Fedcupový tým Francie
Francie | ||
Kapitán | Julien Benneteau | |
Žebříček ITF | 6. | |
Nejvýše v žebříčku | 1. (24. listopadu 2013) | |
Barvy | bílá modrá | |
Debut v soutěži | 1963 | |
Odehraných ročníků | 61 | |
Zápasů celkově | 161 (97–64) | |
Tituly | 3 (1997, 2003, 2019) | |
Finalistky | 3 (2004, 2005, 2016) | |
Nejvíce výher, celkem | Nathalie Tauziatová (33–21) | |
Nejvíce výher, dvouhra | Amélie Mauresmová (30–9) | |
Nejvíce výher, čtyřhra | Nathalie Tauziatová (20–9) | |
Nejlepší pár | Halardová-Decugisová / Tauziatová (9–3) | |
Nejvíce zápasů | Nathalie Tauziatová (40) | |
Nejvíce odehraných let | Nathalie Tauziatová (16) | |
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2023 |
Tým Francie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Francii v tenisové soutěži ženských týmů od jejího založení v roce 1963 pod vedením národního tenisového svazu Fédération Française de tennis. Představuje jedno ze čtyř družstev, které odehrálo všechny ročníky soutěže.[1]
Francie vyhrála ročníky 1997, 2003 a 2019. V letech 2004, 2005 a 2016 odešly reprezentantky „země galského kohouta“ z boje o trofej jako poražené finalistky. V prvních dvou případech nestačily na Rusko, potřetí pak podlehly Česku.
Týmovým statistikám vévodí bývalá světová trojka a wimbledonská finalistka Nathalie Tauziatová, která vyhrála celkově 33 zápasů a během šestnácti ročníků nastoupila do 40 mezistátních utkání.[1] Bývalá světová jednička Amélie Mauresmová zvítězila v nejvíce dvouhrách a v únoru 2013 se po Nicolasi Escudém stala nehrající kapitánkou družstva.[1][2][3] Na funkci rezignovala po listopadovém finále Fed Cupu 2016 v souvislosti s těhotenstvím. Nahradil ji Yannick Noah. Od roku 2019 plní tuto roli Julien Benneteau.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V prvních deseti ročnících, mezi roky 1963–1972, zaznamenaly Francouzky stabilní výsledky a nikdy neopustily soutěž před branami čtvrtfinále. Tato výkonnost pokračovala do počátku osmdesátých let, kdy celkový poměr výher a proher činil 63 %. Do té doby si tým čtyřikrát zahrál semifinále a v roce 1982 vyhrál turnaj útěchy pro poražené v úvodním kole.[1] Kvalitativní pokles z průběhu osmdesátých let, s nízkou 40% úspěšností výher mezi roky 1983–1989, se zastavil v sezóně 1992, kdy Francie postoupila poprvé po šesti letech do čtvrtfinále. Následovaly čtyři ročníky 1993, 1994, 1995 a 1996, v nichž tenistky dohrály v semifinále.
Zlepšení výsledků se projevilo roku 1997 premiérovým postupem do světového finále. V něm zdolaly Nizozemsko 4:1 na zápasy a dosáhly na první titul, především díky tenistkám stabilně figurujícím v elitní světové dvacítce žebříčku WTA. Dva body z dvouher získala Sandrine Testudová, třetí přidala Mary Pierceová a čtyřhru za rozhodnutého stavu ovládl pár Alexandra Fusaiová a Nathalie Tauziatová.[1][4] K druhé trofeji v sezóně 2003 je dovedly především výkony příští světové jedničky Amélie Mauresmové,[5] která v osmi dvouhrách světové skupiny vybojovala všech osm bodů. V moskevském finálovém duelu Francouzky zdolaly Spojené státy 4:1 na zápasy.
