Filip Sasko-Kobursko-Gothajský
Filip Sasko-Kobursko-Gothajský | |
---|---|
sasko-kobursko-gothajský princ | |
Úplné jméno | Ferdinand Filip Maria August Rafael |
Narození | 28. března 1844 Paříž |
Úmrtí | 3. července 1921 Coburg |
Pohřben | kostel sv. Augustina, Coburg |
Manželka | Luisa Belgická |
Potomci | Leopold Klement Sasko-Kobursko-Gothajský Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská |
Dynastie | Koburkové |
Otec | August Sasko-Kobursko-Gothajský |
Matka | Klementina Orleánská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (Ferdinand Filip Maria August Rafael; 28. března 1844, Paříž – 3. července 1921, Coburg) byl sasko-kobursko-gothajským princem a pánem z Čabradi a Sitna.
Život
[editovat | editovat zdroj]Princ se narodil v Palais des Tuileries v Paříži jako Ferdinand Filip Maria August Rafael Sasko-Kobursko-Gothajský, nejstarší syn Augusta Sasko-Kobursko-Gothajského a Klementiny Orleánské. Jeho matka byla dcerou francouzského krále Ludvíka Filipa. Filip náležel ke katolické kohárské linii sasko-kobursko-gothajsko-kohárského rodu a byl starším bratrem bulharského cara Ferdinanda.
V roce 1870 se stal majorem uherské armády. Byl blízkým důvěrníkem svého švagra, korunního prince Rudolfa. Ráno 30. ledna 1889 spolu s hrabětem Josefem Hoyos-Sprinzensteinem a komorníkem Johannem Loschkem objevil těla prince Rudolfa a jeho mladé milenky Marie Vetserové, poté co spolu spáchali sebevraždu.
Filip strávil poslední roky života na zámku Bürglaß v Coburgu, kde 3. července 1921 ve věku 77 let zemřel. Pohřben byl v kohárské hrobce v kostele svatého Augustina v Coburgu.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]4. února nebo 4. května roku 1875 se Filip v Bruselu oženil s o čtrnáct let mladší belgickou princeznou Luisou, svou vzdálenou sestřenicí a nejstarší dcerou belgického krále Leopolda II. a vnučkou krále Leopolda I., který byl bratrem Filipova děda Ferdinanda.
Manželství Filipa a Luisy se ukázalo jako katastrofální a Luisa v roce 1896 svého manžela opustila. V roce 1898 ztratila rodičovskou moc nad svými dětmi a dne 15. ledna 1906 ve městě Gotha bylo manželství rozvedeno. Důvodem rozchodu byl její dlouhodobý vztah s hrabětem Gézou z Mattachicha-Keglevicha (1867–1923), s nímž Filip na rozkaz císaře Františka Josefa I. zápasil. Luisa měla jiné vztahy ještě před setkáním s Gézou, mimo jiné s Filipovým adjutantem.
Z nešťastného manželství se narodily dvě děti:
- Leopold Klement Sasko-Kobursko-Gothajský (19. července 1878 – 27. dubna 1916), svobodný a bezdětný
- Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská (30. dubna 1881 – 21. ledna 1967), ⚭ 1898 Ernest Gunther Šlesvicko-Holštýnský (11. srpna 1863 – 22. února 1921), vévoda šlesvicko-holštýnský
Numismatika
[editovat | editovat zdroj]Princ Filip měl významnou sbírku mincí ze Saska, Východu i zámoří. Publikoval o orientální numismatice. Jeho sbírka byla vydražena v roce 1928 v aukčním domě Leo Hamburger v Frankfurtu. Během jeho života bylo vydáno několik pamětních medailí, například v roce 1875 u příležitosti jeho sňatku s Luisou a ve stejném roce za čestné členství v Belgické numismatické společnosti.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Philipp of Saxe-Coburg and Gotha na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Filip Sasko-Kobursko-Gothajský na Wikimedia Commons
- Sasko-kobursko-gothajská dynastie
- Maltézští rytíři
- Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna
- Nositelé Řádu svatého Huberta
- Čestní rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu
- Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně
- Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu
- Nositelé Královského řádu svatých Cyrila a Metoděje
- Nositelé velkokříže Řádu svatého Karla
- Nositelé Řádu věže a meče
- Rytíři Řádu černé orlice
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu Karla III.
- Nositelé Řádu routové koruny
- Nositelé Řádu Ludvíkova
- Němečtí numismatici
- Narození v roce 1844
- Narození 28. března
- Narození v Paříži
- Úmrtí v roce 1921
- Úmrtí 3. července
- Úmrtí v Coburgu