Přeskočit na obsah

Dropout

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dropout v odborné terminologii označuje předčasný odchod ze studia. Jinými slovy znamená odchod studenta ze školy před jejím dokončením. Téměř výhradně se pak týká středního vzdělávání, ale lze se s ním setkat i na úrovni vysokého školství. Většina autorů se shoduje, že dropout je následkem dlouhodobého procesu, který může sahat daleko do minulosti studenta.[1][2][3][4]

Faktory dropoutu

[editovat | editovat zdroj]

Pro zkoumání příčin dropoutu a jeho popis, zavedli autoři Jordan et al. a Watt a Roessingh tři faktory, které způsobují dropout.[1][4]

Push faktory

[editovat | editovat zdroj]

Z pohledu push faktorů dochází k vyloučení studenta ze školy ve chvíli, kdy dlouhodobě není schopen dostát školním povinnostem. Typicky se jedná o nevyhovující prospěch (propadá), vysokou absenci (chodí za školu), hrubé porušení pravidel chování nebo kombinaci těchto problémů. Nejedná se o studentovo rozhodnutí zanechat studia, nýbrž o rozhodnutí školy studenta vyloučit.[4]

Pull faktory

[editovat | editovat zdroj]

V tomto případě leží rozhodnutí zanechat studia na straně studenta. K rozhodnutí je hnán faktory, které nesouvisí s děním ve škole, ale mimo ni. Takovými faktory mohou být např. finanční problémy, nutnost starat se o nemocného člena rodiny, těhotenství nebo odchod do zaměstnání. Motivace školu dokončit je přebita silnější motivací, která její dokončení znemožňuje.[4]

Falling out faktory

[editovat | editovat zdroj]

I v případě falling out faktorů je to student, který se rozhodne školu opustit, avšak na rozdíl od pull faktorů student zcela ztrácí motivaci školu dokončit. Neopouští ji ani kvůli neplnění školních povinností, ani kvůli vnějším faktorům popsaným výše. U studenta dojde k rozčarování vůči škole a vzdělání, stane se apatickým a škola a vzdělání pro něj zcela ztratí hodnotu. K tomu může dojít pokud dlouhodobě vnímá svůj prospěch jako nedostatečný nebo pokud se mu nedostává dostatek podpory, ať už ze strany školy, rodiny nebo přátel.[1]

Odpoutávání se podle Finna

[editovat | editovat zdroj]

Finn rozlišil dva modely odpoutávání se od školy a školního vzdělávání. Popsal dva modely, které na dropout nahlížejí jako na dlouhodobý proces, který může začít dlouho před samotným odchodem ze školy.[2]

Frustrační model

[editovat | editovat zdroj]

Starší z obou modelů popisuje stav, kdy školní neúspěšnost studenta vede k nízkému sebevědomí a to k delikventnímu chování. V kombinaci s negativním působením vrstevníků a nedostatečné podpory ze strany školy (frustrace) vzniká cyklus, který nakonec vyústí odchodem studenta, nebo jeho vyloučením ze školy.[2]

Participativně identifikační model

[editovat | editovat zdroj]

Novější model nahlíží na předčasný odchod z pohledu účasti na školních aktivitách. Aktivitami se myslí jednak povinnosti vyplývající ze školní docházky, ale i aktivity nad její rámec. Model potom říká, že student, který je málo aktivní (participace) ve školní výuce, tak dosahuje nižších výkonů a tím se snižuje jeho přimknutí (identifikace) ke škole. Nižší identifikace dále oslabuje participaci studenta a celá situace se opakuje, dokud nedojde k odchodu studenta, nebo jeho vyloučení.[2]

Prevence dropoutu

[editovat | editovat zdroj]

Pro prevenci dropoutu neexistuje jedno správné řešení, které funguje univerzálně. Veškeré programy předcházející dropoutu musí být šité na míru školám, studentům a rodinám, kteří školu navštěvují a zároveň musí aktivně problém dropoutu řešit, namísto aby pouze popisovaly jeho možné příčiny. Náklady na tyto programy jsou minimální v porovnání s náklady, které souvisí s neabsolvováním středoškolského vzdělání.[5]

James M. McPartland definoval čtyři kategorie, které by měl program prevence dropoutu zahrnovat:

  • příležitosti k úspěchu ve škole – aby student dosáhl maximální snahy v plnění školních povinností, musí cítit, že v jejich plnění uspět může;
  • lidské klima péče a podpory – student potřebuje vnímat dospělé ve škole, že jsou na jeho straně a připraveni mu pomoci v dosahování školních cílů;
  • smysl školy pro budoucnost studentů – student musí vztahovat školní práci ke svému životu a budoucím cílům, aby věnoval učení maximální úsilí;
  • pomoc s osobními problémy – student musí být prost závažných osobních problémů, pokud má plnit svoji roli studenta a své povinnosti.[6]

Montecelová, Cortezová a Cortez dodávají, že každý program by měl obsahovat způsob, jak zhodnotit, které části programu fungují, pro jaké studenty a za jakých podmínek, aby bylo možné program vylepšovat.[5]

