-631-1. 
  13. ↑ JUDr. David Uhlíř - Unie obhájců [online]. YouTube.com. Dostupné online. 
  14. ↑ UHLÍŘ, David. Vliv nového občanského zákoníku na vztahy mezi advokátem a klientem. Bulletin advokacie [online]. Česká advokátní komora, 2013-06-06 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ UHLÍŘ, David. První zkušenosti s novým občanským zákoníkem. Bulletin advokacie. 2014, čís. 7–8, s. 34–37. Dostupné online. 
  16. ↑ UHLÍŘ, David. Jak psát ústavní stížnosti. epravo.cz [online]. 2015-10-15 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ UHLÍŘ, David. Nullum crimen sine lege. epravo.cz [online]. 2016-01-07 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Soudci Ústavního soudu České republiky
Jmenovaní Václavem Havlem
Iva Brožová (1993–1999) • Vojtěch Cepl (1993–2003) • Vladimír Čermák (1993–2003) • Vojen Güttler (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Miloš Holeček (1993–2003) • Pavel Holländer (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Vladimír Jurka (1993–2003) • Zdeněk Kessler (1993–2003) • Vladimír Klokočka (1993–2003) • Vladimír Paul (1993–2002) • Antonín Procházka (1993–2003) • Vlastimil Ševčík (1993–2002) • Eva Zarembová (1993–2003) • Ivana Janů (1993–2002, 2004 znovu jmenována Václavem Klausem) • Pavel Varvařovský (1994–2004) • Jiří Malenovský (2000–2004) • Eliška Wagnerová (2002–2012) • František Duchoň (2002–2012) • Jiří Mucha (2003–2013)
Jmenovaní Václavem Klausem
Miloslav Výborný (2003–2013) • Vojen Güttler (2003–2013) • Pavel Holländer (2003–2013) • Pavel Rychetský (2003–2013, 2013 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Dagmar Lastovecká (2003–2013) • Jan Musil (2003–2013, 2014 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Jiří Nykodým (2003–2013) • Stanislav Balík (2004–2014) • Michaela Židlická (2004–2014) • Ivana Janů (2004–2014) • Vlasta Formánková (2005–2015) • Vladimír Kůrka (2005–2015)
Jmenovaní Milošem Zemanem
Pavel Rychetský (2013–2023) • Jaroslav Fenyk (2013–2023) • Jan Filip (2013–2023) • Milada Tomková (2013–2023) • Vladimír Sládeček (2013–2023) • Ludvík David (2013–2023) • Kateřina Šimáčková (2013–2021) • Radovan Suchánek (2013–2023) • Jan Musil (2014–2019) • Jiří Zemánek (2014–2024) • Vojtěch Šimíček (od 2014–2024) • Tomáš Lichovník (od 2014-2024) • David Uhlíř (od 2014) • Jaromír Jirsa (od 2015) • Josef Fiala (od 2015) • Pavel Šámal (od 2020) • Jan Svatoň (od 2023)
Jmenovaní Petrem Pavlem
Josef Baxa (od 2023) • Jan Wintr (od 2023) • Daniela Zemanová (od 2023) • Kateřina Ronovská (od 2023) • Veronika Křesťanová (od 2023) • Lucie Dolanská Bányaiová (od 2023) • Zdeněk Kühn (od 2023) • Milan Hulmák (od 2024) • Tomáš Langášek (od 2024) • Jiří Přibáň (od 2024)
Předsedové jsou uvedeni tučně.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_Uhlíř&oldid=24411686“