Přeskočit na obsah

František Baugut

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Baugut
Narození1668
Stráž pod Ralskem
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí16. února 1726 (ve věku 57–58 let)
Jihlava
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolánísochař a řezbář
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Baugut, německy Franz Baugut; (březen 1668, Stráž pod Ralskem16. února 1726, Jihlava)[1] byl český jezuita, sochař, řezbář, truhlář, ale také architekt a stavitel vodních staveb. Je autorem galerie dvanácti barokních kamenných soch před jezuitskou kolejí v Kutné Hoře a rovněž vytvořil i tamní morový sloup.

František Baugut se narodil v roce 1668 v severočeském Vartenberku (později počeštěno na Stráž pod Ralskem). Stal se jezuitou a od roku 1698 působil v jeuitské koleji v Hradci Králové, o tři roky později v její košumberské rezidenci. V letech 1699–1708 vytvořil spolu se svými tovaryši Janem Kostelníkem a Maxmiliánem Brabencem rozvilinové oltáře s figurální výzdobou pro jezuitský poutní Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku u Luže.

Roku 1709 přišel do Kutné Hory, kde nejprve vedl truhlářskou a řezbářskou dílnu; působil zde až do roku 1718 a vytvořil svá nejvýznamnější monumentální díla v pískovci: Je to galerie dvanácti barokních kamenných soch jezuity uctívaných svatých patronů před jezuitskou kolejí. Dále s pomocníky vytesal tamní morový sloup, pro nějž si zvolil předlohu v Trojičním sloupu ve Vídni.

Roku 1718 přesídlil do Telče. V letech 1719–1720 pracoval v Českém Krumlově.[2] V létě 1720 se přesunul do Českých Budějovic, kde působil jako znalec v oboru vodárenství. Byl požádán o spolupráci na městském vodovodu a Samsonově kašně, kde navrhl změnit projekt a jako zdroj vody namísto nově budovaného rybníka využít vltavskou vodu s využitím vodárenské věže. Na náměstí doporučil zvýšit terén a vyzdvihnout tím kašnu o dva lokty, aby odtud mohla voda samospádem proudit do dalších městských kašen. Hlavní kašna pak měla být oproti původnímu návrhu zvětšena našíř o tři lokty, aby proporčně odpovídala náměstí. S těmito úpravami byl projekt v letech 1721–1727 realizován. Již v roce 1723 se však Baugut přesouvá do Jihlavy.[1] Rok 1722 prožil v Jindřichově Hradci, odkud roku 1723 odešel do Jihlavy, kde 16. února 1726 zemřel.[2]

  1. a b LIPOLD, Jiří. Není jezuita jako jezuita. BUDLive. 2023, roč. VIII., čís. jaro, s. 34. ISSN 2464-6075. 
  2. a b ORAVOVÁ, Lenka. František Baugut a jeho dílo na kutnohorsku. Brno, 2007 [cit. 37.11.2015]. Bakalářská práce. FF MU. Vedoucí práce Lubomír Slavíček. s. 5. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BLAŽÍČEK, Oldřich J.: Sochařství baroku v Čechách. SNKLHU Praha 1958, s. 111-112, 167.
  • ORAVOVÁ, Lenka. František Baugut a jeho dílo na kutnohorsku [online]. Brno 2007 [cit. 2015-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lubomír Slavíček Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/111056/ff_b />.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • [1]Informační systém abART:František Baugut