Přeskočit na obsah

František Krajčír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Krajčír
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Čs. ministr vnitřního obchodu
Ve funkci:
1948 – 1959
PředchůdceAlexej Čepička
NástupceLadislav Brabec
Čs. ministr zahraničního obchodu
Ve funkci:
1959 – 1963
PředchůdceRichard Dvořák
NástupceFrantišek Hamouz
Místopř. 3. vlády Viliama Širokého a vlády Jozefa Lenárta
Ve funkci:
1963 – 1968
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození12. června 1913
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1986 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik
OceněníŘád republiky
Řád práce
Řád Vítězného února
CommonsFrantišek Krajčír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Krajčír (12. června 1913 Vídeň – 16. května 1986 Praha[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, ministr vlád Československa, diplomat a poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR, Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny českého řeznického mistra žijícího ve Vídni.[3] Díky zprostředkování vídeňského spolku České srdce v roce 1936 přijel z Vídně do Prahy a začal pracovat v nakladatelství a knihkupectví V. Neubert a synové. Vydal ve své době nejúplnější bibliografii děl Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1937 založil se svou manželkou knihkupectví v Hořicích. Za války se zapojil do domácího odboje a podporoval komunistické ilegální hnutí. Účastnil se květnového povstání 1945 a stal se předsedou místního národního výboru. Ve volbách 1946 byl zvolen poslancem za KSČ.[4]

V letech 1947–1948 zastával funkci předsedy Ústředního svazu obchodu. Byl členem několika československých vlád. V druhé vládě Klementa Gottwalda, vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého a v druhé vládě Viliama Širokého byl v letech 1948–1959 ministrem vnitřního obchodu. V druhé vládě Viliama Širokého pak roku 1959 přešel na post ministra zahraničního obchodu a zastával ho do roku 1963 i v třetí vládě Viliama Širokého, v níž pak od roku 1963 působil jako místopředseda vlády, přičemž tuto pozici zastával i ve vládě Jozefa Lenárta až do roku 1968. V 70. letech 20. století pak působil v diplomacii. V letech 1969–1971 byl velvyslancem ČSSR v NDR a v letech 1971–1978 prvním náměstkem ministra zahraničních věcí ČSSR[5], do jehož kompetence spadaly „prověrky“ postojů československých diplomatů z konce 60. let. V roce 1978 byl v této funkci vystřídán Jaroslavem Knížkou a poté odešel do penze.[3]

Po desítky let zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech Československa. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.[6] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové.[7] Mandát získal i ve volbách roku 1954,[8] volbách roku 1960 (po nich poslancem Národního shromáždění ČSSR)[9] a volbách roku 1964.[10] Zde setrval do roku 1968 a po federalizaci Československa se stal poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde zasedal do konce funkčního období v roce 1971.[11] K roku 1954 se profesně uvádí jako ministr vnitřního obchodu.[12]

Zastával i stranické posty. VIII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ, XIII. sjezd KSČ, XIV. sjezd KSČ a XV. sjezd KSČ. V roce 1963 mu byl udělen Řád práce, roku 1973 Řád Vítězného února a roku 1978 Řád republiky.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ František Krajčír [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ František Krajčír [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-01-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 440-441
  4. ↑ Nový ministr pro vnitřní obchod František Krajčír. Hostimil. 10. března 1948, roč. 45, čís. 6. 
  5. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 309, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Druhá vláda Klementa Gottwalda
Předseda vlády
Klement Gottwald (jmenován 25. února 1948, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
25. února 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Antonín Zápotocký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Bohumil Laušman (náměstek předsedy vlády, ČSD) • Jan Masaryk† (zahraniční – zemřel 10. března 1948, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika, ČSS) • Ludmila Jankovcová (výživy, KSČ) • Alois Neuman (pošty, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů, Strana slobody)
Členové jmenovaní později
18. března 1948
Vladimír Clementis (zahraničí, KSČ)
†podrobně smrt Jana Masaryka
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého
Předseda vlády
Antonín Zápotocký (jmenován 15. června 1948, KSČ) • Viliam Široký (jmenován 21. března 1953, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
15. června 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody)
Členové jmenovaní později
5. dubna 1949
Jaromír Dolanský (předseda Státního úřadu plánovacího do 21. prosince 1951, KSČ) • Jaroslav Kabeš (financí do 14. září 1953, KSČ)
18. března 1950
Viliam Široký (zahraničních věcí do 31. ledna 1953, KSČ)
25. dubna 1950
Ludvík Svoboda (náměstek předsedy vlády do 8. září 1950, KSČ) • Alexej Čepička (obrana, KSČ) • Štefan Rais (spravedlnost do 14. září 1953, KSČ)
23. května 1950
20. prosince 1950
8. září 1951
Rudolf Slánský¹ (náměstek předsedy vlády do 24. listopadu 1951, KSČ) • Alois Málek (lehký průmysl, KSČ) • Jaroslav Havelka (sociální péče do 14. září 1953, KSČ) • Václav Pokorný (paliva a energetika do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (státní kontrola do 23. ledna 1952, KSČ) • Jan Bílek (hutní průmysl a rudné doly do 24. března 1953, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl do 31. ledna 1953, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl do 21. prosince 1951, KSČ)
10. září 1951
Josef Nepomucký (zemědělství do 14. září 1953, KSČ)
21. prosince 1951
Jaromír Dolanský (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (Státní úřad plánovací do 22. června 1954, KSČ) • Antonín Pospíšil (doprava, ČSL)
23. ledna 1952
Karol Bacílek (národní bezpečnost do 14. září 1953, KSČ) • Jan Harus (státní kontrola do 14. září 1953, KSČ)
28. května 1952
4. června 1952
Jozef Kyselý (náměstek předsedy vlády do 31. ledna 1953, SSO)
1. srpna 1952
Josef Pospíšil (železnice do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (těžký průmysl do 31. ledna 1953, KSČ)
2. prosince 1952
Richard Dvořák (zahraniční obchod, KSČ)
31. ledna 1953
Antonín Novotný (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Alexej Čepička (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jindřich Uher (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Rudolf Barák (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Václav David (zahraničních věcí, KSČ) • Ladislav Štoll (vysoké školy do 14. září 1953, KSČ) • Karel Poláček (těžký průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (lesy a dřevařský průmysl do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Kyselý (stavební hmoty do 14. září 1953, SSO) • Marek Smida (státních statků do 14. září 1953, KSČ) • Bohumil Šrámek (energetika do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (bez portfeje, KSČ)
24. března 1953
Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Josef Reitmajer (hutní průmysl a rudné doly, KSČ)
14. září 1953
Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ) • Alexej Čepička (první náměstek, KSČ) • Rudolf Barák (vnitro, KSČ) • Július Ďuriš (finance, KSČ) • Ladislav Štoll (školství a osvěta, KSČ) • Václav Škoda (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (kultura, KSČ) • Jindřich Uher (zemědělství, KSČ) • Václav Nosek (sociální péče, KSČ) • Oldřich Beran (státní kontrola, KSČ) • Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl, KSČ) • Jozef Kyselý (místní hospodářství, SSO) • Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ)
22. června 1954
Otakar Šimůnek (Státní úřad plánovací, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl, KSČ)
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
Ministři zahraničního obchodu Československa
Ministři zahraničního obchodu první československé republiky (1918–1938)
Ministři zahraničního obchodu poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři zahraničního obchodu Československa (1969–1992)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Krajčír&oldid=24058749“