Nejlepší období Francouzek pokračovalo finálovými účastmi z let 2004 a 2005, když v obou případech nestačily na Rusko.[6] Bodový zisk francouzskému družstvu v listopadu 2003 zajistil debutový posun do čela žebříčku ITF. Francouzky se tak od jeho zavedení staly druhým týmem na 1. místě, a k roku 2017 patřilo k pěti takovým družstvům.[7]
V roce 2011 zůstávala francouzská reprezentace posledním účastníkem Fed Cupu, která nikdy nesestoupila ze světové skupiny.[8] Prohraná baráž se Španělkami 1:4 ji však premiérově poslala do druhé světové skupiny 2012.[8] Návrat do nejvyšší etáže se uskutečnil v roce 2015 po zvládnuté baráži 2014 nad Američankami v poměru 3:2. V sezóně 2014 Francouzky zaznamenaly nejnižší postavení na žebříčku ITF, když jim patřila 18. příčka.[1][7] Po osmi letech se v roce 2015 opět probojovaly do semifinále, v němž nenašly recept na Češky. Proti stejnému soupeři v listopadu 2016 podlehly ve finále světové skupiny, do nějž postoupily po jedenácti letech. V zápase přitom nevyužily vedení 2:1. Třetí trofej Francouzky vybojovaly v roce 2019, když v perthském finále porazily Austrálii 3:2 na zápasy. Duel rozhodla až závěrečná čtyřhra. Tři body získala Kristina Mladenovicová, která druhý hrací den porazila i světovou jedničku Ashleigh Bartyovou. V deblu pak Mladenovicová s Garciaovou zdolaly pár Bartyová a Stosurová.[9]
Chronologie výsledků
[editovat | editovat zdroj]2011–2019
[editovat | editovat zdroj]Rok | soutěž | datum | místo | povrch | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2011 | Světová skupina, 1. kolo | 5.–6. února | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Rusko | 2–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 16.–17. dubna | Lleida, Španělsko | antuka | Španělsko | 1–4 | prohra | |
2012 | Světová skupina II | 4.–5. února | Bratislava, Slovensko | tvrdý (h) | Slovensko | 2–3 | prohra |
Světová skupina II, baráž | 21.–22. dubna | Besançon, Francie | tvrdý (h) | Slovinsko | 5–0 | výhra | |
2013 | Světová skupina II | 9.–10. února | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Německo | 1–3 | prohra |
Světová skupina II, baráž | 20.–21. dubna | Besançon, Francie | tvrdý (h) | Kazachstán | 4–1 | výhra | |
2014 | Světová skupina II | 8.–9. února | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Švýcarsko | 3–2 | výhra |
Světová skupina, baráž | 19.–20. dubna | St. Louis, Spojené státy | tvrdý (h) | Spojené státy | 3–2 | výhra | |
2015 | Světová skupina, 1. kolo | 7.–8. února | Janov, Itálie | antuka (h) | Itálie | 3–2 | výhra |
Světová skupina, semifinále | 18.–19. dubna | Ostrava, Česko | tvrdý (h) | Česko | 1–3 | prohra | |
2016 | Světová skupina, 1. kolo | 6.–7. února | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Itálie | 4–1 | výhra |
Světová skupina, semifinále | 16.–17. dubna | Trélazé, Francie | antuka (h) | Nizozemsko | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, finále | 12.–13. listopadu | Štrasburk, Francie | tvrdý (h) | Česko | 2–3 | porážka | |
2017 | Světová skupina, 1. kolo | 11.–12. února | Ženeva, Švýcarsko | tvrdý (h) | Švýcarsko | 2–3 | prohra |
Světová skupina, baráž | 22.–23. dubna | Roanne, Francie | antuka (h) | Španělsko | 4–0 | výhra | |
2018 | Světová skupina, 1. kolo | 10.–11. února | Mouilleron-le-Captif, Francie | tvrdý (h) | Belgie | 3–2 | výhra |
Světová skupina, semifinále | 21.–22. dubna | Aix-en-Provence, Francie | antuka (h) | Spojené státy | 2–3 | prohra | |
2019 | Světová skupina, 1. kolo | 9.–10. února | Lutych, Belgie | tvrdý (h) | Belgie | 3–1 | výhra |
Světová skupina, semifinále | 20.–21. dubna | Rouen, Francie | antuka (h) | Rumunsko | 3–2 | výhra | |
Světová skupina, finále | 9.–10. listopadu | Perth, Austrálie | tvrdý | Austrálie | 3–2 | vítězství (3) |
