Egon Krenz
| Egon Krenz | |
|---|---|
Oficiální portrét z roku 1984. | |
| Generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa | |
| Ve funkci: 18. října 1989 – 3. prosince 1989 | |
| Předchůdce | Erich Honecker |
| Nástupce | Žádný, úřad byl zrušen |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sjednocená socialistická strana Německa |
| Narození | 9. března 1937 Kolobřeh |
| Choť | Erika Krenz |
| Děti | Carsten Krenz |
| Sídlo | Dierhagen |
| Profese | politik |
| Náboženství | ateismus |
| Ocenění | Řád Karla Marxe Řád práce Řád přátelství mezi národy |
| Podpis | |
| Commons | Egon Krenz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Egon Rudi Ernst Krenz (* 19. března 1937 v Kolbergu, dnes Kołobrzeg v Polsku) je bývalý východoněmecký politik, poslední generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa (SED) a předposlední předseda Státní rady Německé demokratické republiky. V uvedených funkcích vystřídal 18. října 1989 svého předchůdce Ericha Honeckera. Za vlády Egona Krenze došlo 9. listopadu 1989 k pádu Berlínské zdi.
Život
[editovat | editovat zdroj]Egon Krenz se narodil v roce 1937 v rodině krejčího v přístavním městě Kolberg,[1] které po roce 1945 připadlo Polsku, změnilo název na Kołobrzeg a je součástí Západopomořanského vojvodství.
V letech 1971 až 1974 byl předsedou organizace Pionýři Ernsta Thälmanna, od roku 1974 do roku 1983 stál v čele mládežnické komunistické organizace Freie Deutsche Jugend, od roku 1983 byl členem politbyra SED. Roku 1989 byl po několik týdnů následníkem Ericha Honeckera v nejvyšší funkci generálního tajemníka SED.[2]
V srpnu 1997 byl zemským soudem v Berlíně odsouzen na šest a půl roku vězení za spoluvinu na usmrcení uprchlíků na vnitroněmecké hranici (konkrétně ve čtyřech případech).[3] Krenz se proti rozsudku odvolal k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, jeho odvolání bylo v roce 2001 zamítnuto.[4] Po odpykání tří let a jedenácti měsíců trestu byl podmínečně propuštěn na svobodu v prosinci 2003.[2]
Egon Krenz od propuštění žije v malém městě na břehu Baltského moře, stále se zajímá o politické dění, podporuje politiku Moskvy a události z roku 1989 vnímá jako osobní tragédii.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ROSENBERG, Steve. "Падение Берлинской стены - худшая ночь в моей жизни". Разговор с последним руководителем ГДР [online]. BBC News - russian, 2019-10-12 [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b DEUTSCHLAND, Stiftung Deutsches Historisches Museum, Stiftung Haus der Geschichte der Bundesrepublik. Gerade auf LeMO gesehen: LeMO Biografie: Egon Krenz. www.hdg.de [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ A.S, Economia. Šest a půl roku vězení pro Egona Krenze. Hospodářské noviny [online]. 1997-08-26 [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Egon Krenz nepochodil u Evropského soudu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-10-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Egon Krenz na Wikimedia Commons
Osoba Egon Krenz ve Wikicitátech
| Generální tajemníci Sjednocené socialistické strany Německa (NDR) | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Erich Honecker |
1989 Egon Krenz |
Nástupce: Žádný, úřad byl zrušen |