Eleonora Provensálská
Eleonora Provensálská | |
---|---|
královna Anglie | |
Eleonora Provensálská, 13. století | |
Korunovace | 14. leden 1236 |
Narození | 1223 Aix-en-Provence |
Úmrtí | 24./25. června 1291 Amesbury, Anglie |
Pohřbena | klášter Amesbury |
Předchůdce | Isabela z Angoulême |
Nástupce | Eleonora Kastilská |
Manžel | Jindřich III. Plantagenet |
Potomci | Eduard I. Markéta Beatrix Edmund |
Dynastie | Barcelonská dynastie |
Otec | Ramon Berenguer V. Provensálský |
Matka | Beatrix Savojská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eleonora Provensálská (1223, Aix-en-Provence – 24./25. června, 1291 Amesbury)[1] byla anglická královna. Během svého života ovlivňovala politiku manžela i syna, celý život si byla velice blízká se svou sestrou Markétou, francouzskou královnou.
Život
[editovat | editovat zdroj]Eleonora byla jednou ze čtyř dcer provensálského hraběte Ramona Berenguera V. a Beatrix, dcery savojského hraběte Tomáše. Roku 1235 se o její ruku začal ucházet anglický král Jindřich III, jeho zájem byl podnícen sňatkem Eleonořiny starší sestry Markéty s francouzským králem Ludvíkem IX. Svatba se konala 14. ledna 1236 v katedrále v Canterbury.
Jindřich se do své mladičké choti zamiloval, oblíbil si ji natolik, že svým novým příbuzným začal svěřovat vysoké posty u dvora, což zapříčinilo mnohé nesváry s anglickou šlechtou. Od roku 1247 se v ostrovním království začalo díky Jindřichově štědrosti a lásce k rodině dařit i jeho nevlastním bratrům Lusignanům.[2]
Eleonora udržovala vztah s Markétou, sestrám se podařilo zmírnit nepřátelství mezi oběma dvory a jejich manželé se dokonce stali spojenci.
„ | Protože máme za ženy dvě sestry a naše děti jsou pravými bratranci, je nutné, aby panoval mír.[3] | “ |
Manželství bylo požehnáno mnoha dětmi, z nichž čtyři se dožily dospělosti. Eleonora ovdověla roku 1272 a odešla do klášterního ústraní. Svého chotě přežila téměř o dvacet let, zemřela roku 1291 s pověstí světice[4] v opatství Amesbury a tam byla i pohřbena.
Předci
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ www.fmg.ac
- ↑ MORGAN, Kenneth O. Dějiny Británie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. ISBN 80-7106-347-9. S. 125. Dále jen Dějiny Británie.
- ↑ MAUROIS, André. Dějiny Francie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1994. ISBN 80-7106-098-4. S. 50.
- ↑ PERNOUDOVÁ, Régine. Žena v době katedrál. Praha: Vyšehrad, 1996. ISBN 80-7021-544-5. S. 200. Dále jen Žena v době katedrál.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GOLDSTONE, Nancy. Čtyři královny : nejmocnější ženy Evropy 13. století. Frýdek-Místek: Alpress, 2007. 396 s. ISBN 978-80-7362-540-5.
- HOWELL, Margaret. Eleanor of Provence : Queenship in Thirteenth-century England. [s.l.]: Blackwell Publishers, 1998. Dostupné online. ISBN 0-63-117286-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eleonora Provensálská na Wikimedia Commons
- (anglicky) Životopis a korespondence
- Socha Eleonory Provensálské
- Eleonora a Jindřich III. na nákresu vitráže z kostela v Bexhillu
Anglická královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Isabela z Angoulême |
1236–1272 Eleonora Provensálská |
Nástupce: Eleonora Kastilská |
Lady of Ireland | ||
---|---|---|
Předchůdce: Isabela z Angoulême |
1236–1272 Eleonora Provensálská |
Nástupce: Eleonora Kastilská |