Dropout pohledem USA a ČR

[editovat | editovat zdroj]

Spojené státy americké

[editovat | editovat zdroj]

S předčasnými odchody studentů ze středních škol a s tím související nezískání středoškolského vzdělání se dlouhá léta potýkají Spojené státy americké. V posledních letech se daří počet předčasných odchodů snižovat. Od roku 2010 do roku 2019 klesl počet dropoutů z 8,3 % na 5,1 %, stále to však znamená 2 miliony studentů, kteří skončili pouze se základním vzděláním.[7] V důsledku toho pobírají asi o čtvrtinu nižší plat, než absolventi středních škol a zároveň stojí americkou ekonomiku přibližně 272 000 dolarů, protože za svůj život odvedou méně na daních nebo se častěji dopouštějí kriminálních aktivit.[8]

Česká republika

[editovat | editovat zdroj]

Situace v České republice se v posledních letech zhoršuje. Podle Eurostatu dropout od roku 2011, kdy byl pod 5 % hranicí, až na výjimky vytrvale stoupá a v roce 2020 dosáhl 7,6 %.[9] Český statistický úřad bohužel nesbírá data předčasných odchodů, alespoň nějaká data o dosaženém vzdělání lze získat ze statistik podílu zaměstnanců podle vzdělání. V roce 2020 byl podíl zaměstnanců se základním nebo nedokončeným vzděláním 6,51 %, což je nejvíce za 10 let.[10] Každý občan bez středoškolského vzdělání stojí Českou republiku přibližně 2,5 milionů korun, které za svůj život neodvede do veřejných rozpočtů.[11]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Doll, J. J., Eslami, Z., & Walters, L. (2013). Understanding why students drop out of high school, according to their own reports: Are they pushed or pulled, or do they fall out? A comparative analysis of seven nationally representative studies. SAGE Open, 3(4), 1–15. https://doi.org/10.1177/2158244013503834
  2. ↑ a b c d Finn, J. D. (1989). Withdrawing From school. Review of Educational Research, 59(2), 117–142. https://doi.org/10.3102%2F00346543059002117
  3. ↑ Hloušková, L. (2014). Mám základní vzdělání. Příčiny a důsledky předčasných odchodů ze studia a ze vzdělávání. Studia Paedagogica, 19(2), 11–38. http://dx.doi.org/10.5817/SP2014-2-2
  4. ↑ a b c d Jordan, W. J., Lara, J., & McPartland, J. M. (1994). Exploring the complexity of early dropout causal structures (Report no. CDS-R-48). Center for Research on Effective Schooling for Disadvantaged Students, The Johns Hopkins University.
  5. ↑ a b Montecel, M. R., Cortez, J. D., & Cortez, A. (2004). Dropout-Prevention Programs: Right Intent, Wrong Focus, and Some Suggestions on Where to Go from Here. Education and Urban Society, 36(2), 169–188. https://doi.org/10.1177/0013124503261327
  6. ↑ McPartland, J. M., & Center for Research on Effective Schooling for Disadvantaged Students, B., MD. (1993). Dropout Prevention in Theory and Practice.
  7. ↑ National Center for Education Statistics. (2021). Status Dropout Rates. U.S. Department of Education, Institute of Education Sciences. https://nces.ed.gov/programs/coe/pdf/2021/coj_508c.pdf
  8. ↑ National Center for Education Statistics. (n.d.). Trends in High School Dropout and Completion Rates in the United States. U.S. Department of Education, Institute of Education Sciences. Retrieved December 13, 2021, from https://nces.ed.gov/programs/dropout/intro.asp#ref2
  9. ↑ Eurostat. (2021, October 18). Early leavers from education and training by sex and labour status. https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/edat_lfse_14/default/table?lang=en
  10. ↑ Český statistický úřad. (n.d.). Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle vzdělání a pohlaví. Retrieved December 13, 2021, from https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&f=TABULKA&z=T&katalog=30852&pvo=MZD10&c=v3~8__RP2020
  11. ↑ Prokop Analysis and Quantitative Research. (2021, April 6). Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity. https://www.paqresearch.cz/post/nerovnosti-vzdelani-neefektivita

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Doll, J. J., Eslami, Z., & Walters, L. (2013). Understanding why students drop out of high school, according to their own reports: Are they pushed or pulled, or do they fall out? A comparative analysis of seven nationally representative studies. SAGE Open, 3(4), 1–15. https://doi.org/10.1177/2158244013503834
  • Finn, J. D. (1989). Withdrawing From school. Review of Educational Research, 59(2), 117–142.
  • Hloušková, L. (2014). Mám základní vzdělání. Příčiny a důsledky předčasných odchodů ze studia a ze vzdělávání. Studia Paedagogica, 19(2), 11–38. http://dx.doi.org/10.5817/SP2014-2-2
  • Jordan, W. J., Lara, J., & McPartland, J. M. (1994). Exploring the complexity of early dropout causal structures (Report no. CDS-R-48). Center for Research on Effective Schooling for Disadvantaged Students, The Johns Hopkins University.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dropout&oldid=22933191“