2020–2029
[editovat | editovat zdroj]Rok | soutěž | datum | místo | povrch | soupeř | skóre | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
2021 | Finálový turnaj, základní skupina | 1. listopadu | Praha, Česko | tvrdý (h) | Kanada | 1–2 | prohra |
3. listopadu | RTF | 1–2 | prohra | ||||
2022 | Kvalifikační kolo | 15.–16. dubna | Alghero, Itálie | tvrdý | Itálie | 0–3 | prohra |
Světová baráž | 11.–12. listopadu | Apeldoorn, Nizozemsko | tvrdý (h) | Nizozemsko | 3–1 | výhra | |
2023 | Kvalifikační kolo | 14.–15. dubna | Coventry, Spojené království | tvrdý (h) | Velká Británie | 3–1 | výhra |
Finálový turnaj, základní skupina | 8. listopadu | Sevilla, Španělsko | tvrdý (h) | Itálie | 1–2 | prohra | |
10. listopadu | Německo | 3–0 | výhra | ||||
2024 | Kvalifikační kolo | 12.–13. dubna | Le Portel, Francie | antuka (h) | Velká Británie | 1–3 | prohra |
Kvalifikační kolo, baráž | listopad |
Přehled finále: 6 (3–3)
[editovat | editovat zdroj]Přehled ročníků
[editovat | editovat zdroj]Ročník | 1963 | 1964 | 1965 | 1966 | 1967 | 1968 | 1969 | 1970 | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | V–P | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pohár federace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Světová skupina | QF | SF | SF | QF | QF | QF | QF | QF | SF | QF | 1R | QF | SF | 1R | QF | QF | QF | 1R | 2R | 1R | 1R | QF | 1R | 2R | 2R | 2R | 1R | QF | 1R | QF | SF | SF | 42–32 | ||||||
Turnaj útěchy | nekonán | A | A | A | A | SF | NH | A | F | A | NH | A | F | 2R | vítěz | 2R | A | QF | A | A | A | 2R | A | A | A | A | NH | 13–5 | |||||||||||
výhry–prohry | 1–1 | 3–1 | 2–1 | 1–1 | 0–1 | 1–1 | 1–1 | 2–1 | 2–1 | 2–1 | 3–2 | 2–1 | 3–1 | 2–2 | 2–1 | 2–1 | 2–1 | 3–2 | 1–2 | 4–1 | 0–2 | 2–1 | 1–2 | 1–1 | 1–1 | 1–1 | 0–2 | 2–1 | 1–1 | 2–1 | 3–1 | 3–1 | 56–37 |
Ročník | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | V–P | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Fed Cup | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Světová skupina | SF | SF | Vítěz | SF | QF | 5. | 3. | QF | Vítěz | F | F | QF | SF | QF | QF | QF | QF | A | A | A | SF | F | QF | SF | Vítěz | 29–18 | |||||||||||||||
Baráž světové skupiny | A | A | A | A | A | A | A | NH | vítěz | A | A | vítěz | A | vítěz | vítěz | vítěz | prohra | A | A | vítěz | A | A | vítěz | A | A | 7–1 | |||||||||||||||
2. světová skupina | A | A | A | A | A | nekonána | A | A | A | A | A | A | A | prohra | prohra | výhra | A | A | A | A | A | 1–2 | |||||||||||||||||||
Baráž 2. světové sk. | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | výhra | výhra | A | A | A | A | A | A | 2–0 | ||||||||||||||||||||
1. sk. euroafrické zóny | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | A | 0–0 | |||||||||||||||
výhry–prohry | 1–1 | 1–1 | 3–0 | 1–1 | 0–1 | 2–1 | 3–1 | 1–1 | 4–0 | 3–1 | 2–1 | 1–1 | 1–1 | 1–1 | 1–1 | 1–1 | 0–2 | 1–1 | 1–1 | 2–0 | 1–1 | 2–1 | 1–1 | 1–1 | 3–0 | 94–59 | |||||||||||||||
Konečný žebříček | 6. | 1. | 1. | 2. | 3. | 3. | 5. | 11. | 9. | 15. | 16. | 2. | 4. | 3. | 1. |
Legenda | |||
---|---|---|---|
SR | poměr vyhraných turnajů ku všem odehraným |
W–L V–P |
výhry–prohry |
NH | daný rok se turnaj nekonal | A | turnaje se hráč nezúčastnil |
1Q / LQ | prohra v (kole) kvalifikace | 1k / 1R | prohra v daném kole turnaje |
QF / ČF | prohra ve čtvrtfinále | SF | prohra v semifinále |
F | prohra ve finále | Vítěz | vítězství v turnaji |
Bilance hráček
[editovat | editovat zdroj]Hráčka | výhry-prohry | první účast | odehráno utkání | ||
---|---|---|---|---|---|
celkem | dvouhra | čtyřhra | |||
Gail Benedettiová | 27–26 | 14–16 | 13–10 | 1969 | 35 |
Alizé Cornetová | 11–23 | 7–17 | 4–6 | 2008 | 24 |
Nathalie Dechyová | 17–15 | 13–7 | 4–8 | 200 | 10 |
Françoise Dürrová | 31–17 | 16–8 | 15–9 | 1963 | 27 |
Caroline Garciaová | 23–8 | 14–7 | 9–1 | 2013 | 24 |
Julie Halardová-Decugisová | 21–3 | 13–10 | 9–3 | 1990 | 19 |
Amélie Mauresmová | 32–11 | 30–9 | 2–2 | 1998 | 21 |
Kristina Mladenovicová | 27–11 | 11–8 | 16–3 | 2012 | 20 |
Pauline Parmentierová | 7–14 | 6–13 | 1–1 | 2010 | 8 |
Mary Pierceová | 18–14 | 16–10 | 2–4 | 1990 | 22 |
Virginie Razzanová | 16–9 | 10–5 | 6–4 | 2001 | 9 |
Nathalie Tauziatová | 33–21 | 13–12 | 20–9 | 1985 | 40 |
Kapitáni
[editovat | editovat zdroj]Kapitán[10] | období[10] | zápasů | V | P | % | nejlépe | nejlepší hráčka |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Janine Lieffrigová | 1963–1966 | 11 | 7 | 4 | 63,63 | 1964 – semifinále | Françoise Dürrová |
Monique Bensusan-Hamelinová | 1967–1968 | 3 | 1 | 2 | 33,33 | 1968 – čtvrtfinále | Rosy Darmonová |
Jacqueline Kerminová | 1969–1970 1973–1975 1977 |
20 | 13 | 7 | 65,00 | 1975 – semifinále | Gail Benedetti |
Philippe Chatrier | 1971–1972 | 6 | 4 | 2 | 66,67 | 1971 – semifinále | Françoise Dürrová |
Philippe Duxin | 1976 1978 1992 |
10 | 6 | 4 | 60,00 | 1978 – čtvrtfinále 1992 – čtvrtfinále |
Gail Benedettiová |
Jean-Paul Loth | 1979–1982 | 15 | 10 | 5 | 66,67 | 1979 – čtvrtfinále | Brigitte Simon-Glinelová |
Françoise Dürrová | 1983 1993–1996 |
14 | 8 | 6 | 57,14 | 1993 – semifinále 1994 – semifinále |
Julie Halard-Decugisová |
Patrick Favière | 1984–1985 | 6 | 3 | 3 | 50,00 | 1984 – čtvrtfinále | Catherine Tanvierová |
François Jauffret | 1986–1991 | 13 | 6 | 7 | 46,15 | 1990 – čtvrtfinále | Isabelle Demongeotová |
Yannick Noah | 1997–1998 | 5 | 4 | 1 | 80,00 | 1997 – vítězství | Nathalie Tauziatová |
Guy Forget | 1999–2004 | 18 | 13 | 5 | 72,22 | 2003 – vítězství | Amélie Mauresmová |
Georges Goven | 2005–2008 | 9 | 5 | 4 | 55,55 | 2005 – finále | Virginie Razzanová |
Nicolas Escudé | 2009–2012 | 8 | 3 | 5 | 37,50 | 2009 – čtvrtfinále 2010 – čtvrtfinále |
Virginie Razzanová |
Amélie Mauresmová | 2013–2016 | 9 | 6 | 3 | 66,7 | 2016 – finále | Marion Bartoliová |
Yannick Noah | 2017–2018 | 4 | 2 | 2 | 50 | 2018 – semifinále | |
Julien Benneteau | 2019– | 10 | 6 | 4 | 60 | 2019 – vítězství | Kristina Mladenovicová |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků France Fed Cup team na anglické Wikipedii a Squadra francese di Fed Cup na italské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f France Fed Cup team [online]. International Tennis Federation, 2023 [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Nicolas Escude [online]. Association of Tennis Professionals, 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Amelie Mauresmo appointed France Fed Cup captain [online]. New Delhi Television Limited, 17 April 2011 [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-27.
- ↑ Singles Rankings [online]. Women's Tennis Association, 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Mauresmo excited about being No. 1 [online]. ESPN, 11 September 2004 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Fed Cup Champions [online]. International Tennis Federation, 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Fed Cup Nations Ranking History. [s.l.]: International Tennis Federation, 2013.
- ↑ a b Lincoln, A. Spain brings an end to France's proud run [online]. International Tennis Federation, 17 April 2011 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online.
- ↑ a b France-Allemagne, l'histoire [online]. Fédération Française de tennis, 21 January 2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-04. (francouzsky)
Související článek
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fedcupový tým Francie na Wikimedia Commons
- Fedcupový tým Francie